Chemické látky najdete v domácnosti téměř všude.

Chemické látky najdete v domácnosti téměř všude. | foto: Dreamstime

Domov, nebo skládka jedů?

  • 13
U nás doma je bezpečno, tam žádná chemie není, myslí si mnoho lidí. Většinou se mýlí. "Chemické látky najdete v domácnosti téměř všude," tvrdí Kamil Repeš ze sdružení Arnika, které se zaměřuje na omezování znečištění životního prostředí toxickými látkami. Mohou se uvolňovat do vzduchu, dostávat se do těla, postupně se ukládat a ničit zdraví.

Osm rad, jak bydlet v domácnosti bez jedů - čtěte ZDE

Jak moc chemikálie škodí, záleží na koncentraci, délce jejich působení a na tom, jak jsou lidé vůči nim odolní. Nejvíce jsou ohroženy malé děti, dále pak staří lidé, těhotné ženy a astmatici.

"Některé látky mohou způsobovat příznaky podobné alergickým potížím, tedy kašel, rýma, pálení sliznic a očí. U citlivějších lidí mohou přejít až k astmatickému záchvatu,“ vysvětluje Miroslava Mikešová ze Státního zdravotního ústavu.

Častými akutními příznaky při zvýšených koncentracích škodlivých látek jsou i bolest hlavy, únava a ospalost. K nejzávažnějším důsledkům mohou při dlouhodobém působení vysokých koncentrací některých chemických látek patřit například problémy s plodností či zvýšené riziko vzniku rakoviny.

Hledejte ekoznačku
Výrobky, které jsou prověřené a nezávadné, jsou označené ekoznačkou. V Česku je to kulaté logo s nápisem Ekologicky šetrný výrobek, jejž garantuje ministerstvo životního prostředí. V Evropě se používá The Flower - Květina. Seznam produktů bez škodlivých látek najdete na internetových stránkách CENIA, české informační agentury životního prostředí - www.ekoznacka.cz.

Pozor na plastové věci
A jaké nebezpečné výrobky mohou být v kuchyni? Stačí se podívat na web ministerstva zdravotnictví, kde je přehled těch, které bylo třeba stáhnout z trhu.

Jsou to například naběračky, lžíce a jiné kuchyňské náčiní z černého polyamidu, někdy se mu také říká nylon. Z nich se mohou uvolňovat karcinogenní látky.

Další problematickou skupinou může být dětské plastové nádobí, hlavně to vyrobené z melaminu, které velmi často mívá barevný potisk.

Ze stejného materiálu se dělá i kuchyňské náčiní na nepřilnavé povrchy. Melamin může uvolňovat formaldehyd. "To je nebezpečná dráždivá, alergenní a rakovinotvorná látka, která leptá sliznice,“ říká Kamil Repeš.

Když se nadýcháte vyšších koncentrací, může vás bolet hlava, hrozí i zánět nosní sliznice a podráždění očí. Máte-li doma takové nádobí dovezené z Asie, pravděpodobnost, že je v něm formaldehyd, bude větší.

Stejnou látku mohou před prvním vypráním obsahovat i některé dětské froté bryndáky. Plastové bryndáky vyrobené z PVC mohou obsahovat ftaláty či těžké kovy.

Nevařte v nebezpečném nádobí
Plastové nádobí může být vyrobené z PVC a obsahovat změkčovadla zvaná ftaláty. Když se dostanou do těla, mohou mít negativní vliv na hormonální systém i plodnost. "Nezanedbatelné jsou jejich účinky na játra, ledviny, plíce a srážlivost krve,“ dodává Kamil Repeš.

Místo umělých hmot je lepší zvolit nezávadné materiály, jako je sklo, porcelán či keramika. Z plastů volte raději polypropylen (PP) či polyethylen (PE). Materiál zjistíte na obalu výrobku.

Také kovové nádobí s nepřilnavým povrchem může ukrývat nebezpečné látky. "Pro výrobu některých nepřilnavých povrchů u nádobí a žehliček se používají perfluorované uhlovodíky, které ovšem na pohled neodhalíte,“ upozorňuje Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR.

Látka může způsobovat vývojové vady či poškození jater. Proto je vždy lepší vybírat kvalitní nádobí. Hliník už se na nádobí nepoužívá tak často jako v minulosti, přesto v mnoha domácnostech přetrval.

"Při běžném používání se z nádobí neuvolňuje. Děje se to pouze v kyselém prostředí, třeba když do vařeného jídla přidáte ocet,“ vysvětluje Jan Freidinger.

"Vědci jej podezřívají, že likviduje mozkové a nervové buňky. Je možné, že zvýšený výskyt hliníku v krvi je příčinou vzniku Alzheimerovy choroby.“

Škodlivost poznají až odborníci
"To, jestli nějaký výrobek obsahuje škodliviny, nebývá na první pohled patrné. Bezpečně se to zjistí až při důkladném chemickém rozboru v certifikované laboratoři,“ říká Kamil Repeš.

Přesto je možné říct, které zařízení bytu může být rizikové. Špatné nebývají všechny výrobky určitého typu, které jsou na trhu, ale pouze některé. Problém může být u podezřele levných produktů, dále těch dovezených z Asie a pak také těch neoznačených, u nichž ani nelze zjistit původ.

Ministerstvo zdravotnictví a Česká obchodní inspekce často upozorňují na škodlivé nádobí či hračky, nebezpečné však mohou být i podlahy či nábytek. Vyhodíte-li tedy jednu vařečku, neznamená to, že máte čistou domácnost.

Celá příloha byla napsána s využitím informací Státního
zdravotního ústavu, sdružení Arnika, organizace Greenpeace ČR a agentury CENIA, které se opírají o seriózní vědecké studie.