Vybavení bytu obvykle měníme spíše výjimečně. To však přestává platit v okamžiku, kdy se rodina rozroste o nového člena.
Malý růžový uzlíček se totiž velmi rychle změní na hravé dítě, později na školáka a poté studenta.
A tomu je vždy třeba přizpůsobit i dětský pokoj či koutek, jejž bude mít potomek vyhrazen.
Proto by zařízení pokojíčku mělo být takové, aby „rostlo“ spolu s vaším dítětem. Ideální je tedy zvolit takový nábytek, který umožňuje postupně měnit vzhled celé místnosti třeba jenom jiným rozestavením skříněk a poliček, případně doplněním dalších kusů nábytku.
Zároveň by měl být odolný proti dětskému řádění a také snadno udržovatelný. „Mějte na paměti, že děti si své prostředí rády samy dekorují,“ říká psycholožka Marta Boučková. „A také si s oblibou dělají svoje malé výstavy ať už vlastních prací či třeba svých oblíbených hraček.“ Je tedy dobré nechat jim v pokojíčku vhodný prostor v některé z poliček, případně na zeď pověsit korkovou nástěnku, magnetickou tabuli nebo jen obyčejnou desku.
Důležité je také to, zda pokoj bude obývat jen jedno dítě, či v něm bude více sourozenců dohromady. A podle toho potom pokoj vybavit tak, aby každý jeho obyvatel měl co největší soukromí.
Dětský pokoj roste s dítětem
Podlaha pokrytá spoustou plyšových zvířátek, autíček nebo panenek, o něco později stavebnic či papírů - tak vypadá dětský pokoj v prvních letech naší ratolesti. Ve školním období zaplní police knihy a učebnice, časopisy a dnes většinou i počítač. Čas plyne dál a máme tady éru studijní. Vybavení pokojíčku by mělo odpovídat každému z těchto období podle věku a také vzrůstu jeho obyvatele.
Dětský pokoj jako byt v bytě
Zpočátku stačí miminku kvalitní postýlka, případně přebalovací pult a skříňka na dětskou výbavičku. Ale jakmile maličko povyroste, začne mít na prostor i předměty kolem sebe nároky přece jenom větší. Zatímco dospělým slouží pro spaní, vaření či pro práci většinou samostatné místnosti, děti mají na spaní, hraní i učení jediný pokoj, chodí tam za nimi i jejich kamarádi.
A mají tu také všechny své věci. "Je proto dobré, samozřejmě pokud to podmínky dovolí, chápat dětský pokoj jako jejich skutečné království, za něž samozřejmě nesou i příslušnou dávku odpovědnosti, a které je součástí něčeho většího, tedy jako malý byt ve velkém bytě rodičů," vysvětluje psycholožka Marta Boučková. "Právě to je totiž jedna z věcí, kterou můžeme podporovat vývoj a způsob dalšího života dítěte."
|
Rady pro dětský pokoj |
|
Co dítě potřebuje 1. Nový člen rodiny |
Malé děti potřebují prostor
Od tří let až po nástup do školy mají děti největší potřebu co do prostoru. Vyžadují totiž místo ke svým hrám, a to nejen na podlaze, ale od chvíle, kdy si začnou malovat, už i u stolu. Postupně do pokojíčku začínají přibývat hračky a knížky, takže na řadu přijde koupě vhodných boxů na jejich ukládání.
"Nutit dítě skládat hračky na poličku není nutné. I naházení do koše či boxu je pro ně dost velký výkon a účel to splní," tvrdí Marta Boučková. V téže době pořizujeme také první skříň či police na osobní prádlo a šaty a také nahradíme malou postýlku klasickou postelí, buď již normálních rozměrů, nebo dětskou. Jakmile dítě začne chodit do školy, stává se nejdůležitějším kusem nábytku psací stůl a židle. "Nejvhodnější je výškově nastavitelný, stejně jako i židlička," říká architekt Patrik Tichý. "Ty pak totiž 'rostou' s dítětem."
Barevné kombinace
Aby interiér působil jako celek, měl by se zvolit základní prvek nebo prvky, které budou jednotlivé součásti vnitřního zařízení pokoje spojovat. Může to být třeba shodný materiál, z něhož je vyroben nábytek, nebo barva stropu a stěn. "Člověk se tak vyhne riziku, že pokoj bude působit chaoticky a neklidně," doplňuje Patrik Tichý. "A jednotlivé kombinace by pak měly ladit v celku.
Obecně jsou ale vhodnější barvy neutrální nebo pastelové." Barevně odvážnější mohou být nejrůznější doplňky interiéru, jako jsou textilní hračky, polštáře, obrázky nebo ozdobné bordury podél stěn. I různé krabice či boxy, nejlépe na kolečkách, mohou být barevné. "A nebraňte se tomu, aby se děti podílely na zútulnění pokojíčku. Vždyť právě ony tam budou trávit čas," říká architekt.
Zdravotní nezávadnost
Ze zdravotního hlediska dbejme na nezávadnost všech materiálů, počínaje matrací a podlahou konče. Dobře se udržuje například podlaha dřevěná a i plovoucí laminátová. Pokud si vaše ratolest hraje ráda na zemi, je určitě lepší volbou koberec s dětskými motivy, jako jsou třeba silnice s křižovatkami nebo pokojíček pro panenku. Myslet je třeba i na bezpečnost. Elektrické zásuvky opatříme krytkami, na hrany stolu nasadíme chrániče, dveře a schody opatříme zábranami. Ale to všechno v žádném případě nenahradí dozor dospělých.
Více dětí v jednom pokoji
Složitější je vždy zařizování dětského pokojíčku pro dvě, či dokonce více dětí, obzvlášť je-li byt malý. Jednodušší je pochopitelně, pokud jsou obě děti stejného pohlaví a ne příliš rozdílného věku. To se však ne vždy poštěstí. "Tudíž zbývá jen uplatnění pravidla, že bychom se měli snažit vytvořit co největší soukromí," radí Marta Boučková. "To znamená, že bychom se měli snažit, aby každé dítě mělo minimálně svou postel, psací stůl nejlépe se zásuvkami na své osobní věci, a je-li to možné, tak i svou skříňku nebo alespoň box pod postel. A do těchto míst mají sourozenci 'vstup zakázán'."
 MALÉ KRÁLOVSTVÍ Dětský pokoj je vlastně takový malý byt ve velkém. Dětem totiž slouží jejich pokojíček pro všechno - na spaní, hraní, učení, sem za nimi chodí kamarádi. A navíc zde mají všechny své věci. |
 Do dětského pokoje se hodí nábytek ze smrku či borovice. |
