Byla to velká atrakce, když se před čtyřmi lety v horní části Václavského náměstí v rámci projektu Architecture Week objevil Freedomek. Prototyp měl tehdy velikost asi jako stánek se zeleninou (plochu 28 metrů čtverečních – více zde), a zaujal nejen jednoduchým vzhledem a možností fungovat nezávisle na dodavatelích energií, ale především dokonale promyšleným interiérem dodávaným na klíč.
Jenže každého hned napadla otázka: Komu bude stačit tak malý dům k bydlení? Jako chata ano, ale jako trvalé bydlení? Stačilo však myšlenku rozvinout.
Obývací pokoj ve Freedomku nenajdete, nahrazuje ho obytná kuchyň, které je přímo napojená na terasu.
Dům, který povyroste za půlden
Freedomky dnes nabízejí podlahovou plochu třicet, ale také až 140 metrů čtverečních. "Základní segmenty lze k sobě skládat několika způsoby, a to do tvaru písmen L, U či Z, varianta do tvaru V je doplněna o prostornou zimní zahradu," vysvětluje architekt Marek Jan Štěpán, autor projektu.
Konečná volba velikosti a uspořádání záleží na přání majitele, ale i na tvaru a velikosti pozemku. Lukáš Pelech zvolil typ Z, který vznikl důmyslným spojením dvou menších modulů M.
Má tak dispozici 4 + kk a celkovou obytnou plochu 74 m². Získal nejen množství zakomponovaných úložných prostor, ale i možnost rozšířit jej o další moduly, a mít tak dům doslova "nafukovací".
Možnost postupného dokupování domků představuje velkou výhodu. Už když manželé Pelechovi začali uvažovat o pořízení nějakého rodinného domku, chtěli své bydlení postupně zvětšovat, nikoliv si pořídit rovnou velký dům.
"Zvětšení vyplyne z toho, kolik budeme mít dětí. Ale s rozšířením, respektive přikoupením dalšího domku do budoucna počítáme. Chtěli bychom přistavit ještě jeden, kde bude terasa orientovaná na západ," říká o svých plánech majitel.
Rozšířit bydlení o několik dalších místností rozhodně neznamená, že se dům včetně zahrady změní na staveniště s dělníky a sbíječkami. Domky architekta Štěpána totiž reflektují stavební trendy, které se snaží maximálně omezit stavbu a montáž domu na parcele.
Prakticky celá výroba je přenesena do výrobních hal. Má to svá pozitiva, protože se maximálně omezí závady a nedostatky zaviněné jak počasím, kdy do stavby třeba naprší, tak lidským faktorem při montáži.
Dva roky se rozhodovalo
Majitelé původně chtěli na parcele postavit klasický dům. Oslovili několik architektů, ale stále nemohli najít nikoho, kdo by zrealizoval jejich představy. Nakonec se domluvili s Hankou Bajnarovou z Brna, která jim navrhla nádherný dům.
"Jenže jsme měli pouze návrh. Ale nikdo nám nebyl schopen bez prováděcí zprávy říci, kolik bude dům stát. Doporučení jsme očekávali právě od stavebních firem, které mají se stavbou domů zkušenosti. Od nich jsme se však rady nedočkali. Navíc uváděly, že se cena může pohybovat plus mínus 20 procent. Rozpočet se začal šplhat do neúnosných částek," říká Lukáš Pelech a přiznává, že v té době už je tlačil čas, protože měli před narozením prvního potomka.
Řemeslníci zvládli postavit a dokončit dům včetně nábytku na míru za dva měsíce.
V dětském pokoji jsou dominantní výrazné barvy (židle Petit - TON - a lustry od Borise Klimka pro Brokis v podobě pouťových míčků).
A byla to právě jasně stanovená cena, co mluvilo ve prospěch Freedomku. Kompletní návrh od architekta včetně zakázkové výroby interiéru a nábytkem na míru vyšel na 3,2 milionu korun. A to i přesto, že je atypický.
