Jednou z podmínek územního plánu obce bylo dodržení minimálního sklonu střechy...

Jednou z podmínek územního plánu obce bylo dodržení minimálního sklonu střechy pět a třicet stupňů. | foto: Martin Zeman

Rodinný dům byla výhra. Děti mají zahradu a rodiče oblíbený chlastánek

  • 120
Pro Jana a Michaelu byl byt jen přestupní stanicí k vlastnímu domu. Chtěli se odstřihnout od společného hospodaření a ušetřit. Měsíčně platili za byt velký 76 metrů čtverečních 5 500 korun. V domku se dostali na polovinu a plochu si zdvojnásobili. Navíc získali garáž, dílnu a pro děti zahradu.

„Pozemek jsme v rodině už měli. Nebyl sice ideální, byl úzký, vstup měl ze západu, ale byl náš. Nevadilo nám, že dům nepůjde umístit ideálně vůči světovým stranám, ani dlouhé propojení vjezdu s garáží. Na druhou stranu bych řekl, že kouzlem nechtěného teď máme krásný výhled na východ slunce z kuchyně a dokonalou dráhu na kolo pro našeho syna,“ říká Jan.

Představa o domě se tříbila postupně. Jednou z podmínek územního plánu obce bylo dodržení minimálního sklonu střechy 35 stupňů, což z představ majitelů až tak moc nevybočovalo. Jediné, co se dalo vymyslet a postavit vzhledem k daným rozměrům pozemku, byl obdélníkový patrový dům se sedlovou střechou, což je česká klasika.

Velkým kompromisem bylo jedno parkovací místo před domem. To druhé, zastřešené s přímým vstupem do domu, připadlo Michaele. Vzhledem ke zmíněným proporcím pozemku, nebylo možné jiné řešení. „Výhodou je naprosté oddělení technické části (garáž, dílna) od celého domu, zajištění čistoty a klidu na práci. Čili všechno je o úhlu pohledu,“ vysvětluje Jan.

Že budou manželé stavět „ve dřevě“, o tom nebylo třeba diskutovat. Rychlost výstavby a nízké provozní náklady hovořily jasně. Jelikož se Jan pohybuje celý život ve stavebnictví, neměli majitelé ani obavy z realizace.

Tím, že je v domě spousta technologií, bylo nutné pozorně dbát, aby se při stavbě na něco nezapomnělo. „Myslím, že riziko není obecně v dřevostavbách jako takových, ale je to o tom, kdo je staví. Kvalitní stavbu může realizovat jen kvalitní firma s kvalitními lidmi. A taková bohužel nejspíš nebude ta nejlevnější. Peníze ale nehrály v našem případě hlavní roli,“ upozorňuje Jan.

Energetické možnosti

„Určitě bych vyzdvihl investici do systému vzduchotechniky s rekuperací a do fotovoltaické elektrárny. Na nezávislost to zatím není, ale stačí dokoupit baterie a rozšířit fotovoltaickou elektrárnu (FTV),“ říká Jan.

Doba návratnosti je delší, ale manželé jsou spokojeni. Na elektřinu v domě je připojeno všechno: vzduchotechnika, bojler, topení, kamerový systém, zabezpečovací systém, rolety, brána, vrata, vstupní dveře, dvě lednice, mrazák, trouba, kávovar, závlaha trávníku, čistička odpadní vody, centrální vysavač.

Bez FTV byly roční náklady čtyřicet tisíc. Teď jsou pod třiceti tisíci. V zimě dům spotřebuje okolo pětadvaceti kilowatthodin denně, když jsou teploty mezi nulou a mínus pěti, vychází provoz na stokorunu denně. V létě je to při deseti kilowatthodinách jen čtyřicet korun.

Spotřebu ale významně ovlivňují spotřebiče v trvalém provozu. Jen server kamer a sdílených dat v síti má trvalý příkon okolo dvou a půl kilowatthodiny denně. „Čili jen za tuto srandu bych si mohl tři tisíce ročně odečíst. Jelikož elektrárna vyrobí v létě více energie, než spotřebujeme, mám ještě v hlavě pořízení klimatizace do třech pokojů v podkroví, neboť se mi nechce odevzdávat proud zdarma energetické společnosti. Jelikož jsou v podkroví během léta teplé dny znát, raději přebytečný proud přeměním na chladný vzduch,“ plánuje majitel.

