Nádhera!Prostě PRAHA.Už se těším na léto,že si do Prahy opět zajedu a křížemkrážem projdu.Zbytek roku se pak opět jen na ni těším.

Bydlím po věži a miluju. Nevymenil bych za nic na světe. Všude parky a živo. Mám tu všechno a vzdy.

Jj, ruske Vinohrady s vsudypritomnym pachem psi moci.

Žijeme tady se dvěma dětmi a vidim parky hřiště školky školy. Každy vidí co chce.

Vetsina tech nadhernych domu byla postavena mezi valkami. A jestli si nekdo vsiml tech leptanych oken na schodistich, tak nejen ty jsou od meho deda.

Jj. Málem mi ukázala slza. Rodné Vinohrady.

Ve Vinohradskych bytech jsem si vzdycky sedl na zadek pri pruchodu halou..... ty obrovske 'zbytecne' predsine ktere jsou uplne neuzitecne .

To je ten pravy luxus tech vinohradskych bytu, davaji jim nadech casu blahobytu a prislusnych socialnich trid ktere mohly tak nadherne 'neproduktivne' plytvat mistem.

Ale I kdyz jsou ty predsine/haly vlastne 'k nicemu'. celemu bytu dodavaji nadech luxusu aniz by se ty byty musely plnit nejakym designovym nabytkem

Taky jsem se tam v 83 narodil... U Vinhradskýho kulaťáku - kterej tam samozřejmě nebyl - bylo tam parkoviště :) A naproti našemu domu filmovali Díky za každé nové ráno. Sáňkování v Grébovce bylo taky super.. A je tady nějakej rodák kterej tam taky přeskakoval tu rozbouranou (dneska zrekonstruovanou) umělou skálu?

No me ty Vinohrady moc neoslovuji. Je to na me moc kamenne, malo prirozene zelene plochy. Ty jednotlive cinzaky se mi libi, mam radeji tyhle typy domu nez panelaky nebo soucasnou architekturu, ale jako celek mi to nesedi. A to prave kvuli tomu, co jsem psala na zacatku, kvuli te zeleni. To, ze je tam par velkych parku, nezmeni fakt, ze po vetsine Vinohrad se pohybujete po vydlazdenych ulicich, kde neni kousek travniku, je tam navic docela husty provoz, pusobi to tam na me zkratka precpane a trosku klaustrofobicky. Uznavam, ze se tam asi zije dobre z hlediska sluzeb, lide, kteri miluji kavarny a restaurace nebo designove obchody se tam budou citit jako ryby ve vode, ale pro kazdeho to proste neni (ostatne jako vsechno).

Přirozená zeleň?

Sáňkování... jako kluk jsem bydlel kousek od Grébovky a sáňkovalo se od dětského hřiště skrz plácek, na kterém je dnes fontána, přes široký pruh mezi schodiště k altánu a cestou, pak se projelo mezi keři přes cestu, kde jsou dnes lavičky a jízda končila až u splavu Botiče.

Nebo se chodilo kousek dál, až za zeď, nevím proč se tomu kopci s obytnou vilou na vrcholu říkalo Bamberk, a ti odvážnější sáňkovali od vily až dolů k silnici, kde bývaly koleje, protože tramvaj jezdila pod malý viaduktem (ten nový mezi Nuslemi a Vršovicemi se teprve stavěl) nebo z vrcholu cesty, kde dnes stojí dům...

Jako kluci jsme chodili na skalky, malé, dole pod vinicí nebo velké nahoře nad Neptunem.

Škoda, že se obnovy nedožil můj otec, který vždy vzpomínal na sochu Neptuna, malé jezírko zlatých rybek kousek vedle i na onu restauraci.

Vzpomínám, jak jsme se tam coby děti vyblbli a kolik "velkých" dobrodružství zažili. Jenže tenkrát nebyly počítače, herní konzoly, mobily... Je škoda, že dnešní děti už nic takového nezažívají.

No nevím. Chodníky a travnaté plochy jsou pokálené od psů. Stoupnout na trávník? Nemyslitelné!

Největší chuťovka je po letním dešti. To je smrad na ulicích jak v bioplynové stanici.

nesmite byt tak negativni.... hned se vam bude zit lepe