- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ano!!! Děkuji za tento příspěvek! To je přesně to, co již nikdy více.
Neberte to jako píchání do vosího hnízda, ale - chápu chataření za komunismu, když se nikam nesmělo, ale dnes? Přijde mi to jako obrovská zátěž (finanční, časová, fyzická), přičemž kladem je pár chvil klidu při posezení na verandě... Když pominu lidi, pro které je relaxací kutilství nebo hrabání se v záhonku, tak proč?
Každý na to ježdění do zahraničí (protože o to jde) prostě není. Má rád klid, pohodu na zahrádce ... taky k tomu typu patřím, proto je chápu. Navíc, ono už brzy nebude ani kam jezdit bez nebezpečí, že se vrátíte v zinkové rakvi nebo v plastovém pytli.
Pro Posázaví mám slabost, moc pěkný kraj. A plný rekreantů, takže tam moc není taková ta animozita mezi usedlíky a lufťáky, vždycky to byla rekreační oblast. Chatka je pěkná.
Posázaví miluju. Od malička jsem tam jezdil, kousek od Prahy, vlakem do Senohrab a pak přes kopec k řece, .. dalo se i do Hvězdonic, ale holt se muselo šetřit. 50.léta byla krutá. Místní sedláci si brali od nás seno, my za to dostali vajíčka, ... idylka.
A tehdy stavět ? Jeden rok nebyl cement, druhý rok jsi nesehnal dřevo, železné pruty do betonu nebyly, ty se musely v noci zorganizovat na stavbě, ...
Hezké bydlení do té doby, než někdo začne závidět a znepříjemní bydlení tím, že bude topit "levným" dřevem a zamoří celé okolí dýmem, smradem a sazemi. Nebo v největším vedru začne hnojit močovinou a bude po hezkém bydlení.