Kdo se v nich má vyznat? V názvech jako wenge, merbau nebo zebrano. Vedle známého českého dubu nebo javoru znějí exoticky. A mají proč, většina těchto dřevin, které začaly zaplavovat český trh s přírodními materiály, se dováží z Asie, Afriky, Jižní i Severní Ameriky.
„Mají atraktivnější vzhled a větší barevnost. A to jak ve světlých, tak v tmavých odstínech,“ vysvětluje vědecký pracovník v oboru nauky o dřevě Bohumil Hurda. „Proto obohacují český trh a umožňují mít v interiéru něco zajímavého.“
Cizokrajné dřeviny jsou odolnější
„Když jsme v počátku podnikání před čtrnácti lety měli v nabídce javor, někdy dokonce i třešeň, byla to velká chlouba,“ vzpomíná Igor Brezovar, podnikatel v oblasti dřeva a majitel firmy s podlahovými krytinami IBC Parkety.
„Dnes nabízíme 130 druhů dřev, z nichž nejdražší je oliva. Je to však dáno nestandardními obchodními podmínkami.“
Exotické dřeviny jsou tvrdší než ty evropské, jsou i poměrně stabilnější, takže tolik nepodléhají změnám, nekroutí se, nesesychají. Některé druhy, zejména teak, dobře odolávají vodě. „U tvrdosti nezáleží ani tak na druhu dřeviny, jako na její povrchové úpravě, zda se použije běžný, nebo extrémně zátěžový lak,“ vysvětluje Igor Brezovar.
Důležitá pro správný výběr je podle něj hlavně pružnost – jak dřevo při změně teploty a vlhkosti sesychá nebo bobtná. „Například kempas nebo zvláště oliva jsou tvrdé materiály, přitom sesychají, při použití ve vlhkém prostředí na nich mohou vznikat spáry a trhliny. Proto je dobré zvážit, kam dřevinu použijete.“
Topení v podlaze jen někde
Kromě zahradního a interiérového nábytku, bytových doplňků, schodišť, obkladů či teras se exotické dřeviny používají i na výrobu podlah. V současnosti nejvíce „frčí“ ty tmavé, jako skoro černé wenge zKonga, olivově hnědé IPE z Barmy, tmavohnědé algarrobo nebo cumaru. Podle prodejců však přijde období, kdy bude převládat světlý bambus.
Exotické dřevo se hodí i tam, kde je podlahové vytápění – tedy za určitých podmínek. „Záleží na výběru dřeviny a její tloušťce, která musí být nejméně deset a nejvíce šestnáct milimetrů,“ vysvětluje Pavel Podařil z technického servisu IBC.
„Náchylné k sesychání, a tedy nevhodné na podlahy, pod nimiž je topení, jsou spolu s českým bukem a javorem i kempas, oliva, bambus, jatoba, eukalyptus a moutenye.“ Hodí se naopak tauari, IPE, teak, merbau, algarrobo, vivaro a další.
Dřevo v koupelně?
Moderní povrchové laky dovedou zabránit pronikání vody nebo vlhkosti ke dřevu, takže se nabízí možnost mít podlahu z exotických dřevin třeba i v koupelně.
„Zvláště když už to dnes není temná místnost sloužící ke všem mokrým procesům v bytě, ale spíše místo pro regeneraci těla,“ říká odborník na dřevo Marek Polášek. „Zmizely odtokové kanály uprostřed a moderní pračky už vodu nevylévají.“
Avšak nic není dokonalé a po několika letech se v laku mohou vyskytnout trhliny a podlaha může začít chřadnout. Znalci dřeva připomínají, že některým dřevinám, jako je teak nebo azobe, voda nevadí. Problematická však bývá kolísavá vlhkost obvyklá v koupelnách.
České stromy nestačí
I v tuzemsku se vyskytují některé netradičně barevné dřeviny, ale je jich málo nebo jsou příliš malé na průmyslové využití.
„Krásné dřevo má akát, má však zároveň i křivolaký a nedostatečný vzrůst. V tropických krajích naopak rostou stromy velkých rozměrů, které nabízejí dřevo v nesrovnatelně pestřejší paletě barev,“ doplňuje Bohumil Hurda.
To však podle něj neznamená, že každé cizokrajné dřevo je lepší než tuzemské. „Například český dub je kvalitnější než červený, pocházející z Ameriky. Mnohé exotické dřeviny se hodí jen na bedýnky, nebo se také nehodí na nic,“ vysvětluje Hurda.
„Záleží na tom, z kterých oblastí pocházejí, zda vyrostly v přírodních podmínkách, nebo byly uměle vypěstovány na plantážích.“
