Domácí vodárna - rozhodnutí mezi nezničitelnou starou koncepcí nebo moderním přepychem

  12:31aktualizováno  12:31
- Kdo nemá možnost připojit se k městském vodovodnímu řadu, má jedinou možnost, jak si opatřit vodu. Vykopat nebo vyvrtat studnu. Pak už musí vyřešit jediné. Jak dostat vodu ze studny do vodovodní baterie.

Zařízení, které to dokáže, se jmenuje domácí vodárna. Skládá se většinou z čerpadla a tlakové nádoby, která slouží jako zásobník vody. Sestavu doplňují různé tlakoměry, čidla či jističe. Všechna tato zařízení mají jediný úkol. Když si obyvatelé domu chtějí umýt ruce nebo se vysprchovat, neměli by poznat rozdíl mezi tím, zda pouští vodu z veřejného vodovodu či používají vodu z vlastní studny.
SAMONASÁVACĺ JE PRO KOPANOU STUDNU
Kdo má kopanou studnu, bude potřebovat s největší pravděpodobností takzvané samonasávací čerpadlo, které vytáhne vodu maximálně z osmimetrové hloubky. V obchodě se setká dvěma základními koncepcemi domácích vodáren pro toto použití.
První z nich bude zřejmě znát "od vidění" protože jejich princip zůstává stejný už od konce minulého století a vyrábí se ve firmě Sigma Hranice. Na masivní základní desce je na jedné straně přimontovaný elektromotor, na druhé straně litinové čerpadlo, oba jsou spojené hřídelí. Z tohoto čerpadla se voda vhání do takzvané expanzní tlakové nádoby a dále do domovního rozvodu.
Novější koncepce, která je většinou ke koupi od světoznámých výrobců, jako je napřílad Grundfos, Ebara či Willo, spojila motor i samotné čerpadlo do jedné skříňky, která je přišroubovaná přímo na tělo expanzní nádoby. "Celek je daleko menší, lehčí, čerpadlo je na rozdíl od tuzemské koncepce tak tiché, že si ho někteří instalatéři troufnou umístit přímo do kuchyňské linky," říká Josef Reich z firmy Technology italian services, který je zarytým propagátorem nové koncepce domácích vodáren.
Proč tedy obchody vedou čerpadla obou typů, zvláště když ceny jsou prakticky srovnatelné? "Čerpadla z Hranic mají u nás obrovskou tradici. Jsou masivní, prakticky nezničitelná, vydrží delší běh nasucho v případě, že z nějakého důvodu zapadne voda," vysvětluje Michal Krbec z firmy Aquaspol, která vodárny nejen prodává, ale i opravuje a montuje. "Většina těchto čerpadel řady SVA jde do opravy zhruba až po patnácti až dvaceti letech. Kdo má vodárnu ve sklepě nebo v místě, kde ho to neruší, hlučnější chod mu nebude vadit," popisuje pro i proti Michal Krbec.
JETPAQ ODSTRANĺ EXPANZNĺ NÁDOBU
Zvláštní kategorii v oboru samonasávacích čerpadel tvoří výrobek firmy Grundfos JetpaQ, který pracuje na jiném principu než běžné vodárny a nepotřebuje proto tlakovou nádobu - otáčky motoru a tím i výkon čerpadla jsou řízené elektronicky a do domovního rozvodu dodají právě tolik vody, kolik je jí třeba podle toho, jak moc kdo otevře vodovodní baterii.
Běžná vodárna pracuje tak, že čerpadlo natlakuje expanzní nádobu. Ta se při puštění baterie postupně vyprazdňuje až do doby, kdy tlak klesne pod minimální stanovenou úroveň, většinou dvě atmosféry. V tomto okamžiku se spustí čerpadlo, opět natlakuje expanzní nádobu na maximum, většinou tři a půl atmosféry. Při otevření vodovodní baterie se celý proces znovu opakuje.
Nevýhodou tohoto systému je, že tlak v domovním rozvodu není stálý. Voda teče prudce v okamžiku, kdy je expanzní nádoba vrchovatě natlakovaná, když ale tlak klesá ke dvěma atmosférám, voda teče podstatně méně. Pokud někdo používá například k ohřevu teplé užitkové vody kombinovaný kotel, pustí si teplou vodu, její teplota však kvůli změnám tlaku vody není stálá.
Tento problém se při použití čerpadla JetpaQ nemůže vyskytnout, protože tlak je po celou dobu mytí konstantní.
Za tento "luxus" se však platí. Zatímco klasický komplet pro běžný rodinný domek lze koupit za cenu do osmi či deseti tisíc korun, JetpaQ se prodává zhruba za 14 tisíc korun. "Toto čerpadlo lze srovnat k mercedesu . Kdo ho má, povozí se pěkně, musí však počítat s tím, že oprava bude dražší než u škodovky," přirovnává Karel Stárek ze společnosti Alfa Čerpadla. Mechanické díly nejsou drahé, pokud se však něco stane s řídící elektronikou, může oprava stát až dvě třetiny nového výrobku.
S ÚZKÝM VRTEM MOHOU BÝT PROBLÉMY
V mnohých lokalitách není možné studnu kopat. Pak nezbývá, než najít hlubinnou vodu a studnu vyvrtat. Pro vrtané studny se standardně používají takzvaná ponorná čerpadla o průměru 97 milimetrů. Pokud si však někdo nechá vyvrtat studnu o průměru jen 105 či 110 milimetrů, zbude po zapažení sotva prostor k tomu, aby se čerpadlo do studny spustilo.
Mnozí studnaři nabízejí tyto úzké vrty proto, že se za metr vrtu platí relativně málo, kolem 600 až 800 korun, zatímco dvaceticentimetrový vrt stojí kolem dvou tisíc za metr. Navíc vrtná zařízení pro větší průměry jsou velmi drahá a každá firma si je nemůže dovolit. Když se však vrtá úzká studna, lehce se může stát, ža na několika desítkách metrů, kdy se vrták prokousává zemskou hlubinou, šachta studny uhne. Není tedy absolutně svislá. Protože jsou ponorná čerpadla dosti vysoká, mohou se v této "zatáčce" při spouštění či vytahování zaseknout.
S vědomím těchto problémů začínají v současné době výrobci nabízet ponorná čerpadla o průměru pohých 71 milimetrů, která jsou však o něco dražší. Zatímco běžné nerezové ponorné čerpadlo lze koupit podle značky a výkonu za 10 až 11 tisíc korun, užší stojí zhruba o dva až tři tisíce více.
Určitou specialitou v oblasti čerpadel pro vrtané studny jsou čerpadla s takzvaným ejektorem, která jsou schopná vytáhnout vodu z hloubky až 35 metrů. Ke klasickému čerpadlu ze Sigmy Hranice s expanzní nádobou se připojí ejektor a spustí se do vrtu. Pokud někomu stačí výtlak do této hloubky, má šanci ušetřit několik tisíc korun.
EXPANZNĺ NÁDOBA - OTÁZKA MĺSTA I NÁZORU
V každém specializovaném obchodě se člověk setká s jiným názorem, jak velká má být expanzní nádoby. Od zastánců mininádrží o objemu jeden a půl litru až po sto či sto padesáti litrové kolosy. Rozdíl je v tom jediný: u malé nádrže dojde velmi brzy k vyprázdnění a proto i byrzy nastartuje motor čerpadla. Tak dochází v domovním rozvodu k rychlému kolísání tlaku. U velkoobjemových nádob je to naopak.
Nejčastěji požívané objemy pro běžné rodinné domky s jednou bytovou jednotkou se pohybují mezi 24 a 35 litry. Pokud je dům velký a má hodně odběrových míst, například dvě koupelny a toalety, dodávají se až šedesáti nebo osmdesátilitrové nádoby.
NA ZAHRADĚ JE TŘEBA TLAK
Prakticky každý se v železářství nebo v některém z hobbymarketů setkal s nabídkou velmi levných ponorných čerpadel, která slibují, že pokropí zahradu, vyčerpají vodu ze zatopeného sklepa a všechno ostatní dle nejnáročnějších požadavků. Odborníci však upozorňují, že by lidé neměli příliš tato čerpadla přeceňovat. Doporučují se podívat na krabici na hodnotu výtlaku. Pokud je tam hodnota šest až osm metrů, poslouží jim čerpadlo na napouštění vody třeba z potoka do sudu, ale určitě ne na kropení. "Na to je třeba tlak a to tato malá ponorná čerpadla nestačí. Pro tento účel je spíše důležité sledovat hodnoty výtlaku, které musí být daleko vyšší a stejně jako u domovních vodáren je třeba před koupí prodavači říci, odkud a z jaké hloubky se voda bude čerpat," upozorňuje Karel Stárek z firmy Alfa Čerpadla.
 


