V roce 1999 objevili vhodnou vilku. Byla pěkná, ale téměř 25 let neobydlená. Dvořákovi ji přesto koupili. A začali se připravovat na nutné úpravy. Vila je patrová, se dvěma byty. Jen zázemí nestálo za nic. Toaleta byla jen jedna v přízemí, koupelna v mezipatře a navíc malinká. Dvořákovi se tedy rozhodli pro menší přístavbu ve výklenku domu o rozměrech 2,5 x 3,1 metru. V přízemí bude koupelna a nad ní malý pokojíček.
Ze široké nabídky stavebních firem si vybrali tu, která ve svém sloganu hlásá: "Tradice, která je vidět." Požádali o cenovou nabídku a reference. "Dotaz na reference zodpověděl majitel firmy větou, že toho v okolí postavili spoustu. A cenovou nabídku jsme dostali skoro až za dva měsíce," říká paní Dvořáková. "Možná už tohle nás mělo varovat. Nemuseli jsme mít dodnes nedodělanou a nezkolaudovanou stavbu." Návrh si Dvořákovi nechali udělat od projektanta, kterého doporučila stavební společnost. Tentýž pan inženýr měl dělat i stavební dozor. To se neosvědčilo.
"Dnes už bychom byli chytřejší. Jako stavební dozor bychom určitě zvolili nezávislého odborníka," tvrdí paní Dvořáková. Po mnoha dohadech nakonec Dvořákovi podepsali se stavební firmou smlouvu o dílo. Podle ní měly být práce dokončeny nejpozději do deseti týdnů od zahájení stavby. Celkovou cenu společnost vyčíslila na 450 tisíc korun. Prvních 100 tisíc mělo být uhrazeno do 7 dnů od podpisu smlouvy, pak každých 14 dní dalších 100 tisíc a nakonec 50 tisíc. Po dokončení díla mělo proběhnout vyúčtování. Dvořákovi poctivě platili až do výše částky stanovené ve smlouvě, přestože stavba nepokračovala podle harmonogramu a neodpovídala jejich požadavkům.
Pak najednou přišla další faktura na 100 tisíc korun, která však už byla nad rámec dohodnutého. "Chtěli jsme tedy vyúčtování, abychom viděli, že je požadavek oprávněný. Místo toho nám po výměně několika dopisů přišlo od majitele stavební firmy odstoupení od smlouvy," vypráví paní Dvořáková. "Následovalo ještě několik dopisů z naší strany a několik odpovědí, které jsme dostali. V podstatě nám majitel firmy řekl, že bez něj stavbu stejně nezkolaudujeme. Má totiž u sebe všechny potřebné dokumenty, jako například protokol o revizi elektro. Pak nám došly síly. Od té doby se nic neděje."
A tak Dvořákovi bydlí a vlastně nebydlí. Do koupelny jsou sice dveře, ale bez prahu. Údajná eurookna jsou nejspíš obyčejná dřevěná okna, a ještě špatná. Hřebíky v nich už zrezivěly a rezavá barva se šíří všude okolo. Parapety chybějí všude. Okolo se postupně šíří plíseň. Zdi jsou omítnuty, ale opět špatně a vymalováno prostě není. A tento výčet by mohl pokračovat dál. K předání a převzetí díla nedošlo dodnes. "Máme se soudit o 100 tisíc, které ještě majitel chce? Běží smlouva dál včetně penále? Kde jsme udělali chybu? A co máme vlastně teď dělat?" ptá se nešťastná paní Dvořáková. Vždyť už to budou tři roky, co měla být stavba dokončena!
Slovo právníka: Chyba nastala již při podpisu smlouvy
Mgr. Svatopluk Jedlička se vyjadřuje k příběhu Dvořákových: Prvotní problém nepochybně vznikl již při uzavírání smlouvy. Ani nejlepší reference by neměly u zákazníka snižovat obezřetnost při sepisování smlouvy o dílo. Zvláště v případě, kdy cena za dílo byla již v řádu několika stovek tisíc korun, měli manželé Dvořákovi vyhledat právní pomoc advokáta. Úhrada ceny za dílo měla být rozhodně vázána na skutečně provedené práce či předání určitých celků.
Pak by se nemohlo stát, že Dvořákovi platili, ačkoliv stavba nepokračovala podle dojednaného harmonogramu. Případné prodlení stavební společnosti s prováděním stavby mělo být navíc ve smlouvě sankcionováno. Další praktickou chybou nepochybně bylo, že si Dvořákovi stavební dozor nezajistili sami, ale opět prostřednictvím zhotovitele stavební společnosti. Nebylo-li dílo řádně a včas provedeno, neměli by Dvořákovi hradit další částky. Doporučil bych podání žaloby proti stavební společnosti.
Ještě předtím by bylo vhodné nechat vypracovat znalecký posudek, jenž by zdokumentoval stav stavby. Z příběhu není bohužel zřejmé, z jakého důvodu stavební společnost odstoupila od smlouvy o dílo, a proto se nelze vyjádřit, zda uvedený postup byl oprávněný. Lze se však domnívat, že se tak stalo z důvodu nezaplacení zbytku smluvní ceny. Zde je třeba posoudit, zda cena byla ve smlouvě dojednána jako pevná, nebo zda byla stanovena dle rozpočtu. O případné reklamaci má podnikatel (zde stavební společnost) rozhodnout ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této doby se nezapočítává doba potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne uplatnění reklamace. Tuto lhůtu smluvní strany mohou prodloužit.
