taky ta postel vedle radiátoru je "úžasně" nešťastná... představte si sami sebe, jak spíte nalepení na radiátor, když se topí... a jistě ho nebudou dětem vypínat... tam se mi zdá, že zeď, na které byly plyšáci se jeví jako vhodná na umístění postelí, když už tedy musí být za sebou... ale taky mohly stát nějak odděleně, případně pro celkové zvětšení plochy palandově, případně obě výše pod stropem a pod nimi pracovní a hrací místa pro děti...

a teď si představte, že ještě musejí při příchodu do "zlého snu" obdivně a nadšeně "áchat"... ale on už to tu někdo psal, že se nedělá předělávka podle přání a potřeb obyvatel bytu - ti nemají prakticky žádnou šanci do toho prý mluvit...pořad už teď nevídám, ale kdysi mi stačily předělávky dvou pokojů "coby vagónů - s koberci kolem dokola - tedy i po stropě a ještě se vyráběly zaoblené klíny ke stropu, aby ten dojem vagónů byl opravdový... představa koberců všude - to by letěly hned za těmi slovenskými "dizajnéry" - tehdy to byli dva Slováci... ( jestli on a ona už se nepamatuju - ale dva byli )...

Žasnu v čem se dá bydlet

Mne je tam zima...a propos a kam zmizely plysaci?

Asi za dvířka těch skříněk

Ty fotky jsou nemožné, růžová v na první a žlutá v dětském pokoji je úplně jiná než pak na dalších fotografiích.

Bílá v takové extrémní míře do bytu se čtyřmi dětmi (na věku nezáleží) a kočkou? No těpic!

Když byly děti malé, nechala jsem je, aby si polepily nábytek samolepkami a na stěny si namalovaly obrázky. Spolužáci se na to chodili dívat a záviděli. Dodnes na to vzpomínají.

ten bíložlutej pokoj je nemocniční psycho

Tak možná kdyby se dal do pokojíčku tmavší koberec, jinak z toho fakt bolí oči. A co je tak super na bílé pohovce (k tomu malé pro 6 lidí) a plastových židlích, že je cpou do každé proměny, to nechápu.

Ono to asi v reálu tak "doočíbijící" nebude, n fotkách je to strašně přesvětlené, i na tom kousku videa to vypadá trošku líp, ale i tak asi dá dost práce přesvědčit ty děti, že dvířka od skříní nejsou tabule na malování. Ale zase na druhou stranu : tohle jednoduché hladké bílé lamino se dá snadno po zničení vyměnit a nestojí to majlant,

Ale o koženkovém sedacím nábytku a kočce bych mohla vyprávět romány !

To bych řekla, že těžce nevychytali a ještě k tomu v bílé !   Brzy začnou shánět tlustý přehoz, aby tu spoušť zakryli ..

Co se barev v dětském pokoji týká, jímá mě jen hrůza z té údržby... 

Ale samotné barvy se mi líbí - protože tohle je jenom základ, podklad, který si děti zabydlí svými věcmi, hračkami atd. a s těmi se tam dostane barev dostatek (i pestré povlečení si tam můžou dovolit, aniž by z toho bylo psycho...). Nemyslím, že je potřeba dětský pokoj a priori přeplácat barvami, aby cokoliv dalšího, co se do něj dá, se s tím základem přetloukalo a přeřvávalo. Naopak neutrálnější základ dá prostor dětem samotným, aby na doplňcích třeba uplatnily svoje preference...

A ty samolepky na stěnách - že je brzy omrzí, jak tu někdo psal - však o tom to je, samolepky na zdi nejsou nic navěky. Až přestanou bavit, prostě se sloupnou a nahradí nějakou jinou výzdobou... :-)

Mně taky ta jednoduchá kombinace barev nevadí, naopak líbí se mi, nesníším barevné psycho, jen si nejsem jistá, jestli jsou ta dvě dítka na to už dostatečně "zralá" (abych tedy nepoužila nekorektní výraz "vychovaná" nebo spíš "vycepovaná")...