Dům, který připomíná loď

Původně totiž jeho majitelé přišli za architektem s tím, že by potřebovali novou garáž a zahradu. Nakonec skončili u nového domu - ve městě, ale zároveň v přírodě. Zásadnějším omezením byla velikost obestavěného prostoru.

"Z původních 1600 kubických metrů chtěli majitelé zmenšit dům na 1100 kubických metrů," říká Lubomír Hruška. Pak už si jen řekli, kolik místností a jak velkých. Jinak měl architekt volnou ruku. Jediné, co musel respektovat, byl sklon parcely. Přesto padla volba až na desátou variantu.

Obložení z lícovek
Použití lícových cihel na fasádu byla také jen jedna z možností. Ale líbila se nejvíce. Sice byla dražší, zato nadčasová. Fasáda z lícových cihel vydrží minimálně sto let. Také jejich údržba je velmi nenáročná. Stačí je občas umýt.

Pracovníky firmy, která fasádu precizně obložila, označuje architekt za ekvilibristy. "Lícovky jsou vyspárované na milimetr přesně," hodnotí řemeslné provedení Lubomír Hruška. "Na oblouk u kulatého okna si dokonce museli vyrobit i speciální šablonu. A ani jedinou lícovku nemuseli řezat!"

Červené lícové zdivo kontrastuje s bílými okenními rámy a s bílým zábradlím na terasách. Celou stavbu odlehčuje oválná střecha i oblouková jihozápadní stěna. Střešní krytina je zinkotitanová. "Měď by se sem barevně nehodila," tvrdí architekt.

Prohlédněte si fotogalerii

Velký a světlý prostor
Vchod do domu je ze severovýchodní strany. Chrání ho protější svah a elegantní stříška. Do dvougaráže se dá vjet rovnou od příjezdových vrat. Odtud se dá také projít do zádveří.

Z poměrně malé místnosti se po třech schodech schází do haly, kam přivádí světlo velký polykarbonátový světlík. Nikde v domě tak není šero.

Další dva stupně nás přivádějí do obývacího pokoje. "Rozdílná úroveň podlah těchto tří částí kopíruje sklon terénu," objasňuje Lubomír Hruška. Zatímco podlahy jednotlivých místností v přízemí se neustále snižují, strop zůstává ve stejné výšce. Snad právě proto se zde člověk cítí tak uvolněně.

Obývák zdobí krb
Součástí obývacího pokoje je také kuchyň. Majitelé se rozhodli pro masiv a jednoduché tvary, aby se neokoukala. Hned vedle, přímo u kulatého okna, je jídelní kout.

Obývací části vévodí modrá, v prostoru umístěná rohová sedačka. Skutečnou perlou je rohový krb, který pomáhá temperovat přízemí.

"Jeho benátský štuk a kamenný sokl komunikují se žlutými stěnami i lesklou italskou keramickou dlažbou na podlaze," popisuje architekt.

Napodobovat má prý vápenec v dalmatských přístavních městech. Hlavní důvod volby dlažby byl však ryze praktický - rodina má totiž velkého psa.

Do patra po zavěšeném schodišti
Moderní samonosné jednoramenné schodiště vede do patra. Z galerie si je možné prohlédnout světelnou rampu.

"Atypické těleso se skládá z perforovaného nosníku a ze šesti bodových svítidel," vysvětluje architekt Hruška. V patře jsou tři ložnice, každá s vlastní terasou.

Ložnice rodičů se otevírá na jižní terasu s pergolou, disponuje samostatnou koupelnou, s dětským pokojem je spojena průchozí šatnou. Celé podlaží se tak dá projít kolem dokola.

Velká zahrada
Zahrada kolem domu byla původně relativně malá. Proto zde převládá tráva a stromky tvoří jen přirozené ohraničení pozemku. Nyní se majitelům podařilo koupit i sousední pozemek, a tak se zahrada výrazně zvětší.

Zatím zde nechali i část ovocných stromů z původního sadu. Až pozemek obroste živým plotem, některé se pokácejí. Provizorně zde nechali i nadzemní bazén. Nově je vybudované příjemné sezení s krbem pod dřevěnou pergolou.

O architektovi
Akad. arch. Lubomír Hruška *1954

Vystudoval obor pozemní stavitelství na Stavební fakultě VUT v Brně, poté absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, obor architektonická tvorba.

Zabývá se navrhováním občanských staveb, interiérů a designu.

Získal první místo v soutěži na mobiliář pro Městskou památkovou zónu v Ostravě. V letech 1981 až 1999 působil ve Frýdku-Místku, od roku 2000 v Brně.