Obálková konstrukce dřevostavby má výborné tepelněizolační vlastnosti. Dřevo skýtá zdravé vnitřní prostředí a umožňuje i účinné aplikace úsporných technologií. Velkou výhodou dřevostaveb je i rychlost výstavby, která trvá od čtyř týdnů do jednoho roku, záleží na volbě konstrukce a systému výstavby.
Do české knihy rekordů byla dokonce nedávno zapsána přízemní dřevostavba dokončená během čtyřiadvaceti hodin, to už je ale spíš extrém v rámci firemního marketingu.
Dřevostavby |
K nesporným výhodám dřevostaveb ale patří i to, že při výstavbě nejsou zapotřebí tzv. mokré procesy, což umožňuje užívání domu ihned po jeho dokončení. Dřevostavba je navíc subtilní stavba a šetří obytnou plochu.
Dům o ploše deset krát deset metrů bude mít oproti zděné stavbě při stejných izolačních parametrech uvnitř o osm až deset metrů podlahové plochy víc, a to už je jeden malý pokoj. Dřevostavby a klasické systémy výstavby se liší i z pohledu energií, ekonomiky výstavby i užívání, a hygieny vnitřního prostředí.
Jde o celkové fungování domu
Pokud jde o úsporné aspekty dřevostaveb, je třeba vzít na vědomí, že v pasivním nebo nízkoenergetickém konceptu nejde jen o snížení nákladů na vytápění, ale o celkové fungování domu.
Tyto stavby totiž představují systém řady prvků, které teprve v součinnosti přinášejí zamýšlený efekt. Roli zde hraje způsob větrání, celkové hospodaření s energiemi, využívání jejich alternativních zdrojů apod.
Pasivní nebo nízkoenergetický dům je charakterizován poměrně jednoduše čitelným údajem: roční spotřebou energie na 1 m² obytné plochy (15 kWh/m² u pasivních domů, 50 kWh/m² v nízkoenergetické stavbě).
Veletrhy dřevostavebFOR WOOD 2012 (8.–11. 2.) V areálu výstaviště PVA Expo Praha v Letňanech se uskuteční sedmý ročník veletrhu dřevostaveb a využití dřeva pro stavbu. Jeho hlavním tématem jsou masivní dřevostavby – sruby, roubenky a vrstvené masivní dřevo (CLT). DŘEVOSTAVBY 2012 (23.–26. 2.) Mezinárodní veletrh dřevěných staveb, konstrukcí, materiálů a úspor energií se bude konat v areálu Výstaviště v Praze - Holešovích. |
Dosažení takových parametrů ale znamená dokonale vzduchotěsný obvodový plášť budovy, teprve pak se dům tohoto typu obejde bez běžného topného systému. Taková těsnost ale znamená i netradičně řešené větrání, přesněji nucené větrání s rekuperací tepla. Rekuperační jednotka získává teplo z odváděného vzduchu a zpětně ho využívá k ohřevu čerstvého vzduchu.
Energetickou bilanci stavby také zlepšuje využití solární energie zasklenými plochami, pokud jsou orientovány převážně na jih a minimálně na sever, použití solárních kolektorů na ohřev vody a přitápění.
Konstrukční systémy jsou různé
V současnosti se často uplatňuje montáž ze sendvičových panelů. Jednotlivé dílce se montují na místě a hrubá stavba je díky tomu hotová během několika dní. Tepelněizolační vlastnosti u tohoto typu konstrukce zajišťují desky z polystyrenu nebo minerální vlny umístěné mezi dvě desky sendvičového panelu, jak je tomu například u europanelů, které se skládají ze dvou dřevoštěpkových OSB desek, mezi nimiž je stabilizovaný polystyren.
Konstrukce s využitím europanelů nabízejí i velkou variabilitu vnějších úprav. V interiéru lze u tohoto způsobu výstavby konečnou úpravu stěn doplnit sádrokartony, fasádu je možné pojednat s využitím dřevěných obkladů, ale i jiných obkladových materiálů.
Po dokončení fasády není poznat, že jde o dřevostavbu.
Dřevěnou rámovou konstrukci dřevostavby lze vyplnit i prostorovými tvarovkami. Ty mají obdobné rozměry jako například silikátové tvárnice a užívá se i podobný způsob výstavby, jde ale o suchý stavební postup. I v tomto případě je montáž efektivní a rychlá.
Nízkoenergetické dřevostavby ale mohou využívat i konstrukce z fošen nebo hranolů. I tento konstrukční systém skýtá výhodu rychlé realizace: fošny a hranoly nosné konstrukce se řežou přímo na staveništi a tvoří se z nich konstrukce domu na míru.
Oproti panelovému systému se architektovi i zadavateli nabízí větší tvarová variabilita dispozice stavby. Izolace se umísťuje do kostry vzniklé dřevěné sítě a nakonec se na stěny montují obklady tvořené dřevovláknitými deskami, překližkou nebo sádrokartonem.