Co je důležité dodržet:
• pokud je to možné, doporučuje se typ vodárny s jednofázovým napájením 220 voltů - snadnější jištění, pokud dojde k poruše elektřiny jen na jedné fázi, je menší pravděpodobnost, že dům zůstane úplně bez vody
• spád potrubí od studny k vodárně má být alespoň 1 stupeň
• pokud je hladina vody tak nízko, že hraničí u samonasávacího čerpadla s nejvyšší hodnotou osmi metrů, doporučují odborníci raději zvolit ponorné čerpadlo 

Většina domácích vodáren spíná v rozmezí dvou a tří a pů atmosféry

Na tělě expanzní nádoby bývá připevněna skříňka s ochranou motoru

Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Další z rubriky

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Bydlení v pronajatém bytě: mladá výtvarnice ho upravila po svém

Pohovka v obývacím pokoji má víceúčelové využití – je reprezentativním místem...

Je mladá, krásná a velmi talentovaná. Řeč je o ilustrátorce Tině Minorové, kterou jsme navštívili v jejím bratislavském...

Pražský výběr. Navštivte osm architektonických skvostů první republiky

Když jste v dosahu chrámu, orientujete se podle něj v čase i prostoru. Víte,...

Vznikly v období první republiky, v hlavním městě a podle návrhů předních architektů. Někteří z tvůrců za své realizace...



Najdete na iDNES.cz