„Duc, duc, duc,“ ozývá se zevnitř stodoly na jihu Moravy. V jihomoravské obci Hostim vzniká první dusaná hliněná stěna u nás vyráběná s použitím bednění a vibračního dusadla.
O tom, že jde v oblasti hliněného stavitelství o významnou událost, svědčí i to, že se na workshop pořádaný Sdružením hliněného stavitelství sjeli všichni přední čeští stavitelé z hlíny i řada architektů.
Zmodernizovanou technologii aplikovanou na starý postup výroby dusaných stěn přijel zájemce naučit Jörg Depta z berlínské firmy Lehmbaumwerk, která už podobných stěn postavila v Berlíně a okolí desítky. „O dusanou hliněnou stěnu je velký zájem jako o neobvyklý designový prvek, který navíc výborně akumuluje teplo a udržuje stálé vnitřní klima,“ vysvětluje stavitel.
Na velké ploše vynikne nádherná struktura dusané stěny.
Neobvyklá struktura a libovolný tvar
Proč si stále více lidí po světě dává do obývacího pokoje kus hlíny? „Dusaná stěna je velmi zajímavá svou strukturou,“ objasňuje Jörg Depta. Je tvořena z postupně přisypávaných vrstev jílu s pískem, kamením a vodou, které se uvnitř bednění udusají na polovinu původního objemu.
Použít lze přitom různě barevné odstíny jílu, některé vrstvy se mohou i obarvit. „Je to trochu umění,“ popisuje Depta, jak pokaždé vznikne originální kousek.
„Bednění, které dává stěně výsledný tvar, můžete zatáčet, dělat vlny, tvořit kruh, jen to musí být vertikální zeď,“ zmiňuje další výhodu této velmi kreativní stěny. Do zdi lze také udělat s pomocí bednění otvor či polici, hlínu je možné udusat do lavice s opěradlem, existují také krbová kamna se stěnami z dusané hlíny.
„Povrch zdi se ošetří přírodním voskem, takže se o ni můžete opřít, aniž byste se ušpinili,“ dodává stavitel. Všechno je prý možné.
Hlína je zdravá
Není to však jen designový prvek. Hlína jako materiál je známá svou výbornou schopností absorbovat vlhkost. „Když uvaříte v kuchyni, hlína do sebe okamžitě vstřebává páru. Až tak, že se na ní vytvářejí tmavé fleky,“ popisuje docentka Ivana Žabičková ze Sdružení hliněného stavitelství.
Hliněná dusaná stěna použitá v domě her pro děti pomáhá udržovat uvnitř budovy zdravé mikroklima.
Hliněná stěna pak vodu postupně vydává a udržuje uvnitř relativně stálou vlhkost. Taková stěna představuje ideální příčku mezi koupelnu a kuchyň. „Hlína váže i pachy i škodliviny ze vzduchu,“ uvádí další důvod umístění poblíž kuchyně Ivana Žabičková.
Hliněná stěna má také výborné akumulační vlastnosti, které se vyplatí využít třeba vedle kamen. „Uvnitř stěny se může vést potrubí s vodou,“ popisuje Jörg Depta možnost, jak pak jednoduše ušetřit za ohřev vody.
Pevná, ale drahá
Dusaná stěna vyrobená moderní technikou je oproti kdysi ručně dusaným stěnám mnohem tenčí. Obvykle má dvacet až třicet centimetrů, zato je daleko pevnější. „Hřebík do ní nezatlučete,“ tvrdí docentka Žabičková.
Vrtačkou se do ní ovšem vrtat dá, takže obraz či skříňku na ni pověsíte jako na běžnou zeď. „Pokud byste si chtěli stěnu postavit v patře místo klasické sádrokartonové příčky, pozor na nosnost,“ varuje Ivana Žabičková, hmotnost stěny totiž zhruba odpovídá příčce z plných pálených cihel.
Strojově dusaná stěna je zatím v Německu ovšem velmi drahá, snad i proto se používá především jako designový prvek. Její stavba po malých kouscích, které se nechávají ideálně týden vyschnout, stojí hodně práce a hodně času. „Jeden krychlový metr zdi vyjde přibližně na šest set eur,“ přiznává stavitel celkovou cenu, kterou si účtuje jeho firma.
Hliněná stěna je moderní designový prvek, který se hodí do nejrůznějších interiérů.
Hliněná stěna ve sprše absorbuje vlhkost, a pak ji postupně vydává.
Nakopejte si svou hlínu
Výrazně ušetřit lze použitím místní hlíny, kterou si nakopete zdarma na zahradě. „U nás jsme smíchali dva materiály,“ popisuje docentka Žabičková, jak spořili v Hostimi. Jeden materiál byl prý moc mastný, druhý zase hubený.
„To se říká, když je moc, nebo málo jílu,“ dodává. Je proto potřeba si udělat na místě zkoušky, jak materiál namixovat. „Hlína je pokaždé jiná,“ potvrzuje Depta. Z nakopané hlíny se stavělo odjakživa a není to žádná novinka. Domy s nosnými stěnami z místní hlíny už u nás stojí sto i tři sta let.
„Bohužel, aby lidé mohli podle současných zákonů stavět dům z hlíny, kterou si sami nakopou, museli by poslat materiál do zkušebního ústavu,“ popisuje docentka složitý proces, jak dostat razítko, že dům může být z vlastní hlíny postaven.
Dusaná hliněná stěna může mít nejrůznější tvar i výklenky, záleží jen na bednění.
Naštěstí alespoň nenosnou dusanou stěnu legálně postavit lze. „Pokud nepřijde žádná voda nebo válka, bude stát navždy,“ je přesvědčen Depta.
