Původně stál uprostřed pozemku železobetonový monument a na něm stará hrázděná stavba. Ta byla po všech stránkách nevyhovující, proto se s ní do budoucna nepočítalo.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Můj dům.
Jenže jak naložit s obrovskou masou železobetonu, která stála pod ní? Architekti spolu s majitelem se nakonec rozhodli, že železobetonový podstavec ponechají jako suterén a postaví na něm úplně nový dům.
Vrchní desku podstavce úmyslně zvýraznili a přizpůsobili jí i terén tak, aby působila jako volně posazená na rozlehlé louce. Dalším výrazným prvkem domu se stala střecha. Její cípy se zvedají za jižním sluncem a vpouštějí je do hloubky dispozice budovy, v létě ji svými přesahy naopak chrání před přehříváním.
„Na začátku jsme hodně zápasili s orientací na světové strany. Původní dům akcentoval výhledy do krajiny. Chtěli jsme je zachovat, zároveň jsme potřebovali, aby prosklené plochy byly orientované na jihozápad a severní stěna tvořila ochranu proti zdejšímu silnému větru,“ vysvětluje Zdeněk Hoffmann, druhý z architektů odvážného projektu.
A dodává: „Proto jsme zde navrhli kamennou stěnu s otvory pro dlouhá průhledová okna. Ta jsou ve výšce, z níž může člověk sedící v interiéru pohodlně pozorovat okolní krajinu. Podobné výhledy jsou také z ložnice a koupelny.“
Kámen, dřevo, sklo
Zadání bylo jasné: příjemné a praktické bydlení v přírodě, kvalitní, přírodní materiály, ale ne luxus a okázalost. Investor nepotřeboval například drahá designová svítidla. Z toho vznikl i nápad na dřevěný podhled, ve kterém jsou zapuštěné zářivky.
„Je to atypické řešení, pěkné a přitom nenákladné. V domě se nakonec atraktivní svítidla objevují, ale všechno to je výsledek ruční práce šikovných řemeslníků, kteří je zhotovili z obyčejného řezaného skla,“ upozorňuje architekt Jeřábek.
Také na fasádě se objevují přírodní materiály. Rastr kamenného zdiva zjemňuje hmotu domu při pohledu z nedaleké silnice, vytváří dojem splynutí s lesem v pozadí a zároveň odkazuje na středověký hrad nad lesem.
Přírodní materiály, které architekti použili zvenčí, zároveň přirozeně pokračují do nitra domu a ruší tak bariéry mezi interiérem a exteriérem. K celkovému vyznění pak pomáhají i velkorysé skleněné plochy, v nichž se zrcadlí okolní příroda.
Přírodní materiály – kámen a dřevo – architekti zkombinovali s hliníkovými rámy oken a zárubněmi. Nábytek je jednoduchý a účelný, hlavní slovo má výrazná struktura kamene.
Masivní kamenné bloky i lepený obklad
U kamenných zdí bylo nejsložitější sjednotit venkovní a vnitřní vzhled stěny. Venkovní stěna je vyskládána z masivních kamenných bloků. „Chtěli jsme, aby byl kámen zemitě zbarvený, aby stěna působila přirozeně jako kamenné zdivo i zevnitř, kde už jde pouze o lepený obklad. Měli jsme tu naštěstí velmi šikovné řemeslníky, kteří si s úkolem bez problémů poradili. Výslednému dojmu pomohlo i dobré nasvícení.“
Za vchodem do domu, který vede ze severní strany, se otevírá společná chodba, shora prosvětlená denním světlem, s průhledem na louku za domem. Odtud lze pokračovat buď doleva do společenské části, kde je spíž, kuchyň a obývací pokoj, nebo doprava do soukromých prostor. Samostatná rodičovská část zahrnuje útulnou ložnici, šatnu a koupelnu s krásným výhledem přímo z vany do volné krajiny. Na dětskou část pak navazuje samostatný byt s vlastním vstupem, určený pro hosty.
„Náplň hlavního domu nebyla zpočátku zcela jednoznačná, tudíž jsme se snažili o co nejvariabilnější dispozici. Dětská část může být přiřazena k rodičovské nebo ‚hostovské‘, anebo může oba prostory propojit v jeden velký celek,“ vysvětluje architekt Jeřábek.
