K domu, který jsme navštívili, musíte odbočit z hlavní silnice a po několika desítkách metrů dorazíte až k zelené stěně lesa. Tady, v poslední „brázdě“, našli před pěti lety manželé s dospívajícími dětmi domek, který byl na prodej.
Úplně jinak
„Ten dům nebyl nijak starý, stál přibližně deset let. Ale na to, že byl bývalý majitel stavař, jsme tu našli podivuhodně velké množství nedodělků a neprakticky vymyšlených věcí. Prostor obývacího pokoje působil stísněně, nízké stropy a hodně malá okna způsobily, že bylo všude hodně málo světla,“ popisuje majitelka domu.
„Protože jsme oba s manželem hodně vysocí, připadali jsme si jako v kobce. Ke koupi nás ale přesvědčilo místo, kde dům stál. Je tu nádherné okolí, absolutní klid, zahrada tak akorát, aby poskytla dost místa pro trávník, kytky, malé jezírko a letní kuchyni, ale přitom nás nenutila stát se jejím otrokem,“ vypočítává důvody koupě.
Nelíbilo se jí ani příliš rustikální provedení interiéru v chalupářském stylu. „My na to moc nejsme, líbí se nám spíš jednoduché, čisté linie a kombinace kovu se dřevem,“ přidává majitelka další důvody k celkové rekonstrukci.
Po poradě s architektem Radkem Liznou se rozhodli novopečení majitelé pro radikální rekonstrukci domu. Z původní stavby zůstaly prakticky jen obvodové zdi a střecha, bourala se okna a měnily vnitřní dispozice. Nakonec vznikl objekt ve tvaru písmene U, kde je spojovací část orientovaná do ulice, kdežto většina oken obytných budov směřuje do soukromí zahrady.
V každém z křídel vznikla jedna bytová jednotka. Větší 4+1 slouží rodině s dvěma dcerami, menší domek na opačném křídle vyrostl jako „vejminek“ pro prarodiče s místnostmi určenými i pro hosty.
Jak se stavělo
Protože jsme nechtěli rušit klid seniorů, rádi jsme přijali pozvání do většího domu. Jak tu probíhala rekonstrukce? Aby se zvětšil prostor obývacího pokoje, vybourala se jedna z vnitřních nosných stěn a nahradila se ocelovými profily.
Tím se místnost otevřela a po vstupu do obývacího pokoje návštěvník vidí i na schody vedoucí do podkroví, prosvětlené navíc nejen prostornými francouzskými okny, ale i částečně prosklenou šikminou střechy.
Nevzhledná ocelová „íčka“ zakrývá obal z nerezového plechu se zabudovanými světly, které po zhasnutí hlavního osvětlení vytvoří intimní atmosféru - třeba při večeři při svíčkách nebo sledování televize. Navíc kovové prvky ladí s konstrukcí proskleného zábradlí schodů, úchyty dvířek kuchyňských dvířek či kovovými rámečky nábytku.
Dálkově řízené světlo
Původní poddimenzovaná okna ustoupila velkorysejšímu řešení. Dřevěná eurookna nyní propouštějí daleko více světla, na jižní straně je kryjí elektricky ovládané vnější kovové žaluzie. Dálkovým ovládáním se nejen spouštějí, ale i podle potřeby natáčejí lamely. V létě výborně chrání před slunečními paprsky.
Jako ochrana před zvědavými pohledy se nepoužívají, protože okna jsou orientovány do zahrady, ale přesto jsou téměř stále v „akci“: „Máme je prakticky pořád spuštěné a vodorovně natočené tak, aby propouštěly co nejvíc světla. Z lesa sem létá hodně ptáků a stávalo se, že naráželi na sklo a zranili se. Takto vidí žaluzie a nic se jim nestane,“ vysvětluje majitelka.
Za pozornost stojí i automatická markýza od výrobce Hella, která zastiňuje střešní okno nad jídelním stolem, které plynule navazuje na francouzské okno. Dokáže díky čidlům reagovat na sluneční paprsky. Když začne slunce příliš pálit, markýza se sama vysune a zakryje sklo. Pokud začne pršet, automaticky se svine.
Oddělené zóny
Na rozdíl od běžných staveb, kdy se do přízemí domu často umístí kuchyň, obývák a případně ještě pracovna a ložnice jsou v patře, se majitelé s architektem rozhodli jinak. Do přízemí umístili i ložnici rodičů s navazující malou koupelnou, celé podkroví slouží výhradně téměř dospělým dcerám, takže mají dostatek soukromí.
Aby se nehádaly, je podkroví rozděleno téměř symetricky. Na protilehlých koncích chodby najdete „dětské“ ložnice, směrem k ose navazují koupelny a šatny. To má výhodu – ložnice není třeba zastavět velkými šatními skříněmi, které se ostatně do zkosených místností špatně umisťují.
