Fenykl si cenili již staří Římané. Gladiátoři jej užívali k udržení dobrého zdraví, ženy zase jako prevenci proti obezitě. Extrakt ze semen je základem pro čaje, které zlepšují zažívání a pomáhají při zácpě (i u kojenců). Je vyzkoušeno, že fenykl může snížit toxické působení alkoholu na lidský organismus. Fenykl jako mnoho dalších silně aromatických koření je prospěšný v malém množství. Fenykl obecný se vysévá koncem jara a začátkem léta na slunné místo. Vyhovuje mu propustná hlinitá půda. Měl by se sázet do vzdálenosti padesáti centimetrů, a ne do blízkostí kopru (možnost zkřížení) a koriandru (snižuje produkci semen fenyklu). Semena fenyklu se používají do omáček, k rybám i na chleba, mladé rostlinky zpestří chuť zimního salátu. Jemně nasekané listy se přidávají na saláty a vařenou zeleninu, do polévek a nádivek ryb. Listy se zmrazují nebo vyluhují v oleji a octě. Semena se usuší.
Fenyklový salát s pomerančem
Na zálivku smíchejte 110 ml olivového oleje, šťávu z jednoho pomeranče, po jedné čajové lžičce francouzské hořčice a fenyklových semínek, sůl, pepř. Nejvhodnější je vše protřepat v uzavřené nádobě. Nechte nejméně třicet minut ustát. Do salátové mísy dejte na tenké proužky nakrájenou jednu hlínu fenyklu florentského, jeden hlávkový salát, jeden svazek řeřichy a nasekané fenyklové listy. Těsně před podáváním zalijte salát znovu protřepanou zálivkou.
Fenykl florentský
Poddruhem fenyklu obecného je fenykl obecný sladký - florentský (vyskytuje se přirozeně, ale není tak rozšířený). Nadzemní hlína se za syrova krájí a strouhá do salátů a na obložené chleby. Vaří se jako kořenová zelenina. V chladnějších oblastech je vhodné jej vysévat až koncem června, aby nevybíhal do květu. Nejlépe se mu daří v lehké písčité půdě, hlíny by však neměly nikdy vyschnout. Seje se do řádků vzdálených třicet centimetrů a jeden centimetr hluboko. Po vyrašení je vhodnější fenykl jednotit - na vzdálenost třicet centimetrů. Potřebuje pravidelnou zálivku a dostatečný přísun živin. Jakmile se začnou tvořit hlíny, tak by se k nim měla přihrnout zemina (pomáhá to tvorbě hlín). Současně se tak hlízy i bělí - zabrání se přístupu světla k nim. Největším škůdcem či chorobou fenyklu jsou výkyvy počasí.
Fenyklová polévka
Ve velkém hrnci se rozpustí 25 g másla a orestují se na něm do měkka čtyři nakrájené velké bulvy fenyklu florentského a jedna větší nadrobno nasekaná cibule (nesmí zhnědnout). Do hrnce se přilije jeden litr zeleninového vývaru, 600 ml mléka, přidá se jeden bobkový list, osolí a opepří. Přiveďte k varu, přikryjte pokličkou a vařte na mírném ohni asi třicet minut. Pak vyndejte bobkový list a vše ostatní propasírujte přes síto. V misce utřete dva žloutky se 150 ml smetany a zašlehejte půl šálku propasírované polévky. Pak vše nalijte do zbývající polévky a znovu ohřejte. Již nevařit, aby se polévka nesrazila.
Fenyklový salát s pomerančem
Na zálivku smíchejte 110 ml olivového oleje, šťávu z jednoho pomeranče, po jedné čajové lžičce francouzské hořčice a fenyklových semínek, sůl, pepř. Nejvhodnější je vše protřepat v uzavřené nádobě. Nechte nejméně třicet minut ustát. Do salátové mísy dejte na tenké proužky nakrájenou jednu hlínu fenyklu florentského, jeden hlávkový salát, jeden svazek řeřichy a nasekané fenyklové listy. Těsně před podáváním zalijte salát znovu protřepanou zálivkou.
Fenykl florentský
Poddruhem fenyklu obecného je fenykl obecný sladký - florentský (vyskytuje se přirozeně, ale není tak rozšířený). Nadzemní hlína se za syrova krájí a strouhá do salátů a na obložené chleby. Vaří se jako kořenová zelenina. V chladnějších oblastech je vhodné jej vysévat až koncem června, aby nevybíhal do květu. Nejlépe se mu daří v lehké písčité půdě, hlíny by však neměly nikdy vyschnout. Seje se do řádků vzdálených třicet centimetrů a jeden centimetr hluboko. Po vyrašení je vhodnější fenykl jednotit - na vzdálenost třicet centimetrů. Potřebuje pravidelnou zálivku a dostatečný přísun živin. Jakmile se začnou tvořit hlíny, tak by se k nim měla přihrnout zemina (pomáhá to tvorbě hlín). Současně se tak hlízy i bělí - zabrání se přístupu světla k nim. Největším škůdcem či chorobou fenyklu jsou výkyvy počasí.
Fenyklová polévka
Ve velkém hrnci se rozpustí 25 g másla a orestují se na něm do měkka čtyři nakrájené velké bulvy fenyklu florentského a jedna větší nadrobno nasekaná cibule (nesmí zhnědnout). Do hrnce se přilije jeden litr zeleninového vývaru, 600 ml mléka, přidá se jeden bobkový list, osolí a opepří. Přiveďte k varu, přikryjte pokličkou a vařte na mírném ohni asi třicet minut. Pak vyndejte bobkový list a vše ostatní propasírujte přes síto. V misce utřete dva žloutky se 150 ml smetany a zašlehejte půl šálku propasírované polévky. Pak vše nalijte do zbývající polévky a znovu ohřejte. Již nevařit, aby se polévka nesrazila.
