Pozemek na okraji města v dosahu MHD je vzácnost a majitelé věděli, že zde jednou bude stát dům. Ať už jejich, nebo dětí. „Okolnosti nám přály a tak jsme se po krátké rozvaze, rozhodli prozkoumat možnosti pozemku a zadali studii. Do výsledné podoby stavby uběhla od té doby ještě dlouhá cesta, ale první krok byl vykonán,“ popisuje začátky Jiří.
„Pozemek je proluka v původní řadové zástavbě, takže bylo od začátku jasné, že se bude jednat o řadovku. To s sebou neslo první komplikaci - absenci katalogových domů, ze kterých bychom získali alespoň základní představu o možnostech a finanční náročnosti takové stavby,“ říká majitel.
Původně chtěli dům, ze kterého by chodili přímo na zahradu s tím, že nebudou mít garáž a parkovat se bude pouze před domem. Jenže předpis městské části požaduje k dané užitné ploše domu tři parkovací místa na vlastním pozemku, takže koncept dostal jinou podobu.
A proč právě dřevostavba? „Metodika dřevostaveb se mi prostě líbí. První architektka, autorka studie, si s námi v tomto směru nerozuměla a tak jsme hledali dál.“ Jiří s Lenkou navázali spolupráci s firmou v místě bydliště, což mělo velké plus, vše se dalo řešit velmi operativně. Projekt se následně ještě nějakou dobu upravoval, aby vyhovoval po všech stránkách: funkční, vizuální i té finanční.
Jiří: Rozhodnutí, které bych doporučil každému
Čím je váš dům a celý příběh specifický?
Dům je zvláštní jedním detailem - sám jsem si dozoroval stavbu. Další technickou zajímavostí je, že jde o dvoupodlažní řadovku, což není úplným standardem v dřevostavbách. Většinou to jsou samostatně stojící domy.
Co vás přivedlo k myšlence dozorovat dům sám?
Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD) má zpracovaný takzvaný Dokument národní kvality (DNK), což je soupis požadavků které musíte splnit, aby byla dřevostavba postavena v požadované kvalitě. Pokud si DNK nastudujete spolu s dalšími navazující dokumenty (ČSN, projektová dokumentace) a pokud jste průměrně technicky vzdělaný člověk, za kterého se považuji, neměl byste mít problém oddozorovat si stavbu sám. Dokument národní kvality se mi moc líbil od začátku, kdy jsme s dodavatelskou firmou jednali o metodice stavby a rozhodovali se, zda dozor najmout nebo ne. Je to opravdu velice dobře zpracovaný dokument, který postupuje logicky se stavbou domu se zřetelem na kritická místa dřevostavby, která ovlivňují její kvalitu. Kromě tohoto podkladu jsem v průběhu stavby nahlížel do projektové a konstrukční dokumentace a technických listů dodavatele (dokument s detailním rozpracováním konstrukčních uzlů stavby - know how dodavatele). Dokument odkazuje na platné normy ČSN, se kterými jsem se před a v průběhu stavby seznamoval.
Kolik času dozorování stavby vyžadovalo? Jak dlouho trvala stavba? Jedenkrát týdně probíhal kontrolní den se stavbyvedoucím, kde jsme řešili aktuální problémy, stav rozpracovanosti, sledovali časový harmonogram a diskutovali výhled na nejbližší období. Časová náročnost se odvíjela podle toho, jaké práce se zrovna prováděly, ale bylo to zhruba jednou za dva dny, plus všechno důkladně zkontrolovat během víkendu. U příchozího materiálu bylo třeba vždy zkontrolovat technický dodací list a jeho shodu se specifikací, a věci, které běžně přísluší technikům nebo stavebnímu dozoru, jako použití správného spojovacího materiálu, dodržení skladby hydro a tepelné izolace, technologická kázeň při použití stavební chemie a tak dále. V tomhle člověk musel být důsledný. Dům byl postaven za necelý rok od prvního kopnutí do země do stěhování. Jednalo se o staveništní montáž, protože nebylo možné na pozemek přistavit zároveň jeřáb a kamion s dopředu vyrobenými panely. Jen hrubá stavba trvala tři měsíce, rychleji to nešlo.
Kuchyně není na první pohled při vstupu vidět, přitom je velmi prostorná, funkční a ještě s krásným výhledem do zahrady.
Jste zpětně s rozhodnutím dozorovat si stavbu sám spokojený?
Ano, velmi. Mohu jenom doporučit udělat to přesně takhle. Nejsem člověk příliš manuálně zručný. V případě, že bych si měl dům stavět svépomocí, nikdy ho nedokončím. Nemám ten dlouhodobý tah na branku a při práci ani čas. Takže s rozhodnutím nechat si postavit dům na klíč a sám si ho dozorovat jsem naprosto spokojený.
Co byl nejnáročnější technický detail?
Nejvíc nás potrápila vlhkost. Stavělo se v zimě a v době, kdy mělo dojít k zaklopení parozábrany, dřevěná konstrukce neměla méně než požadovaných 20 procent vlhkosti. Bylo to v zimě, počasí zrovna nepřálo, takže některé konstrukční detaily - zvláště v rozích nebo tam, kde na ně napršelo, měly třeba 30, 35 procent vlhkosti. Takže jsme čekali, až konstrukce vyschne. Vytvořili jsme tabulky a dům pravidelně obcházeli a měřili vyznačené referenční body konstrukce, 15 až 20 bodů ve dvou rovinách na patro. Opravdu jsme se s tím celkem potrápili. Když bylo jasné, že tím ztratíme hodně času, přesvědčil jsem dodavatele, abychom použili vysoušečku vzduchu. Dům už byl v té době zavřený, měl okna a dveře. Zvenku byla konstrukce zaklopená sádrovláknitou deskou a zevnitř otevřená. Místy vystlaná vatou, bez parozábrany (konstrukce je difuzně uzavřená). Po instalaci vysoušecího zařízení a během zhruba čtyř dnů vlhkost všude klesla pod 20 procent, takže se mohlo zaklopit a pokračovat. Tím jsme ztratili skoro měsíc.
