hlíněná omítka do paneláku

Jedno záadní proti - aby hlíněná omítka měla deklarované vlastnosti, musí být její vrstva aspoň 5 cm silná, ideálně 10. Takže z pokoje např. 20m2 uděláte 18m2... Do toho prostě nikdo v klasickém panelákovém bytě nepůjde. Zvažovala jsem to taky, a nakonec jsem to právě kvůli tomu zavrhla - nebudu si dobrovolně ubírat bez toho malou plochu

Re: hlíněná omítka do paneláku

Vzhledem k tomu, kolik lidí si omatlá ty stěny polystyrenem a/nebo sádrokartonem, třeba jen kvůli novým rozvodům, a zmenšej si to teda úplně stejně...

Proč hlínu NE

1. S hlínou dnes nikdo neumí pracovat a špatně udělaná hliněná omítka je horší než žádná. Ti co to umí si to nechají řádně zaplatit. Z toho plyne bod druhý:

2. Je to velmi pracné, tudíž drahé. Stejných vlastností stěny dosahnete při použití moderních materiálů daleko levněji. Fungovalo by to jedině v případě svépomocné stavby, ale na to dnes nemá nikdo čas nebo zkušenosti.

3. Neexistuje standard, který vám zaručí, že to bude fungovat a že stavba nebude vykazovat velmi brzy poruchy. Materiál se vyrábí někde na koleně a nikdo vám nezaručí, že je vhodný. To ještě zhoršuje bod prvý - nikdo neví, jak to má přesně vypadat.

Keramici vám řeknou, kolik alchymie a celoživotních zkušeností je za získáním vhodného materiálu k práci. A to přitom nehrozí, že to někomu celé nespadne na hlavu.

Shrnuto: Nevýhody jednoznačně převažují nad výhodami. Zbývá snad jen ta romatická iluze ekologického přírodního bydlení. Jenže ta iluze je falešná.

Re: Proč hlínu NE

A ještě snad tolik, že stačí zpracovanou hlínu jen vypálit a máte z ní materiál daleko trvanlivější, praktičtější a lépe zpracovatelný. Ta energie vložená do vypálení se vám vrací mnohonásobně při jednodušší stavbě a stavba je pak odolnější. Druhotně tak ušetříte na jednodušší konstrukci nosných prvků. Proto nepálenou hlínu už dnes nikdo nepoužívá.

O hliněných omítkách se žvaní už hodně let,

ale když jsem před časem potřeboval na opravy prasklin před malováním sehnat nějakou jemnou omítku na bázi hlíny či jílu a bez cizorodých látek, jako akrylátů, nesehnal jsem u prodejců nic.

A taková omítka by se mně hodila, bydlím ve starém baráku , kde jsou omítky ještě klasické z vápna a písku a tudíž suť z baráku bude po vybrání cihel ekologická a nebudu ji muset odvážet na skládku. A nechci si to používáním nějakých umělin zkazit. Barák ještě nějakou desítku let vydrží, ale jinak to má už spočítáno .

Najde se někdo

kdo si to postaví v troubkách?

Re: Najde se někdo

V Troubkách je hovadina stavět cokoliv.

Hodne selektivni pohled

U nas se pouzivalo hrazdene zdivo s vyplni z nepalene hliny ve stredoveku bezne. Ve Staromestske radnici v Praze je zbytek takove konstrukce.

V Nemecku se stravelo z nepalene hliby snad porad. Ve Weilburgu stoji 6 tipodlazni cinzovni dum, postaveny pred 1836. Vevnitr velmi dobre nmikroklima a pohodlne i dnes (konstrukce je z dusane hliny).. Po 2 sv valce se z nouze zacalo stavet z hliny a modernizovaly se stavebni postupy (Richard Niemeyer, 1946). Prof Egon Eiermann postavil z nepalene hliny uzasne male sidliste jako demonstraci moznosti uplatneni i v moderni architekture. Prof Gernot Minke FH Kassel se teto technologii upsal drive, nez v 80 letech. Perave Francouzi se inspirovali v Kasselu k revivalu tradicni fracouzske hlinene technologie.

http://de.wikipedia.org/wiki/Lehmbau poskytne rychly uvod.

Jen samá chvála hlíny, ale co její nevýhody?

Ta jsem si dočetl článek plný chvály na hlínu, ale schází mi tam objektivní informace také o jejích nevýhodách. Přece každá věc má svoje výhody a nevýhody. Že by je hlína neměla?

Re: Jen samá chvála hlíny, ale co její nevýhody?

Je toi prirodni material a je nutne s nim pracovat remeslnicky. Nehodi se na prumyslovou velkovyrobu, je levny a tim padem z ekonomickeho pohledu prumyslu nejen nezajimavy, ale primo skodlivy.

Stavby z nepalene hliny musi byt slusne udrzovany a konstrukcne chraneny pred provlhnutim. (Takze se nedaji stavet zhuverilosti, ve kterych si nekteri stavebnici i architekti libuji.)

Pokud se chcet podivat na velmi slusnou ukazku hlinene architektury, navstivte v Pruhonicich u Prahy restauraci Hlinenou Bastu (navrhl prof Petr Suske). Prijemne prostredi, dobra atmosfera a mikroklima je primo citit na vlastni kuzi a nos.

Někdo by měl paní redachtórce vysvětlit rozdíl

mezi pálenou a nepálenou cihlou (vepřovicí), a že jsou obě z hlíny. Plete to dohromady a nedává to smysl.