Nenadchne ani neurazí. Hlavně, že se tam líbí jim. Pracovna paní se mi líbí více než pracovna pána.

Protože nejste pán...

Mně se líbí, že si to zařídili přesně podle svých potřeb a nic jim tam neschází, krbovna pro různé letní sešlosti je perfektní...

No, nevím. Hodně jednotlivých věcí se mi líbí, ale nějak mi to nejde všechno dohromady. Okna nemuseli dávat zrovna plastová, ale praktičtejší to je, ovšem ta směs uvnitř ...no, hlavně že se líbí jim.

Takhle zprznit usedlost z 18. stol., to tedy není nic, čím by se měla chlubit. Široká plastová okna, sytě žlutá omítka, interiér raději nebudu komentovat... Chybí jen družina zahradních trpaslíků.

A co s ní měli udělat, když je z 18. stol.? Někomu se ty starobilé vzhledy nelíbí a nechtějí to tak. Netvrdím, že to co udělali je úplně cool, ale je to jejich věc.

Tahle rekonstrukce byla promarněná příležitost. Škoda, při těch nákladech to mohla být skutečně chlouba celé vesnice a přitom výsledek vypadá jako by ho přitáhli ze satelitu.

Nu což, mohlo to být i horší, hlavně že obyvatelé vypadají spokojeně.

Proč téměř každý, kdo zdařile a jistě za spostu peněz, krásně zrekonstruuje starý dům, má potřebu ho dozařídit nábytkem ala holanský výprodej? Ta sedačka, ta křesla aúúú...

Já bych si dovolil nesouhlasit. Je sice fakt, že do "radikálně adaptovaného" venkovského stavení se měšťanský nábytek "tak úplně nehodí" a že mobiliář je sestaven z několika "nehomogenních" komponent, ale dohromady to (aspoň mně) připadá zdařilé a bydlení v tom musí být přívětivé. Navíc: instalovaný nábytek (asi aspoň částečně v replikách) je klasický, žádná lidová "tvořivost", skoro jistě italský (ne holandský) a rozhodně ŽÁDNÝ výprodej, ale osvědčené historizující tvary. Parkety jsou plně adekvátní, jen bych místo těch kůží na podlaze volil (kusové, nejlépe ručně vázané) koberce.

Krbová kamna, sice to nejsou stylově norská Jøtul, ale je to “to” jediné kromě hudebních nástrojů a nezbytné IT pro práci, co lze ponechat. Jinak všechno ostatní patří na smeťák, jako první ta obludná potem promaštěná a barevně splácaná sedací souprava, následují židle a opět otřesná souprava z “ krbové místnosti” ( tím víc, že je zřejmě z poloviny otevřená do zahrady), následuje ten rustikální pseudostarožitný krám odněkud z pražského procovského bytu....Určitě by se našel interiérový architekt/ka, kteří by dokázali vytisknout jinak krásnému venkovském stavení tvář, kterou by si zasloužilo.

Pěknej vesnickej dům.

Usedlost si představuji trošku jinak.

Toto by měnil za Prahu snad každý.

Moc krásný. Paní má talent. Dům s duší...