Můj dnes již zemřelý učitel Španělštiny pan Pavel Vokál navšěvoval Kubu 30 let. Chodíval do Hemingwayovo oblíbené kavárny zvané Bodeguita, kde je stěna plná podpisů slavných lidí. Je tam v koutku i podpis mého učitele.:-))) Byl tak poznamenaný kubánštinou, že mi při návštěvě Španělska dva dědové v parku na lavičce řekli - vy jste z Kuby! Mám dodnes naučený přízvuk L"polykání koncovek"

Krásné bydlení.

Možná.....díky právě tomu znárodnění to zůstalo tak, jak to zůstalo. Sice si o komunistech můžeme myslet samé nic moc věci, ale zrovna ti na Kubě prostě vždy byli primárně Kubánci, kteří jsou na svoji zemi hrdí a tudíž by je něco takového zničit nenapadlo.

Jinak naprosto skvely stojanek na casopisy na fotce 3.

Sriv bylo na Kube krasne.

Driv....

nádhera. a keď si predstavím, že ekobláznom pri pohľade na tie trofeje praskne žilka, tak je moja radosť dvojnásobná.

Tak to je parádní interier !

Až se divím, že to nechali jako muzeum a že se tam nějaký revolucionář hned nenastěhoval

Byla jsem tam v roce 1966, turistický ruch žádný, takže jsme tam byli úplně sami. Už v té době byla vila zakonzervována jako muzeum, bylo to opravdu se stejném stavu, jako na obrázcích, provázel nás tehdy Ernestův někdejší komorník. Nejvíce mě potěšila ta knihovna hned vedle záchodové mísy - od té doby jsem se na Hemingwaye vymlouvala, že když mohl na záchodě číst on, mohu i já

Já tam byl v 1962 a mohu potvrdit...

Krásné... Včetně preparátů na zdech...

Interiér podle mého gusta, až na ty mrtvoly na zdi.