Celá rodina si nejvíc pochvaluje střešní terasu, ze které je ničím nerušený...

Celá rodina si nejvíc pochvaluje střešní terasu, ze které je ničím nerušený krásný výhled po okolí. | foto: Lara Swimmerová

Rodina koupila pozemek do trojúhelníku. Dům postavila ze 17 stromů

  • 53
Architektka Susan Jonesová se s čtyřčlennou rodinou přestěhovala ze stísněného bytu v centru amerického Seattlu do vysněné dřevostavby na okraji města. Na jejich nový minimalistický domov padlo sedmnáct stromů.

Rodina si pro své bydlení vybrala malý trojúhelníkový pozemek v atraktivní lokalitě jedné z rezidenčních okrajových čtvrtí Seattlu. Parcela se rozkládá na dně vysychajícího jezera.

V místech, kde dnes jezdí auta a lidé navštěvují obchůdky, byla ještě v roce 1916 vodní hladina. Rekreační atmosféra místa přinesla báječný nápad, pojmout rodinný dům jako plážovou dřevěnou chatu. Studio Susan Jonesové, které architektka a designérka vede, se pustilo do práce a letos v létě se čtyřčlenná rodina do domu nastěhovala.

Architektka jako dítě se svým tatínkem trávila mnoho času v přírodě a učila se o bohatství zdrojů, které lidem slouží. Když se pak po více než čtyřech dekádách pustila do realizace vlastní stavby, došlo jí, jak tíživé může být její počínání pro přírodu a kolik stromů a materiálu musí padnout na stavbu jediného domu. Dopočítala se k číslu sedmnáct. Tolik stromů spolkl její dům.

Rozhodla se proto pro inovativní materiál, kterému se často přezdívá materiál budoucnosti. Křížem lepené dřevo, pro které se vžilo jméno CLT, jež vychází ze zkratky amerického názvu, tedy Cross Laminated Timber, je stále oblíbenější v USA i v Evropě.

Stavební produkt z masivního smrkového a borového dřeva se vyrábí ze tří nebo více křížem lepených jednovrstvých desek. Stavby se skládají z panelů, které kombinují pět nebo více vrstev dřeva, včetně příčných, ve kterých nejsou lamely bočně slepené. Firmy, které CLT vyrábí, si dávají záležet, aby masiv pocházel z ekologicky obhospodařovaných lesů.

Susan Jonesová je rozvážnou architektkou a každý krok, který v návrzích a plánech udělá, dlouze a pečlivě promýšlí. Snaží se poučit z minulosti, hledá odpovědi v domech, které se majitelům i návštěvníkům osvědčily a kvalitně se v nich bydlí. Taková je její cesta ke krásnému domu a spokojeným klientům.

Při navrhování vlastního bydlení z dřevěných panelů ji neovlivnil jen samotný použitý materiál, ale zejména tři světově proslulé domy a jejich slavní architekti.

Inspirovala se pěticí vil švédského architekta rakouského původu Josefa Franka, který je ve státech populárním představitelem skandinávské jednoduchosti a pragmatičnosti. Frankem navržené domy z přelomu dvacátých a třicátých let, které svou prostou konstrukcí předběhly dobu, stojí v jihošvédském městečku Falsterbo.

Susan Jonesová si postavila nový dům pro sebe, svého manžela, spisovatele a historika a jejich dvě dospívající děti.

Architektce také učarovala majestátní vila Adolfa Loose na pražské Ořechovce, kterou postavil pro rodinu podnikatele Františka Müllera. Myšlenky originální koncepce prostoru, tzv. raumplan, použila i v omezených podmínkách vlastního domu, který má finální rozlohu 140 metrů čtverečních.

Třetí zásadní stavbou, ke které se Jonesová hlásí, je dům pro rodinu Carlose Beirese od žijícího portugalského modernistického architekta Alvara Sizi, díky tomuto dílu se dokázala poprat s nestandardní trojúhelníkovou parcelou.

Zvenčí tmavý a uzavřeně působící dům nabízí každému příchozímu překvapení. Členitý dřevěný interiér, který poskytuje množství průhledů a originálních zákoutí, je zajímavě prosvětlený přirozeným světlem.

V domě má každý ze čtyř obyvatel komfort a soukromí. Pokoje jsou zařízené klasickým dřevěným nábytkem, který si do nového domu majitelé přinesli z předchozího bytu. Na míru je vyrobený nábytek pro úložné prostory, kuchyň a koupelnu. I ta je vybavena prostě, stěny jsou obložené velkoformátovými běloskvoucími obklady, které nepodléhají módním trendům. Celá rodina si nejvíce pochvaluje střešní terasu, ze které je ničím nerušený krásný výhled po okolí.

, pro iDNES.cz