Moderní stavba je na jedné straně taktně vnořená do poválečné výstavby malé obce, na straně druhé usazená v zahradě vysoustružené podle katalogových trendů. Ze všech stran exteriéru je patrný smysl pro úhledné linie, až puntičkářská snaha o perfektní vzhled a záviděníhodný pořádek.
Zajímavostí je velká prosklená plocha střechy. V interiéru je neobvyklý, téměř prázdný prostor sahající od přízemí po třetí nadzemní patro. „Chtěl jsem mít v domě atrium. Bál jsem se ale, že obrovský solární zisk bude dům přehřívat, nebo že v zimě bude utíkat teplo z podlahového topení nahoru,“ vysvětluje Pavel.
Rozhodl se proto pro flexibilní strop v přízemí, který by se dal otevřít nebo zavřít. Proto jsou v jeho hypotetické úrovni ty kolejnice ve stěně. Šířka otevřeného prostoru je čtyřnásobkem rozměru postranních říms, pod kterými budou stropní panely zasunuté.
„Zatím je nemám instalované, ale až to doladím, vyjedou v případě potřeby po kolejnicích, přízemí tak zaklopí a atrium předělí. Vedlejším efektem této vychytávky je zvukové oddělení obýváku od zbytku domu v době, kdy budu pořádat třeba večírek a nahoře budou spát děti.“
Okna atria jsou osazena kaleným, determálním čtyřsklem, které minimalizuje prostup tepla do té míry, že na nich nemusejí být žaluzie. Když je venku třicet nad nulou a slunce se do oken opravdu opírá, v obýváku je stejně příjemně, jako v kamenné chalupě.
Dům nemá ani centrální větrání. Když chce majitel interiér proluftovat, stačí dálkově otevřít střešní okno v podkroví i dveře v přízemí a přes atrium se dům křížově provětrá. Klimatizační jednotky umístěné v druhém a třetím patře pořídil majitel pouze jako zálohu, k dochlazení se používají jen minimálně, respektive jich není téměř třeba.
Prostor a zase prostor
První dojem po vstupu do domu dělá zádveří. U něj se na prostoru často šetří, ale právě tady je ho potřeba.
„Doporučuji jej nepodceňovat. Probíhá tu vítání a loučení s návštěvou, oblékání, přezouvání, kolikrát i celé rodiny najednou. Je třeba, aby zádveří bylo prostorné a maximálně praktické. Náš botník je například nakopávací, stačí do dvířek ťuknout nohou a otevřou se. Navíc se na něm dá sedět. Nemáme ani žádný věšák, ale vestavěnou šatnu, kde je všechno pěkně schované,“ říká majitel.
Interiér je pojatý tak, aby co nejvíce prvků nábytku nevyčnívalo do prostoru. Na první pohled se zdá, že jde o holou stěnu. Úložné skřínky sekretáře jsou však ze strany obývacího pokoje vestavěné a skryté za hliníkovými panely.
Z opačné strany, kde je jídelna, je na míru vestavěné obrovské, pohledové akvárium, které večer převezme i roli osvětlení. V nitru stěny je schovaný nejen prostor pro instalační rozvody, ale i posuvné dveře, kterými lze stěnu protáhnout a oddělit tak obývací část od kuchyně a jídelny.
„Krb jsem zamýšlel původně pod schodištěm, které mělo obtáčet přiznaný tubus komína. Jelikož však byly požadavky na průměr tubusu značné a schodiště by tím pádem nabylo impozantních rozměrů, dali jsme krb do rohu.“
Své k svému
Celým domem se táhne myšlenka „stejné k stejnému“. Materiály skříněk použité v kuchyni jsou proto ze stejného materiálu jako v obýváku. „Když jsme stavěli, byl hliníkový povrch inovativní. Dnes vím, že to není úplně ideální materiál pro často používané povrchy, protože je hodně háklivý na poškrábání. Zato do decoakrylu, kterým je obložená kuchyňská linka, jsem se zamiloval. Jde o přírodní materiál zalitý do plastové desky a mírou podsvícení si mohu doladit intenzitu efektu. Krásně to přírodninu rozzáří. Zvolil jsem travinu, ale dá se použít i mák, rýže a jiné materiály. Je to takový milý prvek, krásný kontrast ke kovovému vzhledu kuchyně.“
Na kuchyni bezprostředně navazuje jídelna a schodiště do patra. Jelikož je malinko utopená, jsou schodnice z průhledného skla, aby se prostor jídelny trochu odlehčil.
V prvním patře se třemi pokoji, halou a samostatnou velkou místností pro boty majitelky je prostorem záměrně plýtváno. Efekt uzemnění mu dává podlaha v dekoru palisandr, různé materiály povrchů a designová topení, každé ve stylu konkrétní místnosti.
Lehce průmyslově se tváří pracovna, koupelna je hravější a ložnici protepluje vinylová podlaha s dekorem přírodní mědi, která je i na stěně za postelí. Pod šikminou střechy ložnice je ukrytá šatna s přístupem z levé strany pro ni a pravé pro něj. „Taneční sál“ v podkroví je zatím ve fázi budování. Časem bude přepažen příčkami tak, aby po stranách vznikly dva pokoje.
Technické parametry
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 150 m²
- Užitná plocha: 260 m²
- Konstrukční systém: prefabrikovaný panelový systém Dřestav, difuzně otevřený
- Teplo: topení podlahové vodní
- Větrání: přirozené
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,15 W/(m2.K)
- Roční náklady na energie: 22 500 korun
- Autor projektu: Pavel Janouš
- Realizace: HK Dřestav
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.