Demolice, kterou před časem nařídil majiteli Oldřichu Roztočilovi stavební úřad, tedy překvapivě nutná není. Nezávislý posudek inspektorů nemovitostí Nemopasu z tohoto týdne to potvrdil, byť je celkový stav nejhoršího domu, jehož se prověrka týkala, z pohledu statiky dezolátní.
"Z nosných prvků jsou částečně funkční pouze obvodové stěny. Objektu tak hrozí nekontrolované zřícení," řekl hlavní inspektor Nemopasu Radim Mařík. Aby k němu nedošlo, musí se jednat poměrně rychle.
"Je nezbytná stabilizace zdiva pomocí ocelového lešení, vybourání a odvoz suti uvnitř objektu, vodorovné ztužení objektu třemi stropy, provizorní zastřešení objektu, dozdívky a sanace obvodového zdiva. Potřebné by bylo i zazdění všech stávajících otvorů, aby se zamezilo vniku osob do objektu," vypočítává opatření stavební inženýr Pavel Štajnrt ze společnosti Nemopas, který posudek vypracovával. Tyto úpravy by přišly přibližně na pět milionů korun.
Majitel domů Oldřich Roztočil má teď podle posudku na výběr: zaplatit 28 milionů za opravu inkriminovaného domu č. 19 (v této částce je pět milionů za nutná opatření proto zřícení), nebo 26 milionů za zbourání a postavení nového (z toho demolice by vyšla na dva miliony). K těmto číslům došel právě posudek Nemopasu.
Jenže dokud se neopraví kanalizace, je všechno zbytečné. Kdo zaplatí její opravu, bude muset rozhodnout soud. Její vlastnictví totiž odmítají už delší dobu všichni (více zde). A velmi zvláštně se také navyšuje cena za její opravu. "Nejdříve uváděli úředníci cenu kolem deseti milionů, teď už kolem třiceti," tvrdí Roztočil.
Kanalizace teče a teče
"Do konce srpna podáme k soudu určovací žalobu na vlastníka, posledním byly České dráhy," vysvětluje Andrea Vojkovská, tisková mluvčí ostravského magistrátu. Komu soud kanalizaci přiřkne, tomu hrozí, že zaplatí i její opravu.
"Situace s kanalizací je tady špatná už několik let, výrazně se však zhoršila poté, co společnost Ostravské vodárny a kanalizace prováděla tlakové zkoušky. Kvůli nim bylo nutné vyčistit trubky, jenže pak začalo docházet k průsakům ve velkém," popisuje Oldřich Roztočil.
"Bez zjištění na místě se lze jen dohadovat, k čemu došlo. Při čištění dochází k rozrušení usazenin, které průsakům u poškozených trubek brání. Mohlo také dojít k pohybům podloží, je to místo, kde byly záplavy," vypočítá možnosti architekt Peter Mosio ze společnosti Bytecheck, která se zaměřuje na inspekce nemovitostí. Usazeniny vidí jako reálné vysvětlení. Pokud v trubkách jsou, snižují kvalitu vody, ale bez nich se trhliny ještě zvětší a voda či splašky si najdou novou cestu.
Ještě na začátku srpna tvrdil Petr Kajnar, primátor Ostravy, že vinu za prosakování splašků z nefunkční kanalizace do země nese majitel domů (čtěte zde). Nyní se ukazuje, že "stopy" vedou k Českým drahám. Ostatně kanalizace, kterou je třeba řešit, se netýká jen domů v ulici Přednádraží, vede k nim právě z depa Českých drah a pokračuje do ulice Boškova.
Romské ghetto na ulici Přednádraží v Ostravě-Přivoze, kde už několik měsíců nefunguje kanalizace, ukazuje správce zdejších domů Jan Bandy.
Už v roce 2011 se řešilo vlastnictví kanalizace a její oprava kvůli výskytu žloutenky typu A právě v domech v ulici Přednádraží (více zde). Nic se nevyřešilo. I někteří zástupci radnice přiznali, že nejlepší by bylo domy zbourat a místo nich postavit lehkou průmyslovou zónu. Blízkost dálnice i kolejí je hodně lákavá.
Proto se řadu měsíců vlekoucí přehazování vlastnictví kanalizace může jevit jako nejlepší způsob, jak urychlit demolici nebo snížit ceny pozemku i domů. Když bude soud problém s určením vlastnictví kanalizace řešit dlouho, stavu domů to rozhodně neprospěje. Někomu možná ano.
Domy pro drážní zaměstnance
Ulice Přednádraží bývala kdysi velmi dobrou adresou. Domy z pálených cihel zde totiž postavila dráha Franze Josefa už v roce 1910 pro drážní zaměstnance. A kvalitně. "I když většina staticky zásadních prvků není funkční, stávající zbylé zděné obvodové konstrukce jako celek nevykazují poškození," hodnotí práci stavařů ještě z doby Rakouska-Uherska Pavel Štajnrt. Sám se přiklání k variantě opravy, i když z finančního hlediska se jeví výhodnější bourání.
"Z mého pohledu je lepším řešením provést rekonstrukci objektu, aby byl zachován architektonický ráz tohoto souboru. Důležitým předpokladem je samozřejmě fakt, aby tento soubor bytových domů v budoucnu plnil svou funkci, což se v dnešní době ne zcela děje," říká Pavel Štajnrt.
Cihlové domy v romském ghettu Přednádraží v Ostravě-Přívoze
K opravě se přiklání i Oldřich Roztočil, je přesvědčený, že by dům bylo možné opravit postupně, i náklady by bylo možné snížit. Jenže jsme zase zpátky u kanalizace. Bez její opravy to prostě nejde.
"Mezi válkami tady bydleli hlavně Židé a Němci. Ti první zmizeli v odsunech během války, ti druzí po válce. Ale i tak to byla stále dobrá adresa. Po roce 1968 se domy staly opět bydlením pro zaměstnance drah, po roce 1989 došlo k dohodě s radnicí, že zde najdou byty sociálně nepřizpůsobiví," vysvětluje Oldřich Roztočil situaci, která vedla až k současnému stavu. Možná bude na jejím konci průmyslová zóna.
