V mé domácnosti najdete hrnečky s jeleny a krabičky s malými soby. Všichni moji známí už ví, co mi mají kupovat. Jeleny jsem si oblíbila jako první, zamilovala jsem se do nich jako dítě při procházce lesem.
Tehdy jsem viděla jelena v přírodě poprvé. Připadal mi neuvěřitelně krásný a ušlechtilý. Krásné setkání mě ovlivnilo na celý život.
Již jako dítě jsem bojkotovala k jídlu králíka nebo zajíce. Nechtěla jsem je jíst tehdy a nechci ani dnes. Je mi 61 let. Má záliba trvá již hodně dlouho a nic už na ní nezměním.
Sbírku stále rozšiřuji, ale nepřeháním to. Naposledy jsem si objednala další kýč s vyobrazením dvou akvarelů od slavného německého malíře 16. století Albrechta Dürera Zajíc a Velký drn. To byla také mladistvá láska na první pohled.
Tíhnu i k bižuterii. Mým nejoblíbenějším kouskem je ohromná moucha na řetízku. Nosím ji jako důkaz, že i ony jsou krásné. Samozřejmě mám i bižuterii ve tvaru vážky a jelena.
Myslím si, že své kýče můžeme mít rádi. Neptáme se proč, prostě je chceme mít okolo sebe. Je to výraz a projev naší osobnosti.
Výzva pro čtenáře: Můj milovaný kýč
Pošlete nám na e-mail: bydleni@idnes.cz fotografii vašeho oblíbeného domácího kýče a napište nám, proč právě tento předmět máte rádi, jak jste ho získali a jaké vzpomínky se k němu vážou. Snímky i s textem zveřejníme a nejzajímavější odměníme.
