Dům z konopného betonu postavíte rychle a snadno. Časem vám zkamení

  1:00aktualizováno  1:00
V Evropě stojí již stovky domů z takzvaného konopného betonu. U nás patří mezi první dům, který je ve fázi hrubé stavby. Jeho autor si ovšem pro nejdůležitější materiál, tedy konopné pazdeří, musel dojet až do Polska. V Česku je nesehnal.

Pokud jsou na nosné dřevěné konstrukci připraveny rozvody elektřiny a vody, není třeba po sejmutí bednění nic zasekávat. | foto: Marek Šedivý

Propagátor stavění z konopného pazdeří, Marek Šedivý, se na stavbu připravoval několik let. Sháněl informace, vydal se pro rady i na Slovensko, kde u Košic stojí první dům z konopného betonu. Někdy se označuje jako HempCrete, tvoří jej směs konopného pazdeří (vnitřky stonku konopí), hašeného a takzvaného hydraulického vápna, cementu a vody.

Z pohledu Marka Šedivého má použitý materiál řadu výhod: především díky němu vzniká difúzně otevřená stavba, kterou netrápí plísně. Není zde ani problém s tepelnými mosty, materiál je recyklovatelný, nabízí vysokou tepelnou i zvukovou izolaci a také velkou tepelnou setrvačnost. Výhodou je samozřejmě i rychlost výstavby.

Základ domu evokuje klasickou dřevostavbu.

Základ domu evokuje klasickou dřevostavbu.

Do betonu se přidává pazdeří, pro stavbu bylo nutné je dovézt z Polska.

Do betonu se přidává pazdeří, pro stavbu bylo nutné je dovézt z Polska.

Začátek jako u dřevostavby

Na dřevěnou konstrukci postačily dva týdny (v tomto případě na ní pracovali čtyři lidé),  pak následovaly čtyři týdny vylévání konopného betonu v pěti až šesti lidech. Konopný beton velmi rychle tvrdne, během dvanácti hodin od vylití lze bednění sundat a posunout.

Pokud máte na nosné dřevěné konstrukci připravené rozvody elektřiny a vody, pak není podle Marka Šedivého třeba po sejmutí bednění nic zasekávat.

Fotogalerie

"Je to vlastně monolit, protože se vše odlévá do bednění z OSB desek, které snadno vydrží tlak. Na stavbu používáte shodný materiál, liší se jen poměrem pazdeří, podle toho, zda vznikají vnější zdi, podlahy nebo izolace střechy. Technologicky jde o velmi jednoduchou stavbu," tvrdí Marek Šedivý.

Směs nalitá do bednění tvrdne během několika hodin, je odolná vůči škůdcům, plísním i ohni. V domě udržuje příjemné vnitřní mikroklima. "Nejsou zde použita žádná lepidla ani pěny, obejdete se bez chemie," zdůrazňuje Marek Šedivý.

A proč vůbec konopné pazdeří? Je totiž velmi savé a navíc obsahuje velké množství kysličníku křemičitého, takže po smíchání s vápnem dochází k procesu mineralizace, jež se někdy označuje jako petrifikace neboli přeměna v kámen. Tento proces probíhá ještě řadu let po dostavění, takže se stavba časem pouze zpevňuje.

"Během mineralizace materiál odčerpává ze vzduchu v interiéru škodlivý CO2, takže vlastně čisti vzduch ještě mnoho let po kolaudaci," tvrdí majitel.

Stavba je připravena přežít zimu.

Stavba je připravena přežít zimu.

Získat potřebný materiál – pazdeří – by nemusel být problém, jeden hektar půdy může vyprodukovat až 10 tun konopí (z něhož lze kolem 60 % pazdeří). "Pro stavbu domu je potřeba přibližně 12 až 15 tun pazdeří, což znamená, že dva hektary půdy vám zajistí dostatek materiálu," tvrdí Šedivý.

Za jedinou větší investici pokládá nákup panmixeru (modrá míchačka na fotografii). Bez ní by stavba trvala mnohem déle, protože jeho objem je více než trojnásobný v porovnání s běžnou míchačkou.

Svůj dům chce dostavět na jaře, zatím je hotová hrubá stavba, v patře jsou vybetonované podlahy a příčky. Stavba je podle majitele připravena přežít zimu, chybí jenom nanosit zbylý materiál dovnitř, aby nepromrzl.

"Dům stavím především pro sebe a svou rodinu. Mám dvouletého syna a byl bych rád, kdyby alespoň část roku trávil na čerstvém vzduchu a ne v Karviné, kde je jedno z nejhorších ovzduší v republice. Stavím jej ale také pro případné zájemce o alternativní stavění. Na trhu jsou domy v zemi, slaměné domy a podobně,  o kterých se píše, ale o ´konopných´domech se dozvíte málo," prozrazuje svou motivaci majitel.

Autor:

Nejčtenější

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Dřevo jako stavební materiál Finové milují. Staví z něj i hotely

Zimní romantická atmosféra platí i pro srubové domy v moderním pojetí.

Skandinávci si své přírody nesmírně váží, umí ji však také využívat na stavbu rodinných domů i veřejných staveb. Platí...

Ze dvou malých bytů vznikl příjemný interiér s luxusní terasou

Majitelé toužili mít v interiéru hlavně hodně dřeva, které na ně působí...

Velkorysé bydlení na nejvyšším podlaží novostavby vzniklo spojením dvou menších bytů. Z jednoho se stala denní zóna s...

Jak se žije na Albertově. Čtvrť pod Vyšehradem je světovým unikátem

Natalie navrhuje šperky. Inspiraci čerpá z procházek v přírodě, na historií...

Při návrhu šperků ze série Origami se Natalie Vicenová inspirovala stejnojmennými japonskými skládačkami z papíru,...

Praha neznámá. Poznejte čtvrť kriminálníků, bláznů a učenců

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého na Karlově se stavěl od...

Scházela se tam pražská galerka, probouzeli se opilci, bohaté paničky tajně rodily nechtěné děti. Zveme vás na...

Další z rubriky

Místo velkého bytu si pořídili malý domek. Manžel si ho užívá

„Syn nám rozumně radil, abychom postavili dům zejména pro sebe, pro své...

Starší manželský pár prodal svůj velký byt a na důchod si postavil v Rusovcích jednoduchý pohodlný přízemní domek....

Oceněný bytový dům vsadil na funkcionalismus i fotovoltaiku

Bytový dům Barvy je situován na jižní stranu. Brno Lesná představuje již od 60....

Už od roku 2010 se každoročně pořádá soutěž Realitní projekt roku. Udělují se tři hlavní ocenění, Cena architektů, Cena...

Borovice na podlaze moc nevydrží, vinyl s jejím dekorem je odolný

Vinyl s dekorem borovice sibiřské lze pořídit ve variantě lepené dílce, dílce...

Kdo by si chtěl dnes dopřát na podlahu borovici nebo buk, má problém, zejména v případě masivu, protože borovicové...

Najdete na iDNES.cz