Manželé s dvěma dcerami žili v novostavbě, dvoupodlažním domku, už nějaký čas. V patře je rodičovská ložnice, pokoje dívek a koupelna, tedy soukromá zóna.
V přízemí, ve společných prostorách, kde je velká místnost s kuchyní a obývacím pokojem a kde byla i malá místnost na nejrůznější věci, jim však stále něco chybělo.
Chtěli vnést do domu jednotný styl, ale nedokázali přesně formulovat své představy. "Přizvali jsme prvního bytového architekta, ale jeho návrhy nás neoslovily. Pak jsme začali spolupracovat s paní Kirschner," vzpomíná majitel domu.
Původní vybavení sjednocují doplňky v anglickém stylu
Spolupráce začala přeměnou obývací části. Výsledky ukázaly majitelům směr a dodaly odvahu pustit se do dalších změn, takže postupem času došlo i na ostatní prostory v přízemí.
Všechno pryč
Přízemní část domu byla v podstatě kompletně zařízena. V obývacím pokoji měli majitelé rohovou sedací soupravu, skleněný konferenční stolek, televizi na stolku a skříňku.
"Kuchyně byla zánovní, ale její uspořádání bylo nepraktické, neergonomické. Při rozměrech linky bylo všude daleko," popisuje stav věcí Pavla Kirschner.
Majitelé vystěhovali stávající nábytek, rozebrali kuchyňskou linku, kterou věnovali rodičům, a nechali Pavle Kirschner volnou ruku. Požadovali však přírodní materiály, žádné lamino ani plasty.
V přízemí tehdy zůstaly v původním stavu pouze dřevěné podlahy (v kuchyni se dodatečně pokládala dlažba) a přirozeně okna, vchodové i interiérové dveře.
Kuchyně má netradičně velký prostor
Sbírka medvídků
Než Pavla Kirschner vytvořila první návrh, přemýšlela, jaký styl by mohl být pro rodinu nejpříjemnější a nejpřijatelnější. "Paní domu sbírá stylové plyšové medvídky, kteří mě inspirovali.“
Návrh na vzdušný interiér v anglickém stylu majitelé přijali. Do domu se tak začal přivážet nábytek, svítidla, doplňky, mezi posledními bytové textilie. Každá věc měla své místo, svůj důvod, ale i kouzlo.
Na tuzemské poměry netradiční styl nezvolila designéra náhodně. "Majitelům v jejich poměrně nedávno zařízeném domově chyběl nějaký jednotící styl. O ten mě žádali. Stačilo vejít a hned jsem si všimla doplňků, které vnášely do interiéru vůni Anglie, Francie. Proto jsem v tomto duchu vytvořila první návrhy."
Většina nábytku pochází ze známé Loděnice, sedací souprava byla pořízena v Ikea, pruhované křeslo v obývacím pokoji vyrobili na zakázku nábytkáři ve společnosti Sofa Design. Doplňky nesou značku Donato, případně pocházejí z obchodů Art One či Almi Decor, textilie nakoupila Pavla Kirschner v KA International.
Nábytek i doplňky mají většinou příjemnou a hřejivou patinu, a to i ty zánovní. Podpis času na nich dokáže Pavla Kirschner vyrobit sama za pomoci štětce a barev. Například nový konzolový stolek pořízený v Ikea vypadá po jejím zásahu jako udržovaný pamětník.
Přerod kuchyně
Nejen výměna nábytku, ale zcela zásadní změna čekala kuchyni, kde došlo dokonce na stavební úpravy. Bylo potřeba jinak řešit vedení odpadu, protože se dřez stěhoval od okna k protější stěně.
Kuchyňská linka je sice svými rozměry stále velkorysá, ale drží se zásad ergonomie, vše je po ruce a jednotlivá pracoviště i přístroje na sebe logicky navazují.
Právě v kuchyni se na první pohled nejpatrněji naplnil požadavek používání přírodních materiálů. Nábytek je z kvalitní dřevěné jádrové jasanové dýhy a masivního jasanového dřeva, které má nádhernou kresbu (Intep Teplice).
Pracovní desku v černé barvě zhotovil kameník z Plzně z přírodního kamene. Jeden z mála, který si na realizaci návrhu troufl. Stěna nad sporákem je obložena stejným keramickým materiálem, jaký se použil i na podlaze (Kerstav).
