Na zámku Lemberk se začátkem října již pošesté udělovaly Ceny Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro. Vítěze nejlepších počinů v oblasti památkové péče vybírala odborná porota z celkem 24 uchazečů ve čtyřech hlavních kategoriích. Udělena byla rovněž cena veřejnosti Památky děkují. Na snímku je oceněná obnova Památníku Tomáše Bati ve Zlíně.
Autor: ČTK
Za obnovu Památníku Tomáše Bati ve Zlíně byl oceněn autor projektu Petr Všetečka a statutární město Zlín.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Památník Tomáše Bati je jednou z nejvýznačnějších veřejných budov z konstruktivistického období meziválečného rozvoje města Zlína.
Autor: ČTK
Objekt vznikl v roce 1933 jako památník podnikatele Tomáše Bati, který tragicky zahynul při letecké havárii. Původní podoba interiéru proto byla koncipována jako komemorativní, včetně vystavení letadla Junkers, jehož pád se podnikateli stal osudným.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Řadu let nesl označení Dům umění a prostory byly využívány pro potřeby galerie a filharmonie.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V roce 2018 však proběhla jedinečná obnova, která objektu úzce spjatému s historií města navrátila původní vzhled.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V jejím průběhu došlo k odstranění pozdějších přístaveb i vestaveb, jimiž byl objekt doplněn v době fungování Domu umění.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Za objev pozdně gotické deskové malby Madony z Těrlicka získala ocenění Římskokatolická farnost Těrlicko a restaurátorky Romana Balcarová a Lenka Helfertová.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Při restaurování obrazu z kostela sv. Vavřince v Těrlicku-Kostelci byla odkryta unikátní pozdně gotická desková malba.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
O uctívaném obrazu Panny Marie s Ježíškem z kostela sv. Vavřince v Těrlicku-Kostelci se původně soudilo, že pochází ze 17. století. Malba totiž byla z velké části překryta mladšími doplňky – textilní výšivkou a papírovými a kovovými aplikacemi. Na obraze byly také zavěšeny drobné votivní dary.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Vzhledem ke špatnému technickému stavu měly být obraz i aplikace restaurovány. Po sejmutí aplikací však bylo zřejmé několikeré přemalování obrazu.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Podrobný restaurátorský průzkum posléze prokázal, že se na dřevěné desce pod přemalbami dochovala souvislá vrstva vysoce kvalitní pozdně gotické temperové malby z doby kolem roku 1500, kterou lze považovat za dílo z okruhu vratislavského malíře a řezbáře Jakoba Beinharta.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V kategorii prezentace hodnot zvítězila skupina odborníků za projekt Historie v terénu – Litvínovsko.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Projekt Historie v terénu – Litvínovsko spojuje prezentaci, popularizaci a šíření povědomí o významu historie v oblasti postižené poválečným odsunem původních německých obyvatel; těm současným pak pomáhá nacházet cestu k minulosti regionu i ke kulturnímu dědictví.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V rámci projektu Historie v terénu – Litvínovsko se skupina odborníků od roku 2015 věnuje vysoce poučené prezentaci historických zajímavostí.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Informace široké veřejnosti zprostředkovává za pomoci videí z terénu i počítačové animace. K populárním aktivitám projektu patří zejména seriál Hrady, zámky a tvrze na českém severozápadu, který nabízí vizualizace zaniklé podoby těchto památek.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Za záchranu Dřevěnky v Úpici bylo oceněno město Úpice.
Autor: ČTK
Roubená stavba byla na počátku 21. století ve zcela havarijním stavu a zdálo se, že její zkáza je neodvratná.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Po devíti letech náročné komplexní obnovy však byla 21. července 2018 Dřevěnka slavnostně otevřena pro veřejnost.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Podařilo se zachránit ojedinělý dřevěný městský dům, symbol města Úpice.
Autor: ČTK
Dům čp. 92 v Úpici, nazývaný Dřevěnka, je jedním z nejstarších a největších českých maloměstských dřevěných domů, který se navíc dochoval v relativní úplnosti a autentičnosti z doby výstavby na začátku 17. století.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Objekt je národní kulturní památkou, která je mimořádně zajímavá svým blízkým vztahem k lidové architektuře, resp. skupině našich nejstarších vesnických domů z 16.–17. století.
Autor: ČTK
Pozoruhodná je i značně jednoduchým, rustikálním tesařským provedením, které je prakticky bez výzdobných detailů.
Autor: ČTK
Roubený dům z nehraněných kuláčů sloužil 250 let jako hospoda, a to až do začátku 90. let 20. století.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V Dřevěnce vznikla živá zážitková expozice skanzenového typu, která návštěvníky vtáhne do života na malém městě v 2. polovině 19. a 1. polovině 20. století. Nachází se zde také víceúčelová společenská místnost, informační centrum či expozice věnovaná provedené obnově.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ v podobě stříbrné medaile byla oceněna městská část Praha 7 za celkovou obnovu vodárenské věže na Letné v Praze.