Rodina si hodně vyhrála s interiérem. Fotograf využil své profesní spolupráce a znalosti výrobků řady českých firem, a tak nepřipouštěl, že koupelna by mohla být zařízená něčím jiným než kolekcí od Jiky, židlemi a stoly se značkou TON a svítidly Brokis.
Dva spojené domy mají každý předem dané využití. První tvoří společenskou zónu, ve druhém jsou tři ložnice. Společenskou část netvoří obývací pokoj propojený s kuchyní a jídelnou, ale právě obytná kuchyň.
Zásuvky pod pohovkou nabízejí další úložný prostor.
Kuchyňská linka vyplňuje prostor od podlahy do stropu. Díky světlému provedení skříněk nevypadá mohutně.
Celý prostor kuchyně je ze tří stran obklopený plnými stěnami, čtvrtou tvoří velké francouzské okno a na ně navazující terasa a zahrada. Tři stěny lemuje nábytek, díky bílým hladkým dvířkám, doplněným pouze jednoduchými, nenápadnými úchytkami, však splývá s okolím. Prostor proto nevypadá nijak přeplněný nábytkem.
Kouzlo Freedomku pak spočívá v chytře řešeném interiéru. Stačí podívat na pohovku, jejíž spodní část tvoří plnovýsuvné zásuvky, do kterých se vejde spousta věcí, nebo zdvojené horní skříňky. Nad pracovní deskou jsou zavěšeny dvě řady skříněk s hloubkou 45 centimetrů, které barevně splývají s obkladem za pracovní deskou, nejsou tedy na první pohled patrné.
Pod strop nechal architekt zavěsit třetí řadu skříněk, a to dokonce s hloubkou 60 centimetrů. Ladí se spodními skřínkami a nábytkem v prostoru. Jsou hůře přístupné, ale s tím se počítalo od začátku. Slouží k uložení sezonních a méně často používaných věcí, kterých má každý určitě více než dost.
I když, jak majitel připomíná, při cestách do zahraničí se naučili, že se tam lidé neobklopují zbytečnostmi. Zajímavé bývá také umístění televize v domě. V obývacím pokoji často není televize a pokud ano, je schovaná ve skříni, aby se nestala dominantou. Nejdůležitější je prostor, kde se potkává rodina.
Velké vestavné skříně se vešly i do chodby spojující obě zóny domu.
Jen je tady málo cihel
A jak je to s tím kutilstvím, které zde může člověku chybět? "Odpadnutí běžných prací spojených s domem byl pro nás jeden z hlavních argumentů, proč do toho jít," konstatuje majitel, který vítá, že jeho dům není pro kutila. I když přiznává, že někomu to může vadit.
"Když ho viděl můj tchán, tak řekl: Je to krásné, ale na mě je tam málo cihel. On potřebuje kolem domu neustále něco dělat, sám si jej tvořit. To ale není můj případ. Vlastně jsme rádi, že se o něj nemusíme vůbec starat. Maximálně dům jednou za pět let natřít," prozradil nám Lukáš Pelech na veletrhu IBF v Brně, kde je jeden z Freedomků vystavený.
Z experimentálního víkendového domu vzniklo plnohodnotné bydlení pro rodinu.
Technické údajeFreedomek: typ Z |
AutorIng. arch. Marek J. Štěpán, * 1967 Vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně (1991). V roce 1997 založil Atelier Štěpán. V letech 1997–2001 a 2005–2007 působil na FA VUT v Brně. Věnuje se teorii o dekoru struktur v architektuře, od roku 2007 působí jako externí poradce přes architekturu vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. Tvůrce areálu pro mši Benedikta XVI v Brně, autor Freedomku a mnoha sakrálních staveb i řady rekonstrukcí. Je nositelem řady ocenění včetně ceny v soutěži Grand prix architektů - v kategorii Rekonstrukce za areál Café fara - Klentnice v roce 2012. |
