Muž chtěl dům, jaký svět neviděl. Architektka mu jeho přání splnila

Mladý manažer ze Sao Paula chtěl žít v rušném velkoměstě, ale zároveň si užívat klidu a přírody. S tímto nelehkým úkolem se obrátil na brazilskou architektku Fernandu Marquesovou. Ta mu jeho přání splnila. Z kuchyně má výhled na mrakodrapy a z ložnice obklopené stromy může házet žabky do jezírka.

Může se hodit

Postavte si dům podle svých představ. Ideální pozemek najdete na Reality.iDNES.cz.

Architektka Fernanda Marquesová má s navrhováním luxusních staveb a interiérů bohaté zkušenosti. Pracovala pro soukromé investory nejen v Brazílii, ale i v New Yorku, Miami nebo Paříži. Do jejího portfolia patří i interiéry hotelů Bvlgari po celém světě nebo desítky showroomů a butiků světových značek.

Vnímání architektury a designu se v posledních třiceti letech v Brazílii velmi změnilo. Současná saopaulská vyšší střední třída, odkud se především rekrutují klienti Marquesové, žádá od architekta dokonalou práci. Klienti chtějí dílo, které bude schopné navázat na zakladatele moderní brazilské architektury, legendárního Oscara Niemeyera nebo Marquesové oblíbence, Ludwiga Miese van der Roheho.

Dům v Sao Paulu

Za kvalitní práci a nákladné materiály jsou ochotni vynaložit obrovské sumy. Marquesová v rozhovoru pro Financial Times uvedla, že běžná cena vybavení za metr čtvereční se v jejích projektech pohybuje v přepočtu okolo čtyřiceti tisíc korun a výše.

Na předměstí Sao Paula, kde ani v nejchladnějším měsíci roku, červenci, neklesne rtuť teploměru pod 21 stupňů Celsia, vytvořila Marquesová na 250 metrech čtverečních bohatě členitý prostor.

V něm dokonale propojila stávající vzrostlé stromy s nově vybudovanou vodní plochou a obytným prostorem s kuchyní, jídelnou, společenským posezením, otevřenými i krytými terasami a jednou ložnicí s pracovnou a knihovnou.

Přesně takový byl požadavek mladého manažera, který se do domu nastěhuje i se svou přítelkyni. Oba chtěli setřít rozdíl mezi životem venku a uvnitř, aby byli blíže přírodě a nezavírali se jen do klimatizovaných místností. 

Prostoru dominují přírodní materiály, které jsou pro Marquesovou typické: kámen, kov, sklo a kůže. Podlahy jsou z mramoru, stejně jako část kuchyňského ostrůvku, kde je použit i umělý kámen corian.

Specifickou tvář dodávají domu dřevěné robustní rámové konstrukce, které ohraničují prostor ložnice a vymezují soukromou zónu majitelů a vytváří pocit velkého obrazu.

Specifickou tvář dodávají domu dřevěné robustní rámové konstrukce, které elegantně ohraničují prostor ložnice a knihovny a vymezují soukromou zónu majitelů a vytváří pocit velkého obrazu. Ložnice má stejně jako další prostory v domě celoprosklené stěny. V jídelně a části obývacího pokoje jsou prosklené i stropní panely.

Barevnost je v celém domě nenásilná, opakují se pouze tlumené tóny černé, bílé a šedé, o výrazné akcenty se po celý rok starají jen všudypřítomné květiny a stromy. Přísně minimalistické tvary korespondují s charakterem domu.

Svítidla a plastiky pochází z dílny amerického výtvarníka a skláře Jeffa Zimmermana.

Důležitou roli hrají i střídající se struktury: hrubě sekaný kámen je v kontrastu s nábytkem provedeném ve vysokém lesku a chladné ocelové konstrukce židlí a doplňků jsou v protikladu s vlněnými koberci s vysokým chlupem a sametovými potahy.

Výraznými kousky je brutalistické křeslo od Oscara Niemeyera z roku 1972 a svítidla a plastiky od amerického výtvarníka a skláře Jeffa Zimmermana. Obrazy a další umění vybral pro majitele saopaulský starožitník a obchodník s uměním Beto Altílio. Zařízení domu, dokončeného v roce 2010, stálo majitele včetně zahrady téměř osm milionů korun.