Proč se nám některé domy líbí a některé ne? Proč se v některých prostorech cítíme dobře a jiné opouštíme se smíšenými pocity?
Otázky, které si klademe nejenom v případě, že se rozhodneme pořídit si rodinný dům nebo si vybíráme byt podle našich představ a architekturu kolem sebe začneme sledovat zostřenou optikou.
Není to jen otázka peněz
Na čem závisí celková úroveň prostředí kolem nás? Na první pohled je vše velice jednoduché. Kde je hodně peněz, tam se daří. Vznikají nová satelitní města, která plní sny dalších a dalších zájemců o soukromé bydlení ve svém.
Ve stávající zástavbě historických center měst vznikají nové objekty, které svým technickým a materiálovým řešením hrdě předčí své staré dožívající sousedy. Proč tedy jsou mnohdy výsledky práce architektů a týmů odborníků rozpačité a diskutabilní?
Do hry vstupuje mnoho subjektů, orgánů a organizací - investor, architekt, dodavatel, státní správa, občanská sdružení a další účastníci řízení. Avšak předpokladem pro zdárný průběh jakékoliv stavby je především základní vztah mezi klientem (investorem) a architektem.
A pokud půjdeme ještě dál, úplně nejdůležitější je přístup samého architekta k zakázce, jeho prožívání zadaného tématu. Celý tvůrčí proces vzniku jakéhokoliv díla se obloukem vrací přes všechny stupně přípravy a realizace díla zpět k architektovi a k jeho tvůrčímu uchopení zakázky. Od toho se odvíjí výsledná podoba díla.
Pouze vzdělání nestačí
Vedle mnoha samozřejmých podmínek důležitých pro práci architekta, jako je dokončené architektonické studium, domácí a zahraniční praxe, autorizace, průběžné sebevzdělávání, nadání a talent architekta, jsou neméně důležité vlastnosti zdůrazněné v úvodu. Bez nich může vzniknout sice zajímavý projekt, ale takový, který se nemusí sžít s okolím a po určité době působí až směšně.
Ohleduplnost, respekt a pokora architekta vůči širšímu okolí, vůči okolní zástavbě a historii místa a vůči výsledkům práce předcházejících generací nejsou výrazem slabosti, ustrašenosti či ústupků. Naopak, je to známka vyzrálosti a tvůrčího potenciálu.
Ohleduplnost a souznění dodává dílu přesvědčivý výraz. Pečlivý rozbor zakázky a dokonalé pochopení záměru investora, tak jako pochopení genia loci místa stavby, dává šanci ke vzniku umělecky silného díla.
Přirozený vkus
To, co dnes mnohdy v architektuře chybí, je přirozený vkus. Jeho absence zakládá možnost vzniku absurdních, mnohdy až barbarských výtvorů, které mají snad jedinou kladnou vlastnost - je možné je v budoucnu zbourat.
V minulosti vznikalo též mnoho staveb, které se pohybovaly na pomezí přijatelného, ale díky citlivému dodržení únosné míry a především zásluhou přirozeného vkusu jejich tvůrců jsou dodnes respektovány.
Stavitelé statků jihočeského baroka bez problému předsadili palácové zdobené průčelí do štítu obyčejné stodoly, baroko navléklo baculaté čepice na strohé věže českých gotických kostelů a hladké prosklené fasády funkcionalistických prvorepublikových domů vyplnily mezery v historické zástavbě.
Je otázka, jak na naši dobu a na naše výtvory budou pohlížet další generace a jak obstojí v prověrce času například přestavby panelových domů se záhadnými nástavbami a polystyrenovými krunýři, administrativní budovy s celoprosklenými fasádami, které jsou zevnitř celoplošně zastíněné žaluziemi, domy, které se vlivem podceněného stavitelského řemesla rozpadnou dříve, než morálně zastarají, rodinné domy, kde pojem intimita rodinného bydlení představuje pouze iluzi dvorku za vysokou ohradní zdí.
Budeme v tom všichni, ale hlavně architekt. Proto velký význam v tvorbě architekta mají základní vlastnosti: ohleduplnost, respekt, pokora, pravdivost a přirozený vkus. Budiž nám dopřáno je v praxi ctít a dále rozvíjet.
|
O architektovi |
|
Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v roce 1982, od roku 1990 soukromě podniká se svým ateliérem, zúčastňuje se výstav v Českých Budějovicích, Linci, Haslachu, Freistadtu, získal hlavní cenu PRESTA 2000 v regionální soutěži jižních Čech za bytové domy ve Zlivi. |