Kuchyně je plně vestavěná. Prach z horních skříněk se díky tomu stírat nemusí.

Radosti z vlastního rodinného domu

Dlouhou chodbu se schodištěm může Jan všem otcům jenom doporučit. Náramně si v ní se synem vyhrají při posílání autíček nebo při hraní hokeje a fotbalu. Se ženou mají nejraději kuchyni s jídelnou a obývací prostor propojený s výhledem na zahradu. Po tom vždy oba toužili a idylka, kdy po práci sedí na zahradě a koukají, jak si děti venku hrají, je k nezaplacení.

„V létě milujeme posezení v zahradním domku, kterému s láskou říkáme chlastánek. Máme ho propojený s posilovnou, dílnou a garáží, což se ukázalo jako praktické. Já osobně mám rád takové ty technické serepetičky, jako je ovládaní světel, rolet, kamer či zabezpečení z mobilního telefonu nebo počítače. Člověk samo sebou ví, že se bez toho dá žít, ale občas si chce udělat radost sledováním výkonu a příkonu spotřebičů, zisků a ztrát a tak podobně. Ale varná konvice zatím na dálku nejede, i když bych věděl, jak to udělat,“ uvádí majitel.

Interiér je z větší části práce Jana, ačkoliv manželku z toho nelze vynechat. Manželé použili opakovaně stejné materiály a vzory. Ačkoliv na někoho může interiér působit studeným, neosobním dojmem, navrhovali jej s vidinou, že se časem doladí a vdechne domu osobitý styl spojený s použitím barev, dekorací, obrazů a květin.

V létě rodina milujeme posezení v zahradním domku, kterému s láskou říkají chlastánek.

Zkušenosti s dlažbou a stíněním

„Jsem velmi zklamaný z venkovní dlažby. Mým záměrem bylo, aby se hodila ke vzhledu domu a vybral jsem proto betonovou. V praxi se ale ukázalo, že se velmi rychle špiní a skoro nic z ní nejde vyčistit. Doporučil bych tedy stavebníkům: chcete-li po dlažbě chodit a jezdit, vyberte jinou,“ svěřuje se Jan.

Satisfakcí ale byla kuchyně, kterou zvolil vestavěnou. Jednak jsou v ní schované rozvody vzduchotechniky, ale Jan chtěl hlavně dostat pochvalu od manželky za to, že minimalizoval plochy, kde by musela utírat prach.

Obdobně praktickou se ukázala absence záclon či závěsů. „Stínění jsme vyřešili předokenními roletami a do budoucna zvažuji v některých místnostech použití japonských stěn či nejmodernějších rolet typu den a noc. Je to velmi praktické, s jednoduchou montáží přímo na okenní křídlo bez nutnosti vrtání. Neztrácíte tak záruku na okna,“ uzavírá Jan.

Technické parametry

  • Typ domu: nízkoenergetický, chytrý dům
  • Zastavěná plocha: 162 m2
  • Užitná plocha: 178 m2
  • Spodní stavba: základová deska na štěrkovém podsypu, zateplená po odvodu XPS 200 mm
  • Konstrukční systém: prefabrikovaný, včetně oken fasády, parapetů
  • Tepelná izolace: polystyren a minerální vata
  • Fasáda: obklad přírodním kámen v kombinaci akrylátovou tenkovrstvou omítkou
  • Střešní krytina: keramická taška
  • Okna: plastová, trojsklo Ug= 0,5W/m2.K, Uw 0,80W/m2.K
  • Podlahy: vinyl
  • Teplo: el. podlahové, bojler 200 l
  • Větrání: nucené s rekuperací tepla
  • Skladba stěny (směrem zevnitř): Fermacell 12,5 mm, parozábrana, rám z KVH profilů 60 x 140 mm, vyplněný minerální vatou 140 mm, Fermacell 12,5 mm, polystyren 250 mm resp. 270 mm šedý, fasáda alt. obklad přírodním kamenem
  • Celková tloušťka stěny: 42 cm
  • Součinitel prostupu tepla U stěnou: 0,1 W/m2K
  • Fotovoltaická elektrárna: Fronius Symo / beztransformátorová, třífázová s výkonem 4,7 kWp, se střídačem elektro z FVE pro všechny spotřebiče v domě
  • Projekt a realizace: MS HAUS

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz.