Takže není pravda, že by dřevostavba měla menší životnost než zděný dům?
Dřevěné stavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Samozřejmě ale záleží na péči, kterou jim věnujeme. O všechno, co nám má dobře sloužit, se musíme poctivě starat - na to bohužel mnohdy lidé zapomínají. A to i přesto, že moderní dřevěné stavby splňují přísné zákonné a normové požadavky na pevnost , stabilitu a životnost.
Jenže dřevo dobře hoří. Tak jak může splňovat třeba požární předpisy, napadne spoustu lidí?
Dřevo, stejně jako každý jiný materiál, při určité teplotě opravdu hoří. Technická norma však konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné.
To zní trochu nelogicky, ne?
Ale má to logické vysvětlení. Zuhelnatělá povrchová vrstva, která vzniká při požáru na nosných prvcích (trámech), totiž brání dalšímu ohoření. U objemných dřevěných kusů tak pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku.
Co z toho vyplývá?
Že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným a do určité míry říditelným způsobem. To je obrovská výhoda pro případnou likvidaci požáru. Navíc tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Takže moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Není to tedy dům samotný, co je při požáru nejnebezpečnější pro jeho obyvatele, ale vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů.
Často se lidé obávají také zničení domu červotoči nebo dřevokaznými houbami. Jsou takové obavy zbytečné, či nikoliv?
Je-li dům navržen a postaven bez dostatečných zkušeností, často svépomocí, a následně se o něj řádně a pravidelně nepečuje, tak mohou být opodstatněné. Stavbu moderního dřevěného domu je proto lepší realizovat s odborníky. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i stavební firmy.
Co je nejdůležitější při samotné stavbě?
Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané "konstrukční ochrany dřeva". To je nutné proto, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má totiž vždy přednost před chemickou. Také dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytné je rovněž dodržovaní technologických postupů při stavbě.
Mezi laiky kolují také "zaručené informace" o tom, že dřevostavby musí mít o hodně horší tepelněizolační vlastnosti než zděný dům...
Ale je tomu přesně naopak. V dřevěném domě zatopíte a máte v něm skoro okamžitě teplo, zatímco zděný dům musíte vytápět mnoho hodin, protože teplo se v tomto případě nejdříve akumuluje ve zdech. Většina, a to i katalogových projektů, má tudíž lepší tepelněizolační vlastnosti než jejich zděné protějšky.
Jak je to možné?
Již jsem to v podstatě řekl. Vyplývá to z principu konstrukce. Dřevěný rám je vyplněný izolací. Je zde tedy integrována jak složka nosná, tak tepelněizolační. Hůře tedy akumulují teplo.
A to je plus?
Z pohledu vytápění to lze považovat za přednost. U dřevostavby ohříváme ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Pokud by někdo chtěl teplo akumulovat i u dřevostavby, je to možné také. Stačí do projektu zahrnout nějaké zděné nebo betonové části.
Mnoho lidí si ale stále pod pojmem dřevostavba představí okál.
Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde. Nové certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály.
Pak je tu ještě další početná skupina, která si pod dřevěným domem představí prostě chatu, tedy tak trochu provizorní bydlení jen na víkend.
To souvisí s naší tradicí chatařství, od které bychom se však měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat. I když chápu, že takové přesvědčení o využití dřeva se hlavně lidem z paneláku těžko vyvrací.
Takže ze dřeva je možné postavit plnohodnotný dům?
Nejen dům. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje druh stavby, který by nebylo možné s výhodou realizovat ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal.
Dřevěné stavby přetrvávají staletí a z hlediska životnosti jsou plně srovnatelné se stavbami z jiných materiálů. Samozřejmě ale záleží na péči, kterou jim věnujeme. O všechno, co nám má dobře sloužit, se musíme poctivě starat - na to bohužel mnohdy lidé zapomínají. A to i přesto, že moderní dřevěné stavby splňují přísné zákonné a normové požadavky na pevnost , stabilitu a životnost.
Jenže dřevo dobře hoří. Tak jak může splňovat třeba požární předpisy, napadne spoustu lidí?
