Stavba má všechny vlastnosti správného hobitího domu. Je kvalitně řemeslně zpracována, má styl a historizující šarm. Dům má zaoblená okna a kruhové dveře s madlem uprostřed. Nestojí ale ve Středozemi, ale v kraji Chester County nedaleko Philadelphie v Pensylvánii, píše britský list Daily Mail.
Hobití dům v Pensylvánii |
Dům je dílem architekta Petera Archera, který k němu také navrhl okolní zvlněný terén. Majitelem je nadšený fanoušek anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena, který si přál své vlastní útočiště a zároveň prostor pro uložení vzácných knih, soch, rukopisů a sběratelských šachových souprav, které se mu podařilo za třicet let nasbírat. Kvůli svému koníčku procestoval celé Spojené státy a vydal se i do zahraničí.
Nyní si vedle svého rodinného domu postavil kamennou stavbu o obytné ploše 56 metrů čtverečních. Cestu zpevnil plochými kameny a vystavěl i kamenné zídky. Získal tak relaxační místo s kompletním komfortem, kde se může radovat a těšit ze své sbírky.
Architekt Archer si vzal na pomoc tým řemeslníků, kteří při stavbě používali kameny z 18. století. Zídka vypadá, jako by u domku stála věky. Majitel je z výsledku nadšený. Líbí se mu, že nejde o žádnou maketu z Hollywoodu, ale naopak dům vypadá velmi nadčasově.
Vstupní dveře z cedrového dřeva jsou široké 1,3 metru, železné kování a pant jsou vyráběné ručně. Nikdo prý nevěřil, že by dveře těžké 68 kilogramů mohly viset na jednom pantu. Ale zkušenému kováři se to podařilo na první pokus.
Výrobce nábytku je autorem oblých mahagonových rámů na oknech, a to včetně toho největšího, kterému se říká "motýlí". Střešní krytinu tvoří ručně vyráběné keramické dlaždice z Francie. Krovy jsou z douglasky.
Vstupní dveře váží 68 kilogramů a jsou z cedrového dřeva. Jejich šířka je 1,3 metru, železné kování je zpracované ručně.
Typické "hobití" prvky se objevují na fasádě domu, v jednotlivých pokojích i v úpravě okolního terénu.
Rustikální struktura domu v sobě důmyslně skrývá moderní vytápění, chlazení, elektrické a bezpečnostní systémy. "Kamenný dům byl postavený v roce 2004, ale při pohledu na něj vás klidně napadne, že by mohl být z roku 1904 nebo dokonce 1604," domnívá se architekt.
Architekt odmítá prozradit, kdo je majitelem tohoto kamenného domku. Ten si přeje zůstat v anonymitě nebo vystupuje pod pseudonymem. Obává se, že by se jeho venkovskou idylu narušili fanoušci a jeho domek by se proměnil v turistickou atrakci. Pozemek proto hlídají kamery a bezpečnostní systém.
