Dýchá to tu atmosférou z Hrabalovy knihy "Obsluhoval jsem anglického krále". Chateau Mcely, nekonečně vzdálen všednosti, stojí skryt v anglickém parku uprostřed legendami opředeného Svatojiřského lesa. V těsné blízkosti je navíc Jabkenická obora, kterou stejně jako celý kraj miloval Bedřich Smetana.
Na kraji obce Mcely zářivá písková cesta dovede návštěvníka až k bráně zámku. Ta se otevře a zámeček je jako na dlani. Není velký ani pompézní. Kolem upravené cesty střižený anglický trávník, kde právě před chvílí kdosi dohrál kroket. Vysoké parkové stromy dávají stín a zdálky se ozývá křik páva.
U vchodu vítá manažerka "hotelozámku" Eva Plchová. S pohárem chladivého bylinného nápoje, který namíchal majitel Jim Cusumano, a s úsměvem. Mimochodem, jak návštěvník brzy zjistí, úsměv patří v Chateau Mcely k těm nejvýznamnějším hodnotám a zcela samozřejmé výbavě veškerého personálu.
Ale pojďme už na prohlídku. Je tu 24 pokojů či apartmá. Každý z nich má svůj vlastní styl a jméno. Už na první pohled jsou vybaveny s velkou péčí a důrazem na detail. Každý má také výhled do anglického parku.
Pokoje jsou rozloženy do tří pater. První patro "Světa" má pokoje pojmenované podle světadílů a světových oblastí. Evropa, Amerika, Orient či Afrika.
Druhé patro nese označení křídlo "Času" a pokoje tu nesou jména měsíců v roce. Doplňují je ložnice Mark Twain a Rilke, které připomínají slavné návštěvníky z doby Thurn-Taxisů spisovatele Marka Twaina a básníka Maria Rilkeho.
Třetí patro "Agape" (ve volném překladu nejčistší forma lásky) je nejromantičtější s jediným Andělským pokojem, který má jedinečný výhled do parku.
V přízemí se v Talířovém sálu nachází elegantní restaurace Piano Nobile, jejímž králem je zkušený šéfkuchař Libor Krušinský.
Jednu z jídelních stěn krášlí deset originálních keramických talířů, které ručně vyrobil výtvarník a designér Oto Bláha. Zdobí je motivy rostlin a ročních období (podobně vznikala i keramická koupelnová zrcadla v jednotlivých pokojích).
Nepřehlédnutelné je piano u východu do parku. Jako vše v tomto zámku, ani ono tu nestojí náhodou. Občas si na něj zahraje svůj oblíbený jazz sám majitel Jim Cusumano.
Talířový sál přechází volně v sál Čajový, vybavený pohodlnými křesly a měkkým sofa se zlacenými řezbami, a konečně v sál Divadelní. Venku pak nalezneme parter s křesly a stolky pro posezení během teplých dní a také intimně ukrytou vířivou lázeň.
Ve stejném patře je i vstup do zámku s recepcí, která připomíná velký archiv - obklad stěn má podobu iluzorní knihovny.
Hlavní zámecké schodiště dává vzpomenout na historii zámku - dýchá loveckou minulostí. Je zdobeno jeleními, srnčími a daňčími trofejemi, mezi nimiž jsou i autentické úlovky rodiny Thurn-Taxisů.
Po něm se dostaneme až do nejvyššího patra, které ukrývá přístupnou knihovnu - studiolo - se sbírkou historických vědeckých přístrojů a 2000 svazků knih. Odtud se dá vyjít na malou otevřenou observatoř, kde je ve dne krásný výhled do kraje a v noci úžasný pohled na hvězdy.
I spojovací a přístupové prostory stojí za pozornost. Jsou zdobeny tlumenými lampami a hlavně kávovými stolky, jejichž desky jsou ručně zdobené tradiční technikou decoupage.
Tajemné podzemí zámku ukrývá Klub Alchymista, který nese zase rukopis Jima Cusumano velkého fanouška alchymie a magie. Je to místo pro neformální posezení a chuťové zážitky z dobrých vín i jedinečných koktejlů, namíchaných z tajuplných přísad.
A také jediné místo v hotelu, kde se smí kouřit. Z hrubé omítky tu prosvítá kamenné zdivo, někde vystupují symboly tajných nauk, z klenutého stropu visí stylizované glóby či nebeská tělesa ručně vyrobená z tisíců barevných skleněných perel.
Určitě překvapí, že většina materiálu i umu při přestavbě vyšla z českých luhů a hájů. Samotnou přestavbu zchátralého zámku realizovala česká firma PMS z Poděbrad.
Na zámeckých interiérech spolupracovala Inez Cusumano úzce s již zmíněným výtvarníkem Otou Bláhou. Byly pojaty "jako hold světu a plynoucímu času" a vodítkem pro vybavení jednotlivých pokojů a prostor byla pak témata vyjádřená jejich názvy.
Ve všech interiérech byly použity výlučně přírodní materiály - len, bavlna, samet, hedvábí, klasicky doplněné šňůrami či třásněmi. Potahové látky a závěsy většinou pocházejí z produkce českých textilních firem. Hlavním textilním motivem se stala hortenzie.
Pro zábradlí zámeckého schodiště hledala Inez inspiraci ve vrcholných dílech českého klasicismu a empíru. Předlohou se nakonec stalo zábradlí schodiště zámku Kačina, nejvzácnější empírové zámecké stavby u nás.
Nový příběh Chateau Mcely
Dnešní spolumajitelka zámku Inez Cusumano objevila Mcely trochu náhodou. Prvotním impulsem byla snaha trochu přehodnotit dosavadní život. Inez opustila místo úspěšné ředitelky realitní společnosti a šla, jak sama říká, "za hlasem svého srdce".
"V dnešním světě je zoufale málo inspirujících míst, kde můžeme klidně spočinout a zklidnit své smysly... Právě takové místo jsem zatoužila vytvořit."
Ale v čem ta náhoda? Inez zrovna v té době pomáhala své přítelkyni z USA najít zámek v blízkosti Prahy a tak trochu náhodou se zastavila u zámku Mcely. Kamarádce se zdál objekt příliš zubožený, zato Inez se velmi zalíbil a nakonec ho koupila.
"Každý pohled z okna do zanedbaného anglického parku byl pro mne něčím jako dávnou vzpomínkou."
Kamarádka, díky níž zámek objevila, ji krátce poté v USA seznámila s Jimem Cusumano, bývalým ředitelem výzkumu společnosti Exxon, zakladatelem dvou úspěšných firem v Silicon Valley a později filmovým producentem v Hollywoodu. I Jim se nacházel v okamžiku, kdy chtěl začít novou kapitolu života. Byla to láska na první pohled.
Brzy se oba pustili do citlivé rekonstrukce zámku. "Chtěli jsme, aby se naše Chateau Mcely stalo místem, které stejně tak dokáže hýčkat smysly, jako nabízet nové obzory pro unavenou mysl a žíznivou duši."
Inez se stala "společenským architektem" - v návaznosti na strategický plán obce Mcely a regionu připravila a provedla rekonstrukci zámku a vytvořila interiéry.
Jim vymyslel program místa a vybudoval strategická partnerství s institucemi, firmami a zprostředkovateli, kteří na zámek přivádějí vhodné klienty.
Součástí úkolu se stalo také založení nadace, s jejíž pomocí bude možné na zámku přivítat špičkové vědce, podnikatele či umělce například za účelem prosazování alternativních zdrojů energie, řešení globálního oteplování, hladu či epidemií.