podpalit

Dřevník skutečně stál již " za císaře pána ". Když původní majitelé dřevník postavili, byly kolem chalupy jen obecní pozemky. Noví majitelé koupili chalupu s dřevníkem navazujícím na stodolu aniž by tušili , že dřevník není na koupeném pozemku. Vyšlo najevo, že ještě za původního majitele obec prodala část obecního pozemku i přibližně s metrem pod dřevníkem pisatelce. Majitelka chalupy s dřevníkem se dlouhodobě snaží situaci vyřešit. Proto požádala obec o odkoupení pozemku pod dřevníkem ( asi 20 m2) a také pisatelku o její metr čtvereční. Pisatelka prodat odmítla.

Zrekonstruovaná chalupa je velmi stará, zřejmě z roku 1762 a měla by sloužit k rekreaci a majitelka by si velmi přála klid.

Snad sousedovy stavby. To je úroveň. Autor článku neumí česky.

Celá kauza je evidentně nad možnosti příslušného stavebního úřadu (když mu nevadí stavba na cizích pozemkách), takže z důvodu protizákonného postupu se měli obrátit s žádostí o rozhodnutí na nadřízený stavebníúřad, na příslušný kraj

nenavadim stezovatelku - nejrychlejsi reseni, omylem odhodit nedopalek do drevniku, na ktery se mi omylem vylil benzin, kdyz jsem dolival do sekacky. Nez dojedou hasici, nebude problem. Reseni druhe, proste zbourat, vse vyhazet sousedce na jeji parcelu, samozrejme predtim promerit geodety... Nikdo nic nevidel, nikdo nic neslysel. To samo. Pak jen zabranit znovupostaveni a je hotovo. Bez soudu a tahanic... protoze kdyz jeden muze porusovat zakony, tak slusny ma pravo jen supat nohama? Pomozte si sama a na system se vy ka kej te... nefunguje...

Majitelka tam nebyla, dřevník se rozpadal. Nejjednodušší bylo do něj strčit, aby spadl, naházet zbytky sousedce na pozemek a svůj oplotit.

Otázkou je jestli na katastru už proběhla digitalizace, pak se teprve ukáže na čím pozemku vlastně je, jinak pisatelka mi přijde hodně problémová a dělá ráda naschvály

tak vytycit pozemek slo urcite i pred digitalizaci :)

V článku mi chybí, jestli v okamžiku, kdy jim písemně přišla žádost o povolení vstupu na pozemek, také písemně odpověděli, že vzhledem k způsobu opravy žádají majitelku kůlny, aby tu kamennou zeď postavila tak, aby nezasahoval na cizí pozemek.

Polovina problému by tím byla vyřešena.

btw - jak může stavební úřad nařídt opravu "černé" stavby stojícím na cizím pozemku?

Nehledě na to, že pokud není pevně spojený se zemí tak se nejedná o stavbu....

Tak asi bude pravda trochu někde jinde...

Možná mi něco uniká, ale mám pocit, že ta makléřka a hlavně advokát jsou trochu mimo. Drobný přesah na sousední pozemek se občas stává, zvlášť u staveb postavených před desítkami let. Katastrální hranice nejde vyznačit s přesností na centimetry a leckdy historické hranice pozemků v terénu zcel neodpovídají hranicím v katastrálních mapách.

V podstatě tuhle situaci řeší § 1087 občanského zákoníku o přestavku:

"(1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře.

(2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku."

Takže:

- postaveno v dobré víře - majitel stavby zaplatí majiteli pozemku obvyklou cenu té zastavené plochy;

- nepostaveno v dobré víře - § 1087 se nepoužije, jde o neoprávněnou stavbu a soud může buď nařídit odstranění, nebo náhradu (která by měla být výrazně vyšší než jen obvyklá cena pozemku).

Přestavek je sice nový paragraf (od 1.1.2014), ale použije se i pro dřív postavené stavby (§ 3059 o.z.). A pokud tam ten dřevník stojí historicky a dosud to nikdo neřešil, tak je pravděpodobné, že byl postavený v dobré víře, že je postavený oprávněně.

Stavební úřad nemá důvod (ani možnost) nařídit odstranění stavby, pokud byla historicky postavena legálně (což je možné a nevylučuje se to ani s tím, že není v katastru). Důvody pro odstranění řeší § 129 stavebního zákona. Zároveň se tady přímo počítá s tím, že řízení o odstranění stavby vůbec nemusí skončit rozhodnutím o odstranění stavby, ale za určitých podmínek je naopak možná i dodatečná legalizace nepovolené stavby (to se netýká staveb protiprávně postavených na cizím pozemku, když s tím vlastník pozemku nesouhlasí).

Změna stavby proti projektu je druhá věc, to se děje běžně, žádný projekt není dodržen do milimetru, proto se dělává dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 stav.z.). Záleží na charakteru a rozsahu odchylek.

Bez dalšího upřesnění mi nepřijde, že 40 cm kamenná zeď navíc, pokud se celková výška kůlničky nezvýšila, je důvod k nějakým sporům.