Nerez zůstává klasikou
Nejžádanějšími dřezy jsou stále nerezové. »Nerez má všechny výhody, které jsou pro dřez nutné: odolává korozi a dobře se tvaruje,« říká Jiří Sádek z firmy Blanco. Některé nerezové dřezy mají tloušťku stěny menší než 0,6 milimetru. U těch pak hrozí, že by se při špatné manipulaci nebo pádu těžkého předmětu mohl vytvořit ve dně důlek. I když prorazit není možné ani tento dřez. Standardní tloušťka stěny nerezových dřezů má být 0,6 až 0,8 milimetru. Jejich cena se pohybuje od 1500 korun výše. To, že v sousedním obchodě chtějí za stejný dřez mnohem více peněz, ale nemusí nasvědčovat o hamižnosti. Nerezové dřezy se vyrábějí také z materiálu o tloušťce 1 až 1,2 milimetru. »Ty nejen lépe odolají nárazům, ale také za ně zaplatíte zhruba o několik tisíc korun více,« dodává Jiří Sádek. Nevýhodou nerezových dřezů je fakt, že se po několika měsících drobně poškrábou, i když pak další rýhy nepřibývají. Navíc voda s vysokým obsahem minerálních látek, která teče z většiny veřejných vodovodů, zanese povrch vodním kamenem. Hospodyně také vědí, že na něm zůstane vidět každá kapka nebo otisk prstů. »Tyto problémy mohou vyřešit nerezové dřezy s profilovaným neboli zdrsněným povrchem,« informuje Mario Arbet z firmy Franke. Na něm nejsou poškrábání tolik znatelná. Tyto dřezy přijdou zhruba o deset procent dráž než stejný model s hladkého nerezu.
Umělý kámen jako trend
Ti, kteří chtějí kuchyni doplnit barevně nebo jim vadí malá odolnost nerezu vůči poškrabání, si vybírají v obchodech dřezy z takzvaného umělého kamene. Tento materiál obsahuje polyakrylátovou pryskyřici, barevný pigment a drcený křemen. Podle toho, zda je probarvená pryskyřice či zrnka křemene, vznikne buď umělý kámen barevný, nebo zrnité melírování. Dřez z umělého kamene je monolitní a celoprobarvený kus, proto nehrozí (jako u smaltu), že by se část uštípla. »Pokud už někdo do něj investuje několik tisíc korun, odvděčí se mu tím, že i po patnácti letech bude vypadat jako nový,« tvrdí Mario Arbet. Jinak tento materiál odolá všem nástrahám: nepoškodí ho teplota 280 stupňů Celsia ani kyselina a barvící šťávu z jahod, borůvek nebo rybízu otřete obyčejným hadrem i po několika hodinách. Mnohé však odrazuje váha dřezu (kolem patnácti kilogramů) a také cena. Za ten nejlevnější zaplatíte sedm tisíc korun.
Dřez, košík a odkapávač
Jednoduchý kulatý škopek na straně jedné a výborně vybavené pracoviště s hlubokým dřezem, odkapávací plochou s vlastním odpadem, přídavnými miskami, prkýnkem, automatickou výpustí a dávkovačem čistících prostředků - to jsou dva extrémy při nákupu dřezů. »Nejčastěji zákazníci požadují klasický dřez, menší dřez nebo odkapní misku s děrovanou vložkou a odkládací plochu,« vypočítává Jiří Sádek. A nezáleží na tom, zda má klient doma myčku na nádobí nebo ne. Když však myčku má, neměl by zapomenout na sifon s dvěma otvory. Dvojdřez by měl být standardem hlavně v domácnostech bez myčky. Přitom druhý dřez může nahradit i odkapávací košík. Do něj se nádobí odkládá a poté se opláchne pod tekoucí vodou. Koš přijde zhruba na tisíc korun. Za podobnou cenu jsou pak k dostání prkénka - ať už dřevěná nebo plastová. »Mnoho způsobů využití najde v kuchyni děrovaná miska, kterou můžete ze dřezu vyndavat. Lze do ní odkládat nádobí, nechat okapat zeleninu. Pokud má jen malé otvory, je ideální pro slévání vody z těstovin nebo brambor. Hospodyně pak nemusí zápasit s utěrkou a těžkým hrncem plným vařící vody,« uvádí Jiří Sádek.
Praktické detaily
Dražší dřezy bývají vybaveny excentrickým ovládáním výpusti - knoflíkem umístěným většinou vedle baterie, kterým uvolníte odpad bez toho, abyste museli sahat do špinavé vody. Nezasvěceného mohou překvapit dva otvory u dřezu. První je na baterii, druhý na dávkovač saponátu. Nevzhledné a věčně olepené lahvičky tak nemusí stát a překážet na kuchyňské lince. Zhruba za 650 korun lze pořídit plastovou láhev, která se připevní pod pracovní desku. Nad ní zůstane pouze chromová pumpička všem už dobře známá z používání tekutých mýdel. T u lze snadno odšroubovat a pak můžete pohodlně doplnit saponát.
Jak vybrat dřez
Životnost kvalitního dřezu o hodně přesahuje deset let. Jeho výměna většinou probíhá zároveň s úpravou kuchyně nebo alespoň při výměně pracovní desky. To je také příležitost neměnit kus za kus, ale rozmyslet si, co kuchyně a domácnost potřebují. Obchody nabízejí nejčastěji dřezy o velikosti skříňky od 30 do 105 centimetrů. Přitom rozhodující zde není délka dřezu od strany ke straně, ale velikost skříňky, nad kterou je umístěn. Máte-li skříňku širokou například šedesát centimetrů, klidně si můžete pořídit i dřez, který je široký včetně odkapávače jeden metr. Odkapávač se totiž nezapouští pod pracovní desku, proto může přesahovat i vedle. Záleží pak na každém, co si v obchodech vybere.
Dávkovač saponátů může být i součástí vodovodní baterie. Zákazník za ni zaplatí podle provedení 9 400 až 10 640 korun. Zatím jěště není k dostání baterie s dávkovačem, která by byla zároveň vybavena praktickou vysouvací sprchou. |
Kromě klasického zabudování je možný i způsob, kdy dřez je v rovině s pracovní deskou nebo pod ní. Tato instalace je pouze záležitostí vkusu každého klienta. Tímto způsobem je možné umístit prakticky jakýkoli dřez. |