Milá paní je pěkná lhářka. Tvrzení, že bydlení se stává nedostupným luxusem je naprostá lež. Nikdy za posledních 100 let (a možná ani dříve) nebylo vlastní bydlení tak snadno dostupné a tak levné, jako v současné době - a stejné je to i s nájemním bydlením, které je dnes mnohem levnější než např. před 10 lety. Velké množství bytů je volných a to v podstatě ve všech lokalitách, takže je možné si vybrat, kde budu bydlet podle své chutě a ne podle nařízení komunistů.

Doufám, že to myslíte jako vtip. Nepřipadá mi zrovna dostupné dát za garsonku od 1,5 mil. Kč a dvougarsonku až 4,5 mil. Tedy pokud nechci něco totálně vybydleného bez sociálního zařízení. Byty jsou volné hlavně proto, že jsou mnohdy cenově nedostupné. Cena nájemného také není zrovna malá. Oficielní ( ne tržní) nájemné na Praze 3 je přes 147 Kč/ m2 což v případě malého bytu je cca 9-9.000,- Kč + služby+ inkaso. Ale asi každý máme jiné příjmy a jiné možnosti.

Vizí bydlení na sídlišti byl veřejný prostor kolem domů sloužící všem. Skutečné sociální bydlení. Otevírá se mi kudla v kapse, když dnes přijdou "majitelé" takového veřejného prostoru a původní záměr mění k horšímu. Obyvatelům ponechají k životu jen ty jejich "králíkárny". Přijde mi, že teprve dnes se všechny ty pošklebky proti sídlištím stávají skutečností, dodatečně za obecně přijímanými pomluvami.

  Je to asi jako s pojmem "šedá". Jižní Město mělo panely vždy do barvy kamene, tedy do okru. Teprve dnes nechá architekt natřít novou fasádu skutečnou šedou, a je to smutná hrůza.

  A oproti článku, zahušťování sídlišť je realitou. Nemusí to dopadnout zrovna špatně, třeba Centrum Chodov. Ale zpravidla platí to, co v úvodním odstavci. Developer kouká postavit nějaký mohutný projekt a maximálně využít pozemek, bez ohledu na původní koncepci sídliště.

  A hlavní kapitolou, by mělo být přidělování bytů. Soudruzi, vnitro, policie, armáda... pěkné velké byty. Ostatní garsonky a družstva. Pro víc pokojů musel nový majitel prokazovat dostatečný počet osob. Na sídlištích tak bolševik vládne dodnes. Ty byty přešly za babku do osobního vlastnictví a stále jsou na tom s bydlením bývalí soudruzi o poznání lépe, než všichni ostatní. 

Netuším, proč by měl stát mít nějakou bytovou politiku a komukoliv zajišťovat bydlení s jakousi jím vnímanou dostupností. Co to je "dostupné bydlení?"

Každý může mít dostupné bydlení, je jenom na něm, jak daleko je ochoten dojíždět

Protože stát potřebuje zvýšit porodnost, aby mel kdo platit daně a tím financovat jeho provoz. Bytová politika samozrejme nemůže byt dar, ale dobre rozmysleny plán a investice

Ja znam chlapa, co bydli v zahradnim domku,aby nemusel přeplácet půjčku.Chce na barák učetřit.

Pri dnesnich sazbach hypotek idiocie. Milionovou hypo mate dnes při zohlednění inflace prakticky zadarmo.

Dvoumilionovou hypo za 20 let předplatitele o 100.000

To by Havel čučel co dnes stojí takový byt v socialistické králíkárně. Takový 4+1 je pro rodinku úplně ideální. Cihlové jsou zpravidla menší, nebo naopak velké a v zoufalém stavu.

"„Dnes se bydlení opět stává nedostupným luxusem. Na výběr máme zadlužení se hypotékou na pořízení vlastního bydlení, nebo placení vysokého nájmu. Bytová politika státu neexistuje a výstavbu dostupného bydlení stávající politický systém neumožňuje. Je na nás, jak se s tím vyrovnáme,“ myslí si autorka knihy Markéta Mráčková."

Nebude Mráčková tak trochu soudružka?

-

Jinak jsemv panelácích (ťřech různých ve dvou městech) prožil devětadvacet let, než jsem šel do baráku a zpátky bych už neměnil, byť občas nějaké ty nostalgické vzpomínky také mám. Jinak ovšem osobně neznám nikoho, pro koho by bylo "bydlení nedostupným luxusem". Že se za něj musí platit mi připadá jako samozřejmost (ať už nájem nebo hypotéka).

tak tak, sice o knize nic nevim, ale pokud tohle rika autorka knihy a vyjadruje se k tomu vseznalek Cilek, tak asi u toho, ze o knize nic nevim, zustanu

Vzhledem k tomu, že jsem bydlel jak v panelu ,tak v staré cihle a novostavbě, tak panelák vycházel nejlépe poměrem cena/výkon - hluk je o sousedech, pokud máte za souseda blba či chovatele psů na které nemá čas.

Ale nehorší to bylo v té novostavbě (klientské úpravy, kdy vám  stavitel vesele natáhne vývod z digestoře do šachet od koupelen či komor a pak vaříte v koupelně se sousedem a šaty z komory smrdí po  zelí, o kročejovém hluku, kdy děti ve zdravotních pantoflíčkách závodí v bytě nad vámi není asi třeba psát ). Ve starém bytě stropy 3,8 m zase u stropu hic a u podlahy zima ,o účtu za plyn ani nemluvím - 150 m2 sice je hezké vzdušné , ale když to člověk má platit tak už tolik ne.