U kamenných zdí bylo nejsložitější sjednotit venkovní a vnitřní vzhled stěny.
Z chodby, která slouží zároveň jako šatna a nechybí v ní ani praktický shoz na prádlo, vede schodiště dolů do suterénu. „Původní majitel tady údajně plánoval stáje pro koně. Prostory to jsou obrovské, ale rychle jsme pro ně našli praktické využití.“ V současnosti suterén slouží jako technické zázemí a garáž.
V jedné místnosti je strojovna, tedy především tepelné čerpadlo země/voda, k němuž se nakonec připojil i druhý dům na pozemku (dřevostavba, která vznikla pro účely pořádání příměstských táborů). Čerpadlo bez problémů vytopí oba objekty. Další suterénní místnost pak ovládla vzduchotechnika. V domě je řízené větrání rekuperací, která uspoří mnoho energie.
Ekofarma láká
Kromě rodinného domu pro majitele objektu měl původně stát o kousek dál, na místě staré stodoly, jednopodlažní dům pro správce areálu. Majitelé se však rozhodli využít ekofarmu pro pořádání letních příměstských táborů pro děti a pro tyto účely rozšířili původně plánovaný objekt o nástavbu formou dřevostavby. Ta svým vzhledem navazuje na další doplňkové stavby v areálu, jako je například rozhledna nebo parkovací přístřešek.
„Prostory jsou variabilní, máme například stoly přizpůsobitelné pro děti i dospělé, takže mohou sloužit jak pro příměstské tábory, tak pro kurzy a školení pro dospělé.
„V uplynulém roce jsme pořádali první ročník příměstských táborů a zájem splnil naše očekávání. Důležité pro nás je, že děti i rodiče byli spokojeni,“ říká spolumajitelka ekofarmy. Farma je již celoročně využívaná. Velký zájem je o kurzy jízdy na koních a sportovní kroužky. Součástí areálu je také krásné hřiště pro míčové hry, kde se právě chystá nový povrch, či zákoutí pro pořádání táboráků, které vzniklo na místě bývalého druhého jezírka.
Ve spodní části farmy je dům využívaný pro zážitkové ubytování a pro správce objektu, na něm je mírně pootočená dřevěná nástavba společenské místnosti, aby půdorysně nenavazovala na hlavní dům. Tím se zvýraznilo její oddělení od hlavní stavby a podtrhl dojem doplňkové nástavby. Zároveň se otevřel krásný výhled do krajiny.
Nepřehlédnutelný je také vysoký posed, rozhledna. Stavbu zhotovil truhlář Jaromír Rykovský, autor i menších truhlářských objektů a již zmíněné dřevostavby.
Slovo autora
„Heslo, které je naším přesvědčením, se stalo názvem našeho ateliéru: Architektura inspirovaná rozumem. Neprosazujeme jednotný styl a nevyhýbáme se práci s žádným materiálem. Tak jako dříve byly obecným vodítkem při navrhování architektonické styly a slohy, dnes je to spíše ekonomika a racionalita. Individualita klienta i architekta se však v architektuře odrážely vždy. Naší filozofií je toto ctít a snažit se o to, aby se architektura neposunula do oblasti pouhého univerzálního inženýrského navrhování. I z rozumu vznikají emoce,“ říká Aleš Jeřábek.
Technické údajeZastavěná plocha: 509 m2 |
„Kuchyň mi vyhovuje, i když je trochu menší. Domnívám se, že není dobré, když je kuchyň schovaná někde v rohu. Z kuchyně je dobře vidět na vchod, vím, kdo přichází. Můžu tu v klidu připravovat jídlo, přitom neztrácím kontakt s rodinou a hosty,“ říká majitelka.
AutořiAbsolvent Fakulty architektury ČVUT Praha a Faculty of Engineering na univerzitě v Lundu ve Švédsku. Vede vlastní architektonickou kancelář Air-atelier. Zabývá se návrhy staveb od studie až po realizaci se zaměřením na racionalitu bydlení a energetickou úspornost objektu. Ing. arch. Zdeněk Hoffmann Absolvent Fakulty architektury ČVUT, nezávislý projektant, architekt a výtvarník. |
