V době panelových architektů, kteří se zmohli třeba na obchodní dům Prior v Jihlavě, nebo na budovu parlamentu v Praze, byla Eva Jiřičná jistě mimo čs. mainstream.

V Anglii získala reputaci jejími skleněnými orgiemi, sklo nasazovala i tam, kde to zcela logicky není optimální, třeba i na schody. Bylo to však originální a nezvyklé, stejně, jako Kaplického aerodynamické objekty podobné rádiu Talisman, UMPRUM kolem 1958. Zkrátka, nezvyklé projekty na západě berou, paneláků tam mají už také dávno dost. K architektovi ovšem patří také literární talent, musí své dílo příslušně vysvětlit a vychválit. Mezi správnými a vlivnými kamarády.To se naučili oba, Kaplický i Jiřičná, opravdu dobře.

Anglie tak získala neobvyklé, proto obdivované, i když nepraktické objekty. Nezbývá, než paní Evě zatleskat!

Souhlas.

Mám radost z české práce.

Oni ti akademičtí architekti si rozdělují takhle ceny mezi sebou - podobně zvítězil pan Kaplický (pozor, nezaměňovat s paní Kaplický...) v Praze, přičemž porota složená z jemu podobných úplně pominula, že nedodržel podmínky soutěže (na rozdíl od ostatních). Pokud jsem dosud o architektce Jiřičné a Londýně něco četl, jednalo se pouze o lávku pro pěší v Docklands.

Ač mám na Kaplického projekt obdobně pragmatický pohled, přijde mi váš koment jako takové české okopávání kotníků. Pojďme mít radost z úspěchu krajanů.