Celý dům byl dodavatelsky zajištěný jednou firmou, nenajímali jste si jednotlivé profese sami?
Ne, dům byl kompletně na klíč. Profesně se pohybuji v kontrole kvality (což trošku zjednodušilo moji schopnost dozorovat si stavbu, navíc mě to baví) a investiční výstavbě, takže vím, že jakmile jsou někde dva a více dodavatelů a nastane nějaká kolize, je řešení obtížné. Jeden svaluje vinu na druhého. Jako investor v tom zůstáváte zamknutý a nemá to řešení. Už nezjistíte, kdo rozbil to okno, nebo zlomil tuhle tyčku. Toho jsem se chtěl vyvarovat, proto jsem zvolil stavbu na klíč od jedné firmy.
Něco, co vás v novém domě překvapilo? Museli jste si na něco zvykat? Tepelný komfort, dům je rychle vytopitelný a má jen malou tepelnou setrvačnost. S udržením tepelného komfortu stále ještě laborujeme a zvykáme si na jiný způsob topení. Ale již nyní víme, že je to velmi příjemné zvykání. Obava z letního přehřívání domu se nenaplnila. Na oknech z jižní strany domu jsou instalovány předokenní žaluzie, které nežádoucí teplo dokáží odstínit a interiér zachovat příjemně chladný. Naopak v zimních slunečných dnech nás příjemně překvapilo teplo získané ze slunečního svitu.
Podlahy jsou jednou z úspor, které zpětně trochu litujeme. Byla použita suchá skladba, a na její akustický projev jsme si museli zvykat. Věděli jsme, že tento efekt je, ale nemysleli jsme si, že bude tak výrazný. Nenavštívili jsme dům se stejnou skladbou podlah, takže jsme si vliv neuměli představit. Taky schody. Člověk se musí naučit takové to: „jdu nahoru, co všechno tam chci odnést“. Nenapadlo nás, že schody budou fungovat taky jako dokonalý zvukovod. Když někdo nahoře, nebo dole mluví, vůbec nevíte, odkud to jde, ale slyšíte výborně, jako by ten člověk seděl proti vám. Jinak se nám nové bydlení moc líbí, bydlíme tu rádi a moc oceňujeme alespoň malou zahrádku. Skvělý je vesnický charakter oblasti. Není znát, že jsme ve městě.
V koupelně je podlahové topení.
Jak je dům vytápěn?
Topení je částečně elektrické podlahové v kuchyni, předsíní a koupelně, přímotopné radiátory jsou v ložnicích a krbová kamna v hlavním obytném prostoru. Máme za sebou zimu, kdy bylo dlouho trvale pod nulou. Dům nás příjemně překvapil. V podstatě jsme pořád topili podlahovými foliemi, kde jsme nastavili 25 stupňů a nechali puštěné. Ráno jsme vždy na chvíli zapnuli i přímotopné radiátory. Po návratu z práce jsme zatopili v krbových kamnech a než jsme se s nimi naučili zacházet, mívali jsme v obývacím pokoji i 27 stupňů, takže jsme kamna postupně nechávali vyhasnout a větrali. Tepelný komfort naprosto dostačující. Už někdy v březnu jsme přestali topit elektrickými přímotopy a topili pouze v krbových kamnech.
Už jste monitorovali měsíční náklady?
Náklady monitorujeme, každý měsíc se dívám na odečet elektriky. V těch největších mrazech v lednu jsme za měsíc spotřebovali 1 200 kWh. Z toho jsme přibližně 900 kWh protopili. Za elektřinu platíme měsíčně 3 000 korun, což odpovídalo právě té zimní spotřebě. V létě to bude méně. Zjistili jsme, že neprotopíme víc než v bytě, což nás příjemně překvapilo.
Co byste poradili budoucím stavebníkům?
Určitě se nebát dřevostavby, je to úžasná technologie. Projít si několik referenčních domů, nelitovat námahy, času a peněz. Bydlení v dřevostavbě je jiné než v domě nebo bytě klasické konstrukce, člověk se musí naučit využívat jejich výhod. Probrat to s majiteli referenčních domů.
Neustupovat ze svých požadavků, i když norma a projektant říká něco jiného. Pokud schodiště má být 90 centimetrů široké a člověk má pocit, že je to málo, tak to málo je. Stát si za svým. Třeba dostat sem jídelní stůl by bylo při jeho velikosti nemožné, jsme rádi, že jsme schodiště udělali širší. To stejné platí o toaletách a chodbách, minimální rozměry dle ČSN nemusejí poskytovat optimální řešení. Nebát se prosklených ploch, to je velice příjemná a pěkná věc. A rozhodně zvolit betonové podlahy.
Technické parametry:
- Typ domu: nízkoenergetický
- Zastavěná plocha: 83,88 m²
- Užitná plocha: 176,42 m²
- Konstrukční systém: staveništní montáž sloupkové dřevěné konstrukce
- Teplo: vytápění podlahové + elektrické přímotopy + krbová kamna na dřevo, TUV řešena pomocí elektrických ohřívačů
- Součinitel prostupu tepla stěnou: U = 0,19 W/m2K
- Projekt a realizace: Avanta Systeme
Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.