Dřevo, stejně jako každý jiný materiál, při určité teplotě opravdu hoří. Technická norma však konstatuje, že dřevěné konstrukce jsou požárně odolné.
To zní trochu nelogicky, ne?
Ale má to logické vysvětlení. Zuhelnatělá povrchová vrstva, která vzniká při požáru na nosných prvcích (trámech), totiž brání dalšímu ohoření. U objemných dřevěných kusů tak pronikne oheň do zhruba dvou až třícentimetrové hloubky a jeho další postup se výrazně zpomalí či zastaví, neboť povrchová vrstva zuhelnatí a brání přístupu kyslíku.
Co z toho vyplývá?
Že dřevo hoří předvídatelným, spočitatelným a do určité míry říditelným způsobem. To je obrovská výhoda pro případnou likvidaci požáru. Navíc tuto skutečnost zahrnují všechny technické normy, podle nichž se musí dřevěné domy stavět. Takže moderní dřevěné konstrukce jsou velmi odolné vůči požáru. Není to tedy dům samotný, co je při požáru nejnebezpečnější pro jeho obyvatele, ale vzplanutí interiéru, nábytku, textilu a spotřebičů.
Často se lidé obávají také zničení domu červotoči nebo dřevokaznými houbami. Jsou takové obavy zbytečné, či nikoliv?
Je-li dům navržen a postaven bez dostatečných zkušeností, často svépomocí, a následně se o něj řádně a pravidelně nepečuje, tak mohou být opodstatněné. Stavbu moderního dřevěného domu je proto lepší realizovat s odborníky. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i stavební firmy.
Co je nejdůležitější při samotné stavbě?
Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané "konstrukční ochrany dřeva". To je nutné proto, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem. Konstrukční ochrana má totiž vždy přednost před chemickou. Také dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytné je rovněž dodržovaní technologických postupů při stavbě.
Mezi laiky kolují také "zaručené informace" o tom, že dřevostavby musí mít o hodně horší tepelněizolační vlastnosti než zděný dům...
Ale je tomu přesně naopak. V dřevěném domě zatopíte a máte v něm skoro okamžitě teplo, zatímco zděný dům musíte vytápět mnoho hodin, protože teplo se v tomto případě nejdříve akumuluje ve zdech. Většina, a to i katalogových projektů, má tudíž lepší tepelněizolační vlastnosti než jejich zděné protějšky.
Jak je to možné?
Již jsem to v podstatě řekl. Vyplývá to z principu konstrukce. Dřevěný rám je vyplněný izolací. Je zde tedy integrována jak složka nosná, tak tepelněizolační. Hůře tedy akumulují teplo.
A to je plus?
Z pohledu vytápění to lze považovat za přednost. U dřevostavby ohříváme ekonomicky rovnou vnitřní objem vzduchu, teplo se tak neukládá nejdříve do těžkých konstrukcí jako u zděných staveb. Pokud by někdo chtěl teplo akumulovat i u dřevostavby, je to možné také. Stačí do projektu zahrnout nějaké zděné nebo betonové části.
Mnoho lidí si ale stále pod pojmem dřevostavba představí okál.
Bohužel okály jsou v mysli stavebníků hluboko uloženy jako odstrašující příklad již zastaralé konstrukce dřevostavby. Vývoj je však dnes úplně jinde. Nové certifikované materiály, technologie, systémy vytápění, vzhled i provedení posunuly dřevostavby úplně jiným směrem než zmiňované okály.
Pak je tu ještě další početná skupina, která si pod dřevěným domem představí prostě chatu, tedy tak trochu provizorní bydlení jen na víkend.
To souvisí s naší tradicí chatařství, od které bychom se však měli při hodnocení staveb ze dřeva co nejrychleji odpoutat. I když chápu, že takové přesvědčení o využití dřeva se hlavně lidem z paneláku těžko vyvrací.
Takže ze dřeva je možné postavit plnohodnotný dům?
Nejen dům. Zkušenosti ze světa ukazují, že neexistuje druh stavby, který by nebylo možné s výhodou realizovat ze dřeva, včetně rozsáhlých administrativních budov, nákupních center a sportovních hal.