Nábytek od architekta
S architektem rodina spolupracovala i při zařizování interiéru. „Pan architekt vymyslel vybavení prakticky celého přízemí. V době, kdy jsme stavěli, jsme měli ´ořechové´ období, a tak jsme volbou tohoto materiálu barevně sjednotili veškeré dřevěné prvky.
Nábytek vyrobila na míru firma DIZ, podlahy pokládal Empír Parket, kterého jsme objevili na stavebním veletrhu,“ říká majitelka. Mírný zádrhel nastal při koupi stolu, který se objednával přes Klou Design. Při převozu z Itálie se poškodila střední deska, naštěstí prodejce promptně zajistil výrobu náhradního dílu, takže vše dobře dopadlo.
Sedací souprava překvapivě není od jednoho výrobce. Velkou rohovou sedačku koupili od Fastu, křesla vyrobil M&M Interier. Vzhledem k výšce obyvatel domu výrobce na jejich přání asi o tři centimetry prodloužil nožky, aby se zvýšila výška sedáku.
Ve Fastu se majitelům ostatně zalíbilo – koupili si tam nejen vybavení své ložnice, ale nechali ho zařídit i kompletní horní ložnice.
Schody jako kombinaci kovu a skla s dřevěnými nášlapy vymyslel také architekt Radek Lizna, na míru se z ořechu vyráběly i dveře.
Pro kuchyni manželé šli do interiérového studia Cesare Interier, které prodává italské kuchyně Cesar. Univerzální smetanová barva se neruší s ostatními barvami v interiéru.
Přestože už má za sebou nějaký ten pátek, je vidět, že italští návrháři byly už v době vzniku této sestavy o krok vpřed a navrhli důsledně horizontální uspořádání skříněk s většinou úložných prostor ve spodní části opatřené plnovýsuvy a s minimem horních skříněk doplněných spíše otevřenými policemi. Prvky, které se dnes považují za samozřejmost, před pěti lety znamenaly takřka výstřelek nejmodernějšího designu.
Teplo především
Tak velký dům si žádá pořádný systém vytápění. Starají se o něho kotel Junkers se zásobníkem teplé užitkové vody. Aby se podařilo distribuovat ji do kuchyně a všech čtyř koupelen v domě, nechybí v systému oběhové čerpadlo.
Francouzské okno hrozí svou velkou plochou, že přes kvalitu zasklení může v zimě dýchat na obyvatele domu chlad. Proto projektant doporučil zapustit do podlahy konvektor, který sklo omývá teplým vzduchem a působí jako izolační clona. Zbytek radiátorů v domě se ukrývá pod dřevěnými větracími dvířky opatřenými sokly (opět z ořechové dýhy).
K rodinnému domu patří i krb, který dodala česká firma Steko. „Přiznám se, že ho používáme jen občas, rozhodně nezatápíme každý den, jen když si chceme vytvořit pěknou atmosféru,“ říká majitelka. Krb nemá systém rozvodu teplého vzduchu do podkrovních místností. Vzhledem k otevřenému prostoru teplo stoupá do horního patra a v podkroví stačí otevřít dveře do ložnic - a je teploučko.
Kvůli rozvodům teplého vzduchu by se musely komplikovaně vymýšlet různé podhledy a výsledkem drahého řešení by byl stejný efekt jako je systém „otevřených dveří zadarmo“.
V domě nechybí ani druhý kotel: ten vytápí interiérový bazén, který najdete ve spojovací části mezi oběma domky. Při stavbě bazénu se vsadilo na kvalitu a trvanlivost – bazén je z nerezu. Podařilo se vyšetřit i místo na maličkou saunu.
O tom, že se bazén hodně využívá, svědčí i fakt, že po vstupu vás zasáhne vlna vlhka přesahující 60 procent. To je důsledek permanentního ohřevu vody i místnosti samotné. Střechu tvoří dřevěná konstrukce s přiznanými trámy, stěny zdobí skleněné obklady Live Tile. Ty se vyrábějí ze skla Float a vytvářejí „měnivý“ lesklý efekt podobný dětským pohlednicím, kde se mění obrázky podle úhlu pohledu.
Druhá kuchyně
Jaká by to byla zahrada, kdyby jí chyběla letní kuchyně. Investice do ní byla jedna z nejužitečnějších, tady se rodina setkává v pěkných dnech se všemi přáteli. Nechybí ani pevný rošt s přísunem spodního vzduchu, vestavěnými prkénky a dřez pro mytí nádobí.
A z kuchyně je jen pár kroků po kamenných nášlapech na dřevěnou terasu u domu se sousedícím malým jezírkem s malým vodotryskem. „Ne že bych si myslela, že bez vodotrysku to není ono,“ usmívá se paní domu, „ale máme ho tam kvůli okysličení vody pro rybičky.“
Projekt rekonstrukce: Ing. arch. Radek Lizna
Projekt zahrady: Ing. Hana Říhová
Pozemek: 980 m²
Užitná plocha: 400 m²
Více se dočtete v časopisu Living číslo 10/2006
