Zrezivělá krása v Brdech. Podívejte se na industriální klenot

Je to jako oživlé muzeum. Jenže zde stále vznikají výrobky za miliony korun. A taky tu jde občas o život. Stará huť v Králově Dvoře je industriální památkou, jejíž historie spadá až ke Karlu IV., dokonce se zde vyrábělo železo už v době Keltů.

České hutnictví má totiž své kořeny právě v Brdech, kde Karel IV. založil huť v Králově Dvoře v roce 1346. První vysokou pec v českých zemích tu postavili Lobkovicové, kteří povolali roku 1595 do Čech francouzského hutního odborníka, rytíře Jindřicha Kašpara ze Sarthu.

Osudy jedné části kdysi slavné huti, která vyrábí litinové válce, je věnován další díl televizního cyklu Zrezivělá krása (ČT2 v sobotu 14. dubna ve 14:25). Dokumentaristka Petra Všelichová jí dala jméno Hutě krále Karla.

Vzpomínky, které zachránili lidé

Lze jen těžko uvěřit, ale huť, kde se po desetiletí vyráběly litinové válce, byla málem zrušena jako nepotřebný kiosek.

Ve středu se lidé v huti dozvěděli od Čechoameričana, tehdejšího majitele, že huť, kde pracují,  se zavírá, v pátek tentýž týden se podepisovala smlouva. Huť se prodala na splátky. Za zachránou huti stál Ing. Richard Starý, který bohužel v loňském roce zemřel.

Vzpomínky pamětníků na pracovní podmínky, kdy tu teplota stoupala na některých pracovištích k 50 i 55 °C, kde tehdejší "borci" zvládli i 60 nízkostupňových piv, kde se dá zemřít kvůli jediné neopatrnosti, to všechno působí jako vyprávění z jiného světa.

Staré budovy i zařízení zde jsou nezřídka déle než 100 let. "Přivedl jsem do hutě stařičkého amerického profesora, který tomu nechtěl věřit. To jsem viděl naposledy ve 30. letech v Pittsburghu, vzpomínal," popisuje Jiří Šimsa, dnes ředitel KD Foundry Králův Dvůr.

Lití válce

V Králově Dvoře se tak litinové válce vyrábějí dál, dnes tu dokonce splňují i nejvyšší požadavky Evropské unie, pracuje tu kolem 200 lidí. A na pomoc chodí i lidé, kterým už je přes 70 let, protože jejich zkušenosti jsou lepší než sebesložitější přístroje. K výrobě se využívají dvě třítunové indukční pece a jedna desetitunová udržovací pec.

Zdejší produkty se vyvážejí do celé Evropy. Vznikají tu totiž dokonalé výrobky, byť v prostředí, které vypadá jako muzeum hutnictví. Lidé se zde totiž řídí jedním starým heslem: bez odlitku nevyrobíš nic.

Práce v huti se nemění již desítky let.

Hutě v Králově Dvoře

Původní huť založil roku 1346 Karel IV. Roku 1586 zakoupili huť Lobkovicové, díky nim přišel roku 1595 rytíř Jindřich Kašpar ze Sarthu, který zde nechal postavit první vysokou pec v Čechách.

Rozsáhlé přestavby nastaly poté, co hutě přešly do vlastnictví Fürstenbergů roku 1860 (Huť dostala název Karlo-Emilova). Dřevouhelné pece nahradily vysoké pece koksové, postavila se nová slévárna s modelárnou, mechanické dílny a další moderní provozy.

V roce 1880 byla huť prodána vídeňské Real Credit Bank, začíná se tak používat název Králodvorské železárny. Technický rozvoj pokračoval, závod byl elektrifikován, postaveny patnáctitunové Siemens-Martinovy pece, Thomasova ocelárna, dvě další vysoké pece, ale i závodní hotel a závodní nemocnice.

V roce 1905 byla dokončena válcovna na tenké plechy a zahájena výroba transformátorových a dynamových plechů, vystavena dnešní budova ředitelství, vodovod, další byty pro zaměstnance. Byl také rozšířen prodej litinových odlitků včetně umělecké litiny.

Roku 1909 huť získal nový majitel, Pražská železářská společnost. Vlastnila i hutě a uhelné doly na Kladně a vápencové lomy v blízkém okolí.

Po 2. světové válce ovšem zanikla a všechny její podniky včetně Králodvorských železáren byly zestátněny. V roce 1953 byla uvedena do provozu slévárna odstředivě litých trub, v roce 1963 začala výroba v nové slévárně tvarovek, v roce 1968 výroba plynule litých litinových profilů. V roce 1969 byla dána do provozu válcovna antikorozních ocelových pásů válcovaných za studena, v roce 1985 nová válcovna nízkouhlíkových ocelových pásů válcovaných za studena.

Tradiční výrobní program – surové železo a plechy válcované za tepla – byl v 80. letech zastavený, trubní program byl ukončený v roce 1994. Postupně byly demontovány i vysoké pece a trať na skládku strusky. Poslední odpich vysoké pece byl 10. 3. 1987.

V letech 1989 až 1994 proběhla postupná přeměna státního podniku na akciovou společnost a dovršený proces vnitřní transformace na skupinu společností.

Později došlo ke vzniku dalších samostatných společností: KD Foundry s. r. o. a Saint Gobain Slévárna s. r. o. právě první z nich je věnován dokument Hutě krále Karla.

Lití chromového válce v huti KD Foundry