Daně se musejí platit i v tomto roce

- S novým rokem opět přichází povinnost platit daně. Majitelé domů a pozemků si musí hlídat daň z nemovitosti. Ti, co pronajímají byty, platí daň z příjmu. Zaplacení daně pak předchází podání daňového přiznání. Zatímco daň je povinen platit každý, kdo od ní není z nějakého důvodu osvobozen, vyplnit daňové přiznání musejí pouze vlastníci, u kterých nastala oproti loňskému roku nějaká změna. Stejně tak musejí podávají daňové přiznání ti, co zdědili, dostali nebo prodali dům či byt. Samozřejmě, že platit daně a podávat daňové přiznání se musí do určitého data. Kdo ho promešká, vystavuje se tak nebezpečí, že bude platit kromě daně i za svou zapomnětlivost.

V daňovém přiznání si každý vypočítává daň z nemovitosti sám a ve stanoveném termínu ji také zaplatí. Novou výměru z finančního úřadu může očekávat pouze tehdy, když jeho pracovníci vypčítají daň v jiné výši než sám majitel. Daň se platí na účet finančního úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost machází. A to buď v pokladně příslušného finančního úřadu, složenkou nebo bezhotovostním převodem. Přestože povinností pracovníků není zasílání složenek, většina finančních úřadů je zasílá.

Po splnění této povinnosti pak člověk čeká na platební výměr od finančního úřadu, na základě něhož vyměřenou daň do třiceti dnů od obdržení výměru zaplatí.

Novelou zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti, která nabyla účinnost 15. srpna 1998, však došlo k úplnému osvobození od daně dědické mezi příbuznými v řadě přímé - do které patří rodiče, děti, prarodiče, vnuci, pravnuci - a manžely. Podle občanského zákoníku se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. Pokud tedy došlo k úmrtí 15. srpna loňského roku nebo později, nemá dědic povinnost podat daňové přiznání a vztahuje se na něj úplné osvbození. Ostatní ale musí daňové přiznání podat a následně daň zaplatit.