Lesní dům vzešel z tvůrčího spojení dvou mladých kolumbijských architektek, Viviany Pena a Cataliny Patino, které vedou vlastní architektonická studia, ale od roku 2008 do loňska spolu pracovaly na vybraných projektech pod hlavičkou společné kanceláře Ctrl+G.
Mladé architektky oslovil již před šesti lety pár jejich přátel s tím, že si výhodně koupil svažitý pozemek, na samém východním okraji dvousettisícového města Envigado.
Partneři toužili po alternativě bytu v centru města, kde se i kvůli své práci musí podřizovat hektickému tempu života, a snili o místě, kde se jim podaří setřást stres. Nový dům chtěli využívat nejen k volnočasovým aktivitám, jako základnu pro sportovní výpravy a pro setkávání s přáteli, ale také jako případnou pracovnu, ve které nebude nouze o inspiraci.
Viviana Pena a Catalina Patino nejprve připravily několik návrhů, které ale majitele nenadchly podobou ani cenou. Ve svahu již byla připravena umělá betonová terasa, kterou chtěly architektky původně ponechat volnou, aby vznikla alespoň jediná rovná plocha, na které by se dalo pobývat, sportovat nebo grilovat. Po několika nezdarech se rozhodly změnit strategii a dům celý umístit na „kuří nohu“ do prostoru terasy.
Autorky o stavbě hovoří jako o ptačí voliéře a nezastírají inspiraci ptačími budkami. Sto dvacet metrů čtverečních plochy získalo zcela prostý čtvercový půdorys, tři podlaží a sedlovou střechu. Stavba vyjadřuje úctu a respekt přírodě: rostliny i zvířata dál spokojeně a nerušeně žijí na pozemku, při mohutných deštích stále neexistuje nic, co by uměle stálo vodě v cestě. S neobvyklým pojetím domu okamžitě souhlasili i klienti. Stavba byla dokončena na podzim 2015.
Do domu se vchází z příjezdové cesty po obyčejné dřevěné lávce, a to přímo do hlavního obytného prostoru kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem. Příčka vstupní lávky pokračuje až na balkon se skleněným zábradlím, takže umožňuje absolutně nerušený výhled do korun stromů.
Po schodech lze sestoupit o poschodí níž, kde je ložnice majitelů s pracovním koutem. Další privátní zákoutí pak vzniklo těsně pod střechou, kam se dá vylézt po žebříku. V domě jsou dvě koupelny a architektky myslely i na dostatek úložného zázemí, aby mohutné skříně nebo nahromaděné věci nesnižovaly kvalitu plně otevřeného velkorysého prostoru.
Pod střechou vzniklo privátní zákoutí, kam se dá vylézt po žebříku.
Při putování domem si tak lze užívat nádherné průhledy interiérem až do vzdálené krajiny na obzoru: z ložnice vzhůru k nebi, od vchodu přímo do údolí, jako kdyby v místě žádný dům neexistoval a z podesty hlavního dřevěného schodiště, kam umístily architektky dřevěné police knihovny, mají majitelé perfektní přehled o dění v celém domě.
Dům je přísně geometrický a vyvážený. Strany čtvercového půdorysu jsou dlouhé sedm a půl metru, symetrie a geometrické strohosti využívá i fasáda a střecha, které je kromě velkých prosklených ploch tvořená šedavým břidlicovým obkladem, díky kterému se mezi kmeny stromů výborně maskuje.
Nekomplikované tvary a tradiční materiály, jako je například masivní dřevo, dominují celému interiéru. Dům architektky zařídily nadčasově, nábytek vyrobený na míru prostoru doplnily o pár kvalitních kousků, jako je například rozkládací pohovka nebo designová hvězdná stálice, houpací křesílka RAR od dvojice Charlese a Ray Eamesových, která manželé navrhli před více než šedesáti lety pro značku Vitra. V interiéru také nenajdete žádné křiklavé barvy nebo kousky, které by konkurovaly krásné přírodě.