Efekt zajistí až vzduchotěsnost
Dostatečná izolace a dobře provedená hrubá stavba je ale jen jednou podmínkou toho, aby pasivní dřevostavba plnila svůj účel. Častým problémem, který může efekt zmařit, je špatná vzduchotěsnost domu. Prouděním vzduchu totiž může navzdory kvalitní izolaci unikat podstatné množství tepla, a to může u domu, který hospodaří v úsporném energetickém režimu, znamenat vysoké ztráty.
Rychlou realizaci dřevostavby umožní konstrukční systémy využívající továrně vyráběných panelů.
Požadavek vzduchotěsnosti klade zvlášť velké nároky na řemeslné provedení stavebních prací do nejmenších detailů. Musí ji totiž vykazovat stejnou měrou všechny části obvodového pláště domu: stěny, okna, dveře, základová deska i střecha.
Konstrukční složitosti stavby přitom "nabízí" desítky možností pro porušení vzduchotěsnosti. Příkladem může být střešní izolace, jejímž důležitým prvkem jsou parozábrany, u kterých je dokonalá těsnost důležitá i kvůli kondenzaci vodních par.
Může se hoditPostavte si dům podle vašich představ. Idealní pozemek najdete na Reality.iDNES.cz. |
Pro zjišťování toho, jak je stavba vzduchotěsná, se používá metoda tzv. blower door testu, která spočívá v tom, že se ve vnitřním prostoru stavby vytvoří přetlak nebo podtlak a měří se množství vzduchu, který projde skrze obvodový plášť.
Obvykle se do hlavního vstupu umístí velkoprůměrový ventilátor a zbytek otvoru vyplní neprůvzdušná látka. Ventilátor vyvolá postupně tlakový rozdíl, z tlaku na ventilátoru se pak stanoví průtok. Vytváří se tak buď podtlak, nebo přetlak, pak následuje hledání problémových míst.
Dřevostavby jsou mimo jiné také velmi šetrné k přírodě, protože je minimalizována jejich energetická stopa.
Výhodou panelových dřevostaveb je velmi krátká doba výstavby – přesné dílce se vyrobí v továrně a suchým procesem se jen zkompletují.
Závady zjištěné po dokončení stavby jsou zvlášť u dřevostaveb velmi obtížně odstranitelné. Některé stavby, které se ucházely o finance z programu Zelená úsporám, právě v blower door testu nevyhověly a investoři kvůli tomu na dotaci nedosáhli. K problémovým místům patří hlavně napojení podlahy a stropu na obvodový plášť a okenní a dveřní prostupy.
Stavba v širších souvislostech
O úsporném konceptu pasivní dřevostavby je ale třeba uvažovat i v širších souvislostech. Jeho fungování ovlivní i to, jak pracuje s pasivními slunečními zisky a jak je celkově zasazen do krajiny. Pro úspornou stavbu je třeba kvůli riziku přílišného ochlazovaní, a tedy i ztrát tepla volit pokud možno jednoduchý a kompaktní tvar. Povrch pláště budovy by tedy měl být ve srovnání s obestavěným prostorem budovy co nejmenší.
Pro střechu pasivního domu je nejvýhodnější pultová varianta, pokud se volí sedlová střecha (v některých vesnických lokalitách to dokonce předepisuje místní legislativa), měla by mít jen mírný sklon.
Aby dřevostavba splňovala vysoké nároky na kvalitu, je důležité, aby dům stavěla proškolená a certifikovaná firma.
Také orientace stavby vzhledem ke světovým stranám a umístění domu v terénu může významně ovlivnit to, do jaké míry bude nízkoenergetický koncept naplněn. Pokud jde o dispozici, volí se jako nejvýhodnější umístění obytných místností směrem na jih, jižní fasády tak mají opodstatnění pro větší prosklené plochy. Ty pak stavbě přinášejí pasivní sluneční teplo, které může zvlášť v zimě znamenat nezanedbatelný příspěvek k úsporám tepla.
Severní fasády by naopak měly mít okenní plochu minimální. Také o riziku ochlazování stavby působením větru je potřeba uvažovat už ve fázi projektu. Mezi domem umístěným na horizontu nebo v lokalitě chráněné svahem či vegetací může být v případě energie spotřebované na vytápění podstatný rozdíl. Ani tato omezení ale pro kvalitní architekty neznamenají zásadní překážku v tvůrčí práci. Řada realizací to již i v českém prostředí dokazuje.
Dobrá rada
Skutečnost, že zájem o úsporné dřevostavby u nás roste a jejich realizací přibývá, přináší i rizika. Vzhledem ke zmíněné náročnosti na dokonalost, ať již jde o přípravu projektu nebo o řemeslné odvedení detailů, se vybaví otázka, zda skutečně všechny firmy, které inzerují své nízkoenergetické nebo pasivní projekty, dokážou odvést stoprocentní výsledek.
V nabídce stavebních firem se v rámci konkurenčního boje objevují "levné systémy", které se snaží využít vzestupu dřevostaveb a zájmu o šetrné bydlení, výsledky jejich činnosti jsou ale často sporné. Investor, který se pro tento typ stavby rozhodl, pak dostává stavbu, která zdaleka nepřináší zamýšlený efekt – buď jednorázově kvůli dodatečným nákladům na odstranění závad, nebo dlouhodobě kvůli nesplněným úsporným parametrům.
