Na důchod máme vystaráno, byt ve velkoměstě na zimu

a na léto hájovnu, asi 800 m od okraje města v Jižních Čechách. Máme velkou zahradu, rybníček a výhled na celou Šumavu, od Kletě po Rejštejn. Polorozpadlou hájovnu jsme renovovali, nahoře vestavěli dva pokoje a koupelnu, máme tam internet, telefon po drátě i elektřinu, vlastní studnu s kvalitní vodou. Samozřejmě to něco stojí, ale stojí to za to. Takový vzduch, jako na výšinách pod Brdy jinde nenajdete, čistá voda a nad námi les, tomu říkám zdravé prostředí. V rybníčku čolkové, drobné ryby, kapři, líni, napočítal jsem přes 24 žab na sluníčku. Slepýši, ještěrky, kuna, veverky, v noci i sova na seníku, zkrátka lesní romantika. Do hypersuper máme 9 km, stejně jako do banky nebo lékárny. Dnes si ani léto jinak představit nemůžeme. S přibývajícím věkem klesá chuť, někam daleko cestovat, tropy nejsou pro staré lidi. Lehká práce na zahrádce, příprava dřeva na zimu, houbaření, to je pro zdraví lepší.

Chata je pro ty, co maji rádi přírodu a bydlí v bytě

Co s dětmi o víkendu v paneláku, když můžou na chatě běhat po zahradě a chodit do lesa?

Re: Chata je pro ty, co maji rádi přírodu a bydlí v bytě

Chata to je to nejlepší co znám. Bydlet ve městě a víkendy na horách. Tam ani nevím, že mám děti. Nesmí , ale z toho být druhý byt, tj neustále uklízení a pod. Hlavně být celý den venku.

Bože, to je zase blbost.

Někoho prostě baví plácat se kolem chalupy a tu práci vnímá jako rekreaci. Jiného to nebaví, tak si prostě chalupu nebude pořizovat.

Re: Bože, to je zase blbost.

Problém nastane, když vás to nebaví, ale máte k tomu místu vztah. Je to barák, kde vyrostla babička, místo kde žili vaši předkové stovky let a především místo, do něhož vaši rodiče investovali roky práce a spoustu peněz. Neumím si představit, že až tady naši nebudou, chalupu prodám. Ještě že to nemusím řešit...

Chalupareni

Co je to teda to chalupareni? Mit dva baraky a jezdit mezi nima? Taky tomu nejak nerozumim. Asi jsem anglican :-)

Re: Chalupareni

Tak nějak.Kámoška v Praze - rodiče měli dvě chalupy ,dost daleko od sebe a Prahy též a pravidelně diskutovali,na kterou se kdy pojede.Podle toho,kde je větší zahrada či jiná nutná práce.

Já jsem toho ušetřena,bydlím v baráku na vsi a tyhle radosti si užívám už hezkých pár let aniž bych vytáhla paty  za vrata.Razím heslo - když dovolená,tak pro všechny a ne vyměnit jedny hrnce za jiné a přes víkend vařit a uklízet pro změnu o pár kilometrů jinde.Někomu to vyhovuje,já si máknu dost v práci,nemusím se honit nonstop.

na chalupě je nejkrásnější to

že tam není elektřina a ostatní vymoženosti moderní doby.na vodu stačí pumpa či větrné kolo a zásobník.na topení kamna , ideálně staré kachláky,a plynová lampa dá dost světla .Jo při nejhorším se dá použít na nejnutnější elektrocentrála.Chalupa je o tom že tam není tv a ostatní zbytečnosti.Kadibudka je v létě romantika a nenínic lepšího na čtení než právě tato místnost ,no a vzimě se stím nesmíte tak s...

Hlavní riziko chataření

Máme chatu na Vranovské přehradě, 20m od vody v klidné lokalitě, hned za chatou les, příjezdová cesta až k chatě průjezdná až do zimy, elektřina, vodu z  vlastní studny zavedenou do baráku. A vzhledem k tomu jak dobré máme sousedy tak největší náklady jsou za chlast a hlavní rizko je cirhóza jater a obezita z přežírání. Náklady na údržbu nepočítám- to je totiž samostatná rekreace u které si člověk  odpočine od práce u PC. Dojezd na chatu 22km a je tam neuvěřitelnej klid a pohoda

Re: Hlavní riziko chataření

To, že jsi tlustý ožrala šlo napsat stručněji.

O vyplácení se moc hovořit nedá

Kdybych se podruhé rozhodoval o vlastnictví nemovitého (ale i movitého) majetku, s radostí si slast vlastníka odpustím. Jednak je soukromé vlastnictví bez přímého komerčního využití hodně drahá záležitost (pořízení, provoz, údržba), jednak to, co "papírově" vlastním, ve skutečnosti beztak není moje; člověk aby žil v neustálém strachu, aby mu jeho majetek někdo neukradl - ať již ilegálně (čili zloděj) či legálně (např. vláda, stát, příp. mazaný právník....).

Re: O vyplácení se moc hovořit nedá

Tak to prodejte a za utržené peníze kupte třeba...........co vlastně?

Díky vyhnání 2,7 mil Němců Češi mají chalupaření

Nikde v Evropě nění frenomén chalupaření zdaleka tak rozšířený jako v Česku. Jak je to možné? Žeby Rakučané, Němci, Francouzi, Holanďané, Skandinávci atd. nebyli tak bohatí jako my?

Pravdou je, že fenomén českého chalupaření byl umožněn jen a jenom tím, že po válce bylo díky nespravedlivému principu kolektivní viny z Čech vyhnáno přes 2,7 milionů spoluobčanů německé národnosti, stovky obcí byly prazdné, celá města, jako Žatec, kde bylo 95% obyvatel Němců, zela prázdnotou.

Cikáni z východu, Volyňsští Češi, komunistická a jiná chudá pakáž z vnitrozemí a z Prahy se vrhla na uprázdněné majetky.

Tak jsme si pomohli k lupu, m.j. k chalupaření, stovkám fabrik atd., ale od vyhnání Němců jsme už ztratily plody práce 3 generací schopného německého obyvatelstva, napojenost na Evropu, atd.

Re: Díky vyhnání 2,7 mil Němců Češi mají chalupaření

nevím, kde jste k chalupě přišel v či vaše rodina, ale my podědili e středočeské vesnici po strýci mé babičky...

většina chalup je důsledkem stěhování lidí do města... babičky vymírají, baráky zůstávají

pronájem

Já si chalupu pronajímám +-4 víkendy a tři týdny vyjdou na nějakých 40000 Kč.  Ale to jsou veškeré moje náklady a častěji bych na chalupu (což je pro mě ideální způsob dovolené) stejně nejezdil i kdyby byla moje.  Kdybych si chalupu za nějakých 1,5mil. koupil, tak po započítání nákladů by se mi investice vrátila až dávno po mé smrti.(pokud bych ji ovšem také nepronajímal, což je zase práce navíc). Navíc nemám starosti se zlodějema, zazimováním, a dalšímy věcim týkajícímy se vlastnictví chaty.

Taky jsme vlastnili chalupu

ale po četných nájezdech zlodějů jsme byli nuceni se ji zbavit protože jsme dospěli k závěru že vlastnictví takové nemovitosti přináší více strasti než radosti a na chození po soudech nikdo z rodiny není