Vesnice Ribčev Laz, ve které minimalistická chata stojí, je od poloviny minulého století oblíbenou rekreační oblastí, která se zaplňuje jen o víkendech a o prázdninách. Na místech původních stavení tu za poslední desetiletí vyrostly horské chaty, které se urputně snažily přiblížit původním roubenkám.
Především v 70. letech, kdy bylo kutilství oblíbené nejen u nás, vznikaly svépomocí "pravé" kopie typické slovinské architektury: tmavým dřevem obložené domy se šikmými strmými střechami.
Na svého moderního nástupce čekal i starý dům a parcela v idylickém koutě vesnice obklopeném vzrostlou zelení. Noví majitelé se do díla pustili až v roce 2003, ale trpělivost se vyplatila.
Protože oblast spadá do chráněné památkové rezervace, museli se architekti držet přísných předpisů a pravidel. Složité podmínky a náročnost investora neodradila až designérskou trojici Matiju Bevka, Vasu J. Peroviće a Anu Čeligojovou z architektonické kanceláře BevkPerović. Skupina mladých architektů z Lublaně je známá svým citem pro genius loci i technologickými inovacemi.
Díky nim vznikl jedinečný nápad, jak jen minimálně narušit stávající prostředí novým objektem a zároveň poskytnout majitelům chaty maximální komfort při jejich nepravidelných návštěvách.
Vtip celého domu tkví v důmyslných posuvných panelech. Dům lze s jejich pomocí kdykoliv a jednoduše před nežádoucími zraky okolí uzavřít a bez obav ho opustit.
Po návratu může majitel dům stejně jednoduše otevřít a velkými okny propojit interiér se zahradou. Když je dům uzavřený, vypadá nenápadně a obyčejně.
Kolemjdoucímu by se mohlo zdát, že je to jen seník nebo stodola. O to víc překvapí velkorysost a propracovanost interiéru, když se dům otevře a prostor zalije množství denního světla.
V chatě se snoubí moderní minimalistický styl s tradiční formou původních staveb alpského regionu. Dům je vertikálně obložený modřínovými latěmi, které vlivem povětrnostních vlivů získaly nevtíravou, šedostříbrně zabarvenou patinu. S barvou fasády kontrastují okna a dveře také z modřínu, ale jejichž barva zůstala teple medová.
Posuvné panely, které zakrývají okna a dveře, nepůsobí jen jako efektní designový prvek, ale jsou plně funkční. Zajišťují majiteli jistotu, že v době, kdy není přítomen, se nemusí obávat přírodních nástrah, které by jeho dům poškozovaly, ani vniknutí zloděje.
Všechny panely jsou bezpečně uzavíratelné. Službu neprokazují jen lidem, ale přeneseně i přírodě. Uzavřený dům nenarušuje okolí.
Pohled z interiéru. Okenice jsou zavřené. Terasa je součástí domu, posuvné panely kopírují její vnější stranu. Prostoru v přízemí dominuje krb
Interiér je přísně minimalistický. Designu vévodí bílá barva a dřevěné podlahy. Ústřední osou domu je jednoramenné jednoduché schodiště.
Prostý dřevěný nábytek a jeho začlenění do prostoru se může zdát až asketické. Majitel ovšem od svých návštěv v horách očekává celkovou regeneraci a relaxaci a nechtěl si dům zahltit předměty, které by zbytečně upoutávaly jeho pozornost nebo mu ubíraly energii.
Obytnému prostoru v přízemí dominuje krb a především celoprosklená stěna, která volně pokračuje na terasu z leštěné mozaiky z mramoru a žuly. Ve sklepě domu jsou úložné prostory a sauna, v prvním patře tři ložnice.
Okna ložnic v prvním patře vypadají, jako by byla po domovní fasádě náhodně rozesetá. Jejich umístění je ale detailně promyšleno. Pro majitele jsou symbolickými rámy obrazů, které vytvořila příroda. Obrázky zachycují různé pohledy: z křesílka na přístupovou cestu nebo do zahrady, či přímo z postele na les a na oblaka.