V průběhu dlouhých desetiletí plnil dům své původní poslání a jako domov sloužil dvěma generacím. Přízemí patřilo rodičům, patro obývala mladší generace. Jenže s postupem času jeho obyvatelé začali pociťovat nedostatek prostoru.
Začalo se přistavovat. Nejdřív garáž a v 70. letech minulého století se poprvé začaly rozšiřovat samotné obytné plochy. Další rekonstrukce proběhla na počátku 90. let, k poslední přestavbě se majitelé rozhodli před několika lety.
Pohled z ulice. Rozměry i výška přístavby byly jasně určeny místními regulativy.
Architekt se nehledal
Jeden problém měli majitelé domu vyřešený. Odpadlo jim hledání architekta, který by vypracoval projekt rekonstrukce a přístavby. Když přibližně před deseti lety sháněli architekta, vsadili na doporučení přátel, konkrétně Atelier A ČR a Jindřicha Sadílka.
"Byl to tenkrát hodně mladý architekt, ale vstřícný a měl spoustu dobrých nápadů. Byla to velmi příjemná spolupráce," vzpomínají investoři. Jindřich Sadílek, tentokrát se svým kolegou Filipem Ditrichem, se tak ujali projektu rekonstrukce.
Těleso krbu je pojednáno i ve struktuře omítky. „S krbem pracujeme jako s výrazným nábytkovým kusem,“ říkají architekti.
Úkolem architektů bylo z dvougeneračního domu, v němž se dosud tísnily dvě rodiny, udělat pohodlné bydlení pro klasickou čtyřčlennou rodinu. Architekt Ditrich vzpomíná: "Investoři původně neměli v úmyslu přistavovat, domnívali se, že postačí přestavba. Nakonec jsme ale zjistili, že všechna jejich přání se nemohou do stávajícího půdorysu vejít."
U architektonické podoby přistavěných částí se nabízely dvě možnosti: buď aby v maximální míře splynuly s původním objektem, nebo naopak nezakrývaly, že pocházejí z jiné doby. Zvítězila druhá alternativa.
Kuchyň je nedílnou součástí obytné místnosti. Nezbytnost instalace subtilního podpůrného sloupku vyvstala v průběhu rekonstrukce.
Ditrich vzpomíná: "Chtěli jsme dům vyčistit od náplavy času a zároveň přidat něco, na čem si klient může stát a být spokojený. Udělat z minima maximum. Vydali jsme se cestou totálního kontrastu, přístavba má podobu kvádrů vyrůstajících z původního domu. Nesnaží se ale o splynutí, věkový rozdíl dávají jasně najevo."
Přistavěné části se liší fasádou. Zatímco původní stavba i dřívější přístavby jsou oblečeny do hladké omítky, fasádu přístavby tvoří tropické dřevo gabon.
"Rozsah přístavby byl omezen uliční čárou a odstupy od sousedních pozemků. Nakonec se ale podařilo vytvořit komfortní vstup a dostatečně rozšířit hlavní obytný prostor do zahrady," vysvětluje Jindřich Sadílek.
Místnost s knihovnou v patře nabízí dostatek prostoru pro relaxaci. Rostliny jsou citlivě opečovávány paní domu.
Změna dispozice
Přistavěné části mají podobu kvádrů vybíhajících z původního půdorysu. K čemu jsou využity, vysvětluje Ditrich: "V první z nich se dnes nachází dostatečně prostorné zádveří, kde se obleče a svleče několik lidí, aniž by do sebe naráželi."
V patře pak má přistavěná plocha podobu opět samostatného WC, koupelny s toaletou a velké šatny. Další přistavěný hranol je využit jako zimní zahrada, jejíž venkovní obložení zasahuje i do jejího interiéru a sjednocuje tak vnitřek a exteriér domu. V patře přistavěná plocha zvětšila prostor obývacího pokoje sloužícího především jako klidná knihovna a čítárna.
Zimní zahrada nabízí příjemné posezení s výhledem do zahrady
Jinak se přízemí oproti původnímu stavu změnilo k nepoznání, a to nejen v důsledku přistavěných prostor, ale i pohybu příček. Centrum obytného prostoru tvoří obývací pokoj zvětšený o zimní zahradu a propojený s kuchyní. Z pokoje je na jedné straně přístup do pokoje pro hosty, na druhé do pracovny. V patře se příčkami nehýbalo, ale tím, že zde byla zrušena kuchyň, přibyla jedna obytná místnost.