Autor: repro publikace Česká architektura 2017–2018
V roce 2018 proběhla obnova vodárenské věže z roku 1888. Při všech stavebních pracích v historické budově se postupovalo velmi šetrně a přípravě i realizaci stavby byla věnována zvýšená pozornost všech zúčastněných spolupracujících subjektů.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Při všech stavebních pracích v historické budově se postupovalo velmi šetrně a přípravě i realizaci stavby byla věnována zvýšená pozornost všech zúčastněných spolupracujících subjektů. detail komínu procházejícího středem budovy a otisku prstencové nádrže, která jej obklopovala.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Obnovené prostory slouží k řadě volnočasových aktivit.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Vodárenská věž na Letné zásobovala pitnou vodou v letech 1888–1913 levý vltavský břeh královského hl. m. Prahy. Po roce 1913 stavba sloužila jako byty zaměstnanců vodáren a od roku 1976 jako Dům dětí a mládeže. Vzhled před rekonstrukcí.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Areál doplňuje litinové oplocení na podezdívce a litinový výtokový stojan, původně umístěný Na Slupi na Novém Městě. Vzhled před rekonstrukcí.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Na základě historické fotodokumentace proběhla kompletní umělecká obnova výtokového stojanu.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Interiérové úpravy dovolily pro přemíru novodobých úprav volnější tvorbu, ovšem s tím, že byly velice pietně opravovány či rekonstruovány veškeré původní prvky jako schodiště, zábradlí, fragmenty barevných betonových dlažeb či nečekaně nalezená dekorativní interiérová výmalba.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Interiér vodárenské věže na Letné po obnově, podkroví s opět zprovozněným hodinovým strojem.
Autor: Michal Šula, MAFRA
Zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ v podobě stříbrné medaile byla oceněna také obec Štědrá za obnovu zámku Štědrá.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Koncem roku 2011 získala obec Štědrá do svého majetku zdejší zámek.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Přes omezené rozpočtové možnosti neprodleně zahájila komplexní obnovu tohoto rozlehlého objektu, prováděnou v souladu s principy památkové péče.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Zámek, jemuž po dlouhých letech chátrání hrozil zánik, se tak podařilo zachránit.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Zámecký areál ve Štědré byl během druhé poloviny 20. století využíván státním statkem a následně okresním národním výborem. V této době byla na objektech provedena řada degradujících úprav.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Neblahý vývoj byl završen nepodařenou privatizací z počátku 90. let, kdy nový soukromý majitel nechal budovy zpustnout a zchátrat.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Počátkem 21. století byl již zámek ve špatném stavu, statika obvodových zdí a krovu byla narušena, poškozenou střechou zatékalo a středový rizalit jižního průčelí se zřítil.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Nejdříve bylo nutné zámek staticky zajistit. Byla proto položena nová střešní krytina a opraveny krovy a stropy poškozené zatékáním.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Obnova interiéru zámku navrátila historickou dispozici.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Důraz byl kladen na co nejrozsáhlejší zachování původních konstrukcí a prvků.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Byly obnoveny zachované historické vrstvy podlah, restaurována historická výmalba stěn a všechny dochované historické prvky byly repasovány.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Díky nezměrnému úsilí vedení i obyvatel obce a mnoha dalších dobrovolníků se zámek navrací k novému využití a nyní je již jisté, že zůstane zachován i pro další generace.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Zvláštní cenou generální ředitelky NPÚ v podobě stříbrné medaile získalo i město Jaroměř za obnovu mostu Dr. Miroslava Tyrše v Jaroměři.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Obnova silničního mostu z období první republiky stavbě plně navrátila funkčnost a zároveň umožnila zachovat její charakteristické konstrukční vlastnosti a vzhled. To vše za příkladné spolupráce investora, projektanta, stavebních firem a památkové péče.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Obloukový silniční železobetonový most byl uveden do provozu symbolicky v den výročí vzniku samostatné Československé republiky 28. října 1932.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Jeho nosná konstrukce je tvořena segmentovou klenbou ze železobetonu, nad níž byla výplň ze škvárového betonu.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Město Jaroměř provedlo během roku 2018 kompletní obnovu mostu, jejímž cílem bylo udržet stavbu v provozuschopném stavu, napravit silná poškození nosné konstrukce. Stav mostu před rekonstrukcí.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Byl sejmut mostní svršek a vybavení a následně vybrán zásyp železobetonové klenby. Byla provedena celková sanace nosné konstrukce včetně výstavby nových poprsních zdí, obnoven zásyp a zřízena nová stříkaná hydroizolace a odvodnění.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Tyršův most má nyní kvalitně zajištěnou nosnou konstrukci bez poruch, dostatečnou nosnost a jeho vzhled se velmi přiblížil předpokládané původní podobě.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Za příkladnou lze uvést i skutečnost, že celá částka 19,3 milionu korun byla plně hrazena z rozpočtu města Jaroměře.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Cenu Památky děkují, o jejímž laureátovi rozhodla veřejnost v internetovém hlasování, získalo město Polička za restaurování mariánského sloupu v Poličce.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Mariánský sloup v Poličce se řadí k nejcennějším památkám svého druhu u nás.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Po roce 2011 proběhlo restaurování této národní kulturní památky, podložené podrobným restaurátorským průzkumem.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Ocenit je třeba jak příkladný přístup vlastníka, města Poličky, tak nadstandardní přístup restaurátorů.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Mariánský morový sloup na náměstí v Poličce postavil v letech 1727–1731 přední český sochař Jiří František Pacák se svou dílnou.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Barokní dílo s bohatou sochařskou výzdobou bylo v minulosti opakovaně opravováno, během 20. století se uskutečnilo celkem šest velkých oprav a časový interval mezi nimi se výrazně zkracoval.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Důvodem posledního restaurování se stalo vážné poškození památky v roce 2011, kdy u sochy sv. Víta odpadla bez cizího zavinění světcova pravá ruka s knihou.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
V letech 2015–2018 následovalo vlastní restaurování celého sloupu s výzdobou.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu
Kolektiv restaurátorů přistupoval k zásahu komplexně, plně akceptoval výsledky restaurátorského průzkumu a používal všechny dostupné metody a prostředky vhodné k restaurování.
Autor: Archiv Národního památkového ústavu