Domů přibude miminko

Narození dítěte s sebou přináší nezbytné úpravy v bytě i v režimu domácnosti. Své o tom ví herečka a zpěvačka Zora Jandová, která měsíc před plánovaným narozením druhé dcery, Esterky dokončovala potřebné změny.

Co se změnilo v porovnání s tím, kdy se narodila Viktorka?

Měla bych být zkušená matka, ale Viktorce je už deset let, a tak jsem spoustu věcí zapomněla. Tehdy to bylo úplně jiné. Bydleli jsme v ateliéru, 115 schodů bez výtahu. Teď máme dva roky "mladý" dům, ale řada věcí v něm ještě zůstala nedořešená, a tak musíme některé chybičky ještě rychle vychytat. Například v zimě se v koupelně objevila plíseň. Tak jsme měnili sádrokarton, aby Esterka přišla do zdravého prostředí. Teď už jsem poučenější a vím, že co se neudělá před příchodem miminka, tak to nebude. Proto jsme nechali vyrobit dvojité zábradlí v dospělé i v dětské výšce a ještě budeme dodělávat schody. Dům je stavěný do kříže, kde je každé křídlo izolované. Jedno patří manželovi, který je jako hudební skladatel hodně hlučný, druhé obývá budoucí teenager Viktorka. A ta bude taky velmi hlučná, o tom nepochybuji. S dalším křídlem počítáme pro Esterku. Aspoň první dva roky tam s ní budu i já. Už máme připravenou postýlku po Viktorce.

Obchody jsou plné nejrůznějších přebalovacích a koupacích pultů. Nechávají vás chladnou?

Nevidím na nich nic krásného. Jsou z umělé hmoty a můžete jej použít jen jako pult. Za cenu, za jakou je pořídíte, je už nikdy neprodáte a co s nimi? Tatínek mi udělal k narozeninám krásný jídelní stůl pro dvanáct lidí. Ten původní si vzala Viktorka, protože si přála větší pracovní plochu a tak její bývalý stůl bude sloužit jako přebalovací. A koupání? Sestra dostala koupací kyblík, ve kterém Aničku koupali do půl roku. Byla v něm moc spokojená. Poloha při koupání připomíná "skrčeneckou" pozici u maminky v bříšku. Chtěla bych ho také.

Každá maminka chce mít miminko na očích. Jak to vyřešíte ve vašem rozlehlém domě?

Především musím počítat s přítomností zvířat. Náš pes je spíš slon a kočka, ta si dělá, co chce. Kvůli psovi jsme si museli pořídit vrátka mezi kuchyní a obývákem. Veterinář říkal, že kočky vyhledávají živočišné teplo, takže kočička bude buď za dveřmi, nebo musím mít situaci pod kontrolou. Uvažuji proto o koupi nějaké "přenosky" nebo víceúčelové autosedačky. Možná si pořídím i skládací ohrádku, kterou jsem viděla u kamarádky. Říká jí přátelsky "Daliborka". Dítě se může po obědě v ohrádce prospat a stačí i pro první kroky. V ateliéru mám pak brazilskou houpací síť, a protože mě čeká práce na knížce písniček, kterou musím doplnit obrázky, představuji si, že dám Esterku do sítě, přivážu si na nohu provaz, jako se to dřív dělávalo u kolíbek, a občas ji pohoupu. Na internetu jsme také se sestrou objevily šátek, odkoukaný od přírodních národů. Můžete ho mít na zádech, na břiše nebo na boku, přitom máte volné ruce a miminku je to přirozenější než tašky-klokanky, protože šátek kopíruje mámino těžiště. Četly jsme i vyjádření ortopedů a dětských lékařů, kteří sledovali děti ještě dlouho po "opuštění" šátku, a rozhodně ho doporučují. Učila jsem po celé těhotenství tai-či a Esterce se to asi líbilo, protože byla při cvičení vždycky v pohodě. Možná, že s tímhle šátkem budeme brzy cvičit zase. Příprav je spousta, ale nejdůležitější je to, aby se s příchodem miminka vyrovnali všichni členové rodiny, aby fungovaly naše vzájemné vztahy. Kde bude stát postýlka a jakou barvu má povlečení, není tak podstatné.