Díky tomu může mít každá dcera svůj vlastní pokojík. Na svém místě zůstala rodičovská ložnice a původní obývací pokoj, dnes knihovna, což bylo požadavkem majitelů. Přibyly také hygienické místnosti a šatna.
Koupelna v patře nepůsobí díky přirozenému světlu stísněně
Jediná chyba se ukázala až časem, umyvadlo je příliš mělké
Stavební úpravy
Nové části domu se stavěly z cihelných tvárnic zateplených fasádním polystyrenem. V celém domě jsou vyměněná okna, staré rámy nahradila dřevěná eurookna.
Na přistavené části se jako střešní krytina použil titanzinkový plech, původní střecha se potáhla novou fólií. Zajímavost? V lepším stavu byla střecha z prvorepublikového období než střecha přístavby ze 70. let.
V přízemí domu, v obývacím pokoji a pracovně, se položila nová podlaha z bambusu, kterým se v pracovně opláštila i část jedné zdi. V patře je zbroušená podlaha z masivních smrkových prken.
Průhled z obývacího pokoje do místnosti s akváriem. Bambusová podlaha volně probíhá a opticky zvětšuje prostor.
Dveře nechali majitelé vyrobit na zakázku z jasanu, který je vzhledově hodně blízký zmíněnému bambusu. V celém domě mají stejný jmenovatel, jsou plné, dělené na kazety, pouze dveře mezi obývacím pokojem a pokojem pro hosty jsou prosklené a posuvné. Schodiště je původní, protože jeho konstrukce zabíhá do nosných zdí domu, ale bylo obloženo dubovým dřevem.
Jako topné médium zůstal plyn, ale vyměnil se kotel a veškeré rozvody. Původní článkové radiátory byly repasovány, protože se hodí k vybavení a celkovému stylu domu.
Pracovna je laděna do tlumených barev. Bambus v kombinaci s olivovou zelenou a kůží vytváří decentní prostředí "pánského salonu".
Dům, který žije
Rodinný dům neslouží svým obyvatelům pouze jako střecha nad hlavou, ale maximálně vychází vstříc i jejich zálibám. Ve sklepě najdete třeba keramickou pec. Paní domu je totiž původním povoláním keramička.
Důstojné místo v domě dostaly knihy, kterým patří jedna veliká místnost. Na atmosféře domu se do značné míry podílí jeho vybavení: pečlivě ošetřená křesla, skříně, poličky a další vybavení, které již něco pamatuje.
"Jsem renovátorka starého nábytku, který najdu na skládkách nebo v bazarech," říká o sobě investorka. V domě je dostatek místa i na další koníčky. V odpočinkové místnosti je gigantické akvárium o objemu kolem tisíce litrů. Jeho hmotnost si vyžádala stanoviště vyrobené na zakázku s kovovou konstrukcí opláštěnou bambusovým obkladem.
Pokoj jedné z dcer zařízený starým „poctivým“ nábytkem ve výrazné barevné kombinaci
Pokojíky dcer jsou rovněž zařízeny starším nábytkem natřeným podle majitelky "mladě anarchistickou" kombinací červené, černé a bílé. Zaznamenáte zde také zájem starší dcery o japonskou kulturu, akvárium v pokoji mladší dcery zase vypovídá, která z dcer byla ovlivněna otcovým koníčkem.
Pečlivou ruku cítíte i na zahradě. Navzdory tomu, že přístavba ji připravila o nějaké ty metry čtvereční, poskytuje nejen příjemné posezení, ale zároveň jako zelená bariéra střeží soukromí rodiny.
Na obklad akvária byl použit stejný materiál jako na podlahu – bambus
Pokoj druhé dcery. Záliba v četbě a akvaristice se v rodině dědí...
"Je to malá zahrada. Vzrostlé jehličnany a nějaké ty cibuloviny sice vyžadují minimum péče, ale když chcete, aby to vypadalo k světu, musíte si přece jen někdy kleknout," přiznávají majitelé.
Na otázku, co by dnes, pět let po rekonstrukci, udělali jinak, tvrdí: "Jen bychom volili hlubší umyvadla. To by ale nebyl problém. Jinak jsme maximálně spokojeni. Spolupráce s architektem Ditrichem byla pro nás inspirativní a jeho přístup vycházel z pochopení našich potřeb i možností."
Kuchyňská sestava byla v rámci rekonstrukce přemístěna z patra do přízemí. Efektní je obklad drobnou mozaikou.
Autoři projektuMgr. Ing. arch. Jindřich Sadílek *1968 Ing. arch. Filip Ditrich * 1970 |
