Vzájemným propojením a stavebními úpravami vznikl interiér, který není nijak závratně veliký, ale pojme i případnou budoucí rodinu.
Majitel bytu má hodně práce, k níž vždy přistupuje odpovědně. Jako dobrý profesionál ve svém oboru se proto nespolehl jen na své znalosti a zkušenosti, ale obrátil se s úpravami na povolané, na studio ARW ARCHITEKTI.
Jeho zadání pro ně bylo jasné: vytvořit kvalitní prostor pro bydlení a odpočinek, ale také zachovat co možná nejvíce z již realizovaných věcí. A také zaplacených.
Architekti se museli „vypořádat“ s již hotovými koupelnami (bez doplňků a úložných skříněk), akceptovat podlahové krytiny, dveře, kování a podobně.
To sice odborníci právě nemilují, ale na druhé straně to byla zajímavá výzva. Už proto, že majitel měl ještě jeden zvláštní požadavek: chtěl, aby v obývací části bylo dost místa třeba i pro velkou návštěvu, která má ráda chutné jídlo a ráda se podílí na jeho přípravě - ovšem spíše v podobě „chuťovek“ než klasického vaření.
Úpravy toho, co již bylo hotové, byly tak minimální – na zakázku se například vyráběl koupelnový nábytek, měnilo se sklo ve dveřích, aby ladilo s prosklenou knihovnou, „kapotovaly“ se radiátory a použily nové parapety, aby více ladily s vnitřním vybavením bytu. Okna dostala uvnitř rákosové žaluzie, aby nebyl potlačen charakter interiéru.
Pro zásadní zlepšení atmosféry v bytě bylo zapotřebí vypořádat se s dlouhou temnou chodbou tvaru L, která vznikla po spojení dvou malých bytů. Tady se musela použít hrubá síla,“ popisuje hlavní problém architekt Pavel Bednařík.
Když se bourá a seká v novostavbě
Řešením se stalo částečné odstranění stěny mezi obývacím pokojem a touto chodbou. Nahradila ji prosklená oboustranná knihovna, kterou stejně jako další vybavení vyrobilo na míru pražské Studio Harmonie. „Spolupracujeme s ním často, ale to neznamená, že bychom jim zakázku jen automaticky předali.
Ve spolupráci s investorem proběhlo výběrové řízení, kde firma prokázala, že nabízí dobré služby za dobré ceny. Tak jsme postupovali třeba i při výběru svítidel a elektromontážní firmy, kde se zase jako nejlepší prezentovaly firma Setec a Elso Group.
Tento postup uplatňují architekti jen málokdy, ale my si myslíme, že je to pro klienta nejlepší řešení,“ říká Pavel Bednařík.
Výběr firmy formou výběrového řízení pro osvětlení byl věci rozhodně ku prospěchu, protože změny v rozmístění a množství osvětlovacích těles představovaly velmi razantní vstup do celé rekonstrukce. Bylo nutné sahat do starých (vlastně nových) rozvodů, protože sádrokartonové podhledy tu takřka nenajdete, takže snadné úpravy zde byly prakticky vyloučené.
A tak se znovu sekalo, štukovalo, malovalo… To, že se zde jednotlivé profese a firmy střídaly bez větších problémů, byla i zásluha Studia Harmonie neboli Josefa Harmáčka, který je v branži oceňován nejen za výrobu či dodávky nábytku, ale také za schopnost koordinovat řemeslnické práce tak, jak je potřeba.
Nová dispozice a nábytek na přání
Byt architekti rozdělili na část soukromou a část společenskou osazením skleněných posuvných dveří. Do chodby byly instalovány skříně, kde jsou uloženy nezbytné „provozní doplňky“ bytu - vestavěná pračka, venkovní oblečení (v chodbě při vstupu do bytu), šatní prostory (v chodbě soukromé části bytu).
Soukromou část bytu tvoří dva pokoje – ložnice a hostinský pokoj, který supluje i domácí pracovnu, koupelna a chodba.
Společenská část se skládá ze vstupní chodby a prostorného obývacího pokoje zahrnujícího i kuchyni, která má v „barové“ části zabudovaný kontaktní gril.
Požadavek na hostinský pokoj s třemi lůžky (vzhledem k návštěvám, vínu a novému silničnímu zákonu důležitý prvek), pracovním stolem a prostorem na archivaci dokumentů vyřešili architekti vzhledem k prostorovým možnostem rozhodně se ctí: zvolili rozkládací pohovky při delší straně, protilehlou stranu zabírá sestava uzavřených skříní a pracovního stolu.
Ložnice byla navržena na míru uživatele. Postel je proto vyšší i delší, než bývá běžně zvykem (při výšce majitele kolem 190 centimetrů se nelze divit). Hmotnostní měřítko postele bylo zachováno i při tvorbě polic a ostatního nábytku. Z místnosti můžete vyjít na balkon, který pro zvýšení soukromí uživatelů doplnily žaluzie.
Obývací pokoj jako jídelna i tělocvična
Hlavní a největší prostor bytu tvoří obývací pokoj s kuchyní. Představa investora? Pohodlí, a to při jakýchkoliv příležitostech. Místnost byla rozdělena na část odpočinkovou, jíž dominuje pohovka se značkou Arketipo, a dále na část kuchyňskou a jídelní s velkým rozkládacím stolem pro šest osob.
Dělení na tyto zóny zdůrazňuje jak různý materiál na podlaze, tak snížený podhled v kuchyňské části. Pokud vás zarážejí atypické tvary koberce, spíše jakési velké kobercové puzzle, pak se sluší vysvětlení: majitel je vyznavačem jógy, a proto si potřebuje v největší místnosti v bytě občas vytvořit malou tělocvičnu a posouvat s kobercem podle potřeby.
Odpočinková část pohodlně pojme společnost třeba o šesti lidech, kteří tu mohou stolovat, odpočívat, bavit se, sledovat audio-video či konzumovat dobroty připravované na barovém pultu. Jeho součástí je i domácí vinotéka, což znalci vína jistě ocení.
Vlastní kuchyňská sestava – opět ve zvýšeném provedení - ve stříkaném laku a s deskou z materiálu Corian vyplňuje celou jednu stěnu.
„Design a osvětlení linky umožňuje výraz kuchyně ´utlumit´ a vyvolat atmosféru barového pozadí, proto jsou také veškeré přístroje integrované v nábytku,“ vysvětluje architekt Bednařík. Hra se světlem a sklem se tu opravdu povedla, což oceníte hlavně večer, když dostanete chuť na sklenku dobrého vína a trochu intimní atmosféru.
Protože majitel má neustále práce nad hlavu a neshání věci za každou cenu, může vám byt připadat ještě nezabydlený. Jenže on nespěchá.
„Pověsili jsme mu zde i obraz, ale to ho téměř vyděsilo. Na všechno si zvyká postupně. Takže počkáme třeba půl roku a uvidíme, co se mu začne líbit,“ říká Pavel Bednařík. Majitel tak možná nevědomky přistoupil na známou větu slavného architekta Adolfa Loose: „Byt nemá být nikdy hotov!“
Více se dočtete v časopisu Living č. 11/2006