Pro toho kdo nechce bydlet v RD, tak panel na dobrém místě (Prosek, Invalidovna, Libeň atd.) není špatná volba, ne každý rád seká trávu a tráví denně 2 hodiny v zácpě na cestě a s problémy s dopravou odrostlejších dětí a řešením jejich dopravy do školy a dalších aktivit .

souhlas, jen místo Libně a Invalidovny bych klidně raději bydlela na JM..

Hlavně,že se kritizuje panelák,ale to,že dnes se staví jen byty pro horních 10 tisíc...byty ,které stojí miliony a buď je máte-což má opravdu málo a lidí a nebo je to na Hypo ,které dají opravdu jen lidem co nejsou žádným způsobem zadlužený ,mají plat cca v průměru 25 tisíc čistého a nejlépe i to samé splňuje partner nebo manželka/manžel...statisticky dají v této republice hypotéku 50tisíci lidem a to je sakra málo....Jiné byty se nestaví a buď budete platit vysoké nájmy v bytech lidí ,kteří ho vlastní a přišli k němu způsobem výše popsaném a nebo a to je snad ještě horší a spoustu lidí si to neuvědomuje-příklad socialistické byty ,které po 89 byly stále státní si takhle jednou převzalo družstvo a dalo je k odkupu lidem co tam žijí ,ale ne za miliony ale cca byt 3+1 za půl milionu a tihle lidi pak nechápou palčivou otázku pro mladé co se bydlení týče,protože pro ně nebo pro vetšinu z nich to bylo jednoduché...nebo platíte nájem ve státním bytě,ale těch se za prve nesmyslně radnice zbavují a za druhé musíte splnit několik hodně tvrdých podmínek a nebo mít štěstí při losování.Je to pořád dokola a nikdo to nechce řešit přitom z toho vznikají strašné problémy a životy lidí jsou pak na hraně...proč by to taky lidi co žijí v luxusních bytech a ještě to mají pomalu celé oplocené jako město ve město měli řešit a zabývat se tím.Jo holt ne všechno před 89 bylo zlé jak se nám a hlavně generacím ještě mladším namluvit.Je mi z toho smutno...

Pred rokem 89 jste si byt koupit casto ani nemohli, dostali jste pokrivenou najemni smlouvu. Lepe na tom byly mozna druzstevni byty, ale ta investice taky tenkrat nebyla mala.

Ja bych to napsal asi takto - Na panelakove sidliste jako nostalgickou vzpominku z detstvi uz nyni vzpominam pouze pri obcasnem prujezdu  - a pohledem pres tricipou hvezdu na pridi. 

Zalezi kam projizdite. Jinak myslim ze tricipou hvezdu z auta uvidite uz jen u  starych ojetin na ktere ma skoro kazdy..

Od narození do 18-ti jsem žil s rodiči v bytovce 4+1, která byla z panelů, ale nebyl to klasický panelák: zvýšené přízemí + 3 podlaží, díky terénu z přední strany garáže pro bydlící, široká schodiště a odpočívadla, kde jsou stále kytky. Rodiče mají v obýváku krb - to je nad nimi ještě 1 podlaží! Na "dvoře" nám dětem udělali menší betonový bazén, kde jsme se hodně nadováděli. Pak už začínal park. Kdo chtěl získat bydlení, musel být družstevník a musel na stavbě odpracovat několik set (nebo tisíc?) hodin. Žilo se mi tam skvěle.

Odstěhoval jsem se v r.1992 do jiného města a s manželkou za tehdejších 150tisíc koupili 2+1 v cihlové bytovce, 4 patra. Většinou důchodci. Zprvu byli opatrní (byli jsme trošku "zjevy"), ale pak soužití ok. Bydleli jsme ve 4.podlaží a nikdo nás nerušil. Spousta času na život. Bylo to prima období.

Když jsme čekali dítě, věděli jsme, že chceme baráček, abychom nemuseli s dítětem běhat po schodech, jezdit kolem baráku, ale hrát si na dvorku. Malý domek 3+1 s dvorkem / zahrádkou. Žít se tam dalo za 2 měsíce hlavních oprav, ale postupně jsme si to opravovali podle svého ještě 10 let. Hodně dřiny, ale chtěli jsme to tak - naše volba. Pěkná životní etapa.

Po dalších pěti letech práce jsme s rodiči ženy opravili zděděnou dvougenerační prvorepubliovou vilu, kde i s těchnickými místnostmi je 21 místností. Moc peněz, moc dřiny při rekonstrukci a samozřejmě  nás čeká věčná práce i při běžné údržbě + energeticky náročné to všechno vytopit, osvítit atp. Ale chtěli jsme to tak - máme každý svůj prostor - kancl, ateliér aj. Doufám, že je to už konečná.

Souhr: všechno má své pro i proti. V bytovce / paneláku musí člověk vystát sousedy, ale ušetří čas na své koníčky, aktivity, cestování, které na baráku sežere údržba. Vlastní dům: soukromí, (vím, též může být soused mizera), prostor, zahrada, ale je to prostě práce, investice, práce a ne každý je takto stavěný, každý má jiné nároky, priority a především možnosti. Dnes to mají "běžní" lidé s bydlením moc těžké.