Podoba i vybavení kuchyně mají rovněž svou historii, majitelé se inspirovali francouzskými časopisy o vybavení interiérů, kde zároveň narazili na značku Godin, která vyrábí spotřebiče v přesvědčivém retro designu. Od té pochází jak nádherný plynový sporák s troubou a úložným prostorem, tak velká digestoř.
"Barva linky měla být o stupeň světlejší, než jaký je výsledek, ale tento odstín zase ladí s barvou rámů oken i dveří," říká s úsměvem Pavla Kirschner.
Díky změně dispozice kuchyně a jejímu promyšlenému řešení vznikl pod okny prázdný kout, kde designérka navrhla prostorný, světlý sedací koutek. "Ten mám rád, často tady sedávám," potvrzuje majitel domu.
Pavla Kirschner dodává: "Výklenek tohoto typu je stavebně náročný, nákladný a z hlediska využití v podstatě nesmyslný prvek, dnes už něco podobného v novostavbách neuvidíte. O využití k sezení si přímo říkal, nebyl důvod umísťovat sem další kusy nábytku, navíc tyto výklenky k anglickému stylu neodmyslitelně patří."
Doplňky odpovídají zvolenému stylu
Pokoj na čtení
Dalším příjemným koutem, a to opět pro všechny členy rodiny, se stala malá místnost za obývacím pokojem, která dříve sloužila k uskladnění všeho, co právě nemělo své místo.
Dnes je zařízena jako "dívčí" pokoj se stylovými doplňky, knihovnou, konzolovým stolkem, zrcadlem a lenoškou, v níž si rádi čtou všichni členové rodiny. Pokojík je totiž příjemně prosvětlený a navíc laděný ve světlých barvách tón v tónu.
Pozornost na sebe barevně přitahuje jen knihovna z teakového dřeva. I tady najdete medvídky, košíky, stylovou lampičku, ale také třeba staré rádio.
Podle majitele domu je tato místnost nanejvýš příjemná, přičemž se na oko lehce zamračí, když vzpomíná, že své místo ztratila s přeměnou pokojíku jeho autodráha. Musela se z "kamrlíku" přestěhovat do sklepa.
Společný styl
Jediné, co zůstalo v celém přízemí na svém místě, je jídelní stůl, který vyrobil teplický truhlář a Pavla Kirschner napatinovala, židle opět pocházejí z Loděnice.
Od kuchyňské linky přehlédnete přes obývací pokoj až do pokojíku na čtení, proto Pavla Kirschner usilovala o to, aby byly všechny tři místnosti zařízené v jednotném duchu, což se podařilo. Spojuje je totožný styl doplňků, nábytku, světlá barevnost, pozitivní ladění a při zmíněném pohledu od kuchyňské linky či stolu pocit pohody.
Chodba plná medvědů
Pavla Kirschner se kromě kuchyně, obývacího a "čtecího" pokoje pustila ještě do chodby a prostoru u vchodových dveří.
Žlutou výmalbu vyměnila za zelenkavou a na schodiště, které spojuje přízemí s prvním patrem, zvolila tmavší fialový odstín. "Schodiště, podlahy a dveře jsou dřevěné, ale každý prvek má jinou barvu, bylo potřeba tento nesoulad něčím vyrovnat, proto fialová. A k ní ladí světle tyrkysová na stěnách v chodbě," říká designérka.
I květiny se musely "poangličtit"
Do původně prázdné chodby pak umístila světlou skříň s policemi, na nichž poslušně sedí a hezky vyniká část medvídkové sbírky, pak další skříňku a lavičku v zelené barvě.
"O tyto kousky, spíš jejich barevnost, jsme se s majiteli chvilku přeli, ale nakonec jsem dostala souhlas," směje se autorka interiéru.
Za vchodovými dveřmi pak zůstal ratanový nábytek, změnila se jen barevnost a přibylo pár doplňků, háčků či obrázků, stylový věšák Pavla teprve shání, stejně jako odpovídající běhoun do chodby.
"Paní Kirschner dostala volnou ruku a já se kolikrát nestačím divit, co zase přivezla. Došlo to tak daleko, že nám pořídila i psa," směje se majitel domu, když hladí mladou fenku jorkšíra. Jedním dechem ovšem dodává: "Tím, co tady udělala, vnesla do našeho domu harmonii a radost a za to jsme jí vděční."
