Ja si k zahradnimu jezirku posadil drevenyho vodnika s fajfkou, at si kazdej rika co chce :)

"Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt, páč jinak byste lezli jak opice po stromech." Přeneseně to platí i o vkusu.

Když je někdo dát za takovou hroznou sračku jako je ten slon víc než dvacku u vetešníka, tak je objektivně blbej.

Hnutí se správně jmenovalo "Arts and Crafts". V našich končinách se asi projevovalo hlavně zprostředkovaně přes Wiener Werkstatte, odhaduju tak do roku 1925-30. Jestli to někdo zpracoval např. v diplomové práci, rád bych si ji přečetl, jestli ne, dávám téma zdarma k dispozici :D

Pokud jde o kýč, nepamatuju, kdy jsem naposledy někde na zahradě viděl trpajzlíka, ale zato mám dojem, že se poslední dobou začíná podezřele množit Venuše Milóská - vysoce hodnotně provedená z betonu nebo plastu. Letos dokonce do nejmenovaného krámu se zahradnickými a kutilskými potřebami poprvé dorazil i plastový Tiki.

treba tohle je mozna pro nekoho na hranici kyce, ovsem me se to neskutecne libi

http://www.visualnews.com/2011/03/03/the-beauty-of-vomiting-pandas-flying-sharks/

To není kýč, to je fantasmagorie. Ale dá se na to dívat.

Hezky řečeno. Já osobně ještě vnímám jako kýč i to, co jím být samostatně nemusí, ale nezapadá (tvarem, materiálem) do kontextu okolí. Např. moderní dům inspirovaný funkcionalismem někde v jihočeské vesnici nebo naopak roubenka u většího města. Ale vše je i o zvyku, viz pyramida v Louvru nebo Tančící dům.

líbí se mi pes na polštáři a porcelán s rodinkou. Ale je třeba kontextu (aneb ostatní vybavení a celkově vzhled bytu), aby to nepůsobilo kýčovitě, ale jako vtip. A to si nejsem jistý, zda bych uměl. Kýč si představuji v kombinaci s laciností (a neznamená to výhradně cenovou) a prvoplánovou líbivostí, ale nemusí zase být tak kýčovitě do očí (aneb trpaslík atd., to už se většina lidí naučila rozeznávat "kýčem" - kýč obsahuje i sociální schválení něčeho za kýč), ale pro mě je třeba zářným příkladem takové lacinosti kachna na sklenici. Takže ano, klidně se vykašlat na to, jestli něco kýč je nebo ne, ale aby můj byt a vkus působil lacině, to bych nerad. A hlavně se mi ty výrobky ani nelíbí

"bít do očí", samozřejmě. ehm :)

nechci byt zla, neb nevim, jestli nevidim az za roh, ale dle meho soudu je obrovsky kyc jmenovat se Novak a rikat si Novague...jen abych vystoupil z davu....

znacka. To je obchodni znacka.

Myslím, že je to úplně jedno, co za kýč považují jiní lidi a co si nacpou do bytu, či kamkoli. Já s tím bydlet nebudu, nehodnotím a ani nejsem zvědavá, co si oni myslí o mé disneyovské hyeně, kterou mám vedle tiskárny, nebo vyšívaném obrázku od babičky. dělení na kýč a nekýč je nesmysl.

Není nesmysl dělit věci na kýč a umění. Smysl je umět je použít. Byt vybavený samým kýčem může být stejně odpuzující jako byt připomínající muzeum (a to ať anitk nebo moderna).

Když se pod sádrového trpaslíka podepíše trošku známější jméno či studio a bude prodáván za přemrštěnou cenu, tak se stane uměleckým a hodnotným předmětem.

Prodejte ho ale na tržnici či obyčejném ochodě za pár kaček a máte kýč.

Tolik k definici kýče.

Vaší ankety se nemohu zúčastnit, neboť za kýč považuji vše nabízené a hlas mám jen jeden.

Jenže tak to není. To je takovéto bolestínské  "když se vám to nelíbí, tak se odstěhujte". A to s tou cenou je úplná hloupost. Vnímáte-li to takto, zřejmě nebudete - při vší úctě a bez urážky - vzdělán ve výtvarném umění. Což není na závadu, jen šmahem neodsuzujte a nedehonestujte ty, kteří jsou.