Když byl před více než třinácti lety veřejnosti představen projekt na zástavbu proluky na pražském Rašínově nábřeží, vyvolala netypická moderní budova bouřlivé diskuze. Poruší novostavba historické panorama či naopak vznikne nový moderní symbol města?
Budoucnost nakonec dala za pravdu spíše zastáncům projektu. Tančící dům, který byl přesně před deseti lety uveden do zkušebního provozu, totiž získal mnoho odborných ocenění, je vyhledávanou turistickou atrakcí a jeho fotografie nechybí v průvodcích ani publikacích o architektuře.
„U světové veřejnosti je možná Tančící dům nejznámější česká současná stavba, protože ji navrhl světově proslulý architekt, ale stejně tak si vážím dalších českých staveb, o kterých nikdo ve světě neví,“ říká historik architektury Petr Kratochvíl.
Starou myšlenku na zastavění nábřežní parcely, kde stával dům zbořený v roce 1945, oprášil počátkem 90. let architekt Vlado Milunič spolu s prezidentem Václavem Havlem, který bydlel v sousedním domě.
|
TANČÍCÍ DŮM VE STROJI ČASU - ČTĚTE ZDE |
Pojišťovna Nationale Nederlanden, vlastník pozemku, si dala jako podmínky komerční využití objektu a spoluúčast některého z předních světových architektů. Milunič nejprve uvažoval o Francouzi Jeanu Nouvelovi, který v Praze později postavil budovu Zlatý Anděl na Smíchově. Úspěšný byl ale až u amerického architekta Franka Gehryho.
Jak později Milunič poznamenal, hokejový fanda Gehry tehdy řekl, že pro zemi, jež dala Americe Jaromíra Jágra, udělá cokoli. Neoficiální jméno daly stavbě dvě věže připomínající postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira.
