První varianta - recirkulace
První možností je vybavit původní digestoř takzvaným recirkulačním uhlíkovým filtrem, který může pracovat kdekoliv v kuchyni bez napojení na vzduchotechnické potrubí. Díky tomu můžete postavit v kuchyni sporák prakticky kdekoliv. Uhlíkový filtr, který vyčistí vzduch a pak jej vrací zpět do místnosti, stojí kolem 200 až 500 korun. Většinou vydrží asi na rok provozu.
Druhá varianta - odtah
Poněkud složitější situace nastane, když u digestoře budete chtít zachovat původní odtah, ale sporák posunout do prostoru. Možnosti jsou opět dvě, bud použijete hliníkové Flexo potrubí (za metr zaplatíte asi 130 až 160 korun), které ukryjete ve skříňce, ale bohužel ztratíte značnou část úložného prostoru, nebo zvolíte dražší umělohmotné potrubí s malým průměrem. Toto potrubí stojí kolem 400 korun za metr. Jeho výhodou je zejména obdélníkový průřez vysoký jen několik centimetrů, který je umožňuje vést po horních skřínkách kuchyňské linky tak, aniž by rušilo okolí. Připomíná totiž spíše lištu než zařízení pro odtah nežádoucí páry či vůní. Vyšší investice se v průběhu několika let vyplatí, protože nemusíte kupovat výměnné filtry. Jak odtahové, tak recirkulační verze dnešních digestoří si vcelku bez problémů poradí i s kysličníky dusíku, které se tvoří při hoření plynu. Proto pro plynový sporák nepotřebujete žádné speciální zařízení.
Výkon a údržba
Pro malé panelákové kuchyně, které většinou neoplývají velkým prostorem, plně dostačují základní typy odsavačů s výkony kolem 200 až 300 metrů krychlových za hodinu. Například novinka v katalogu firmy Incos Alfa, typ K195 S6B s motorem o výkonu 230 metrů krychlových za hodinu, vás přijde na 1990 korun. V cenách kolem 2300 korun se pohybují výrobky se značkou Zanussi, Mora nebo Fagor. Prakticky všechny dnešní digestoře jsou již od výrobců osazeny protitukovým filtrem, který zabraňuje zanášení motoru mastnotou. Buď je to levnější syntetický filtr, který můžete zkusit jednou či dvakrát vyprat, ale pak je nutné ho již vyhodit a koupit nový, nebo kovový protitukový filtr, který lze mýt horkou vodou s odmašťovacím přípravkem. Nejjednodušší je ovšem umýt ho v myčce. Kovový filtr vám pak vydrží stejně dlouho jako samotná digestoř. A přístup k protitukovým filtrům? Dnes už nemusíte nutit manžela, aby zápasil s mastnotou zanesenými šrouby - stačí jenom rukou stisknout pružinku a celou spodní část digestoře včetně filtru můžete osprchovat třeba ve vaně. Vnější část digestoře myjeme bud saponátovými (v případě lakovaných povrchů) nebo libovými přípravky (pokud je digestoř z nerezu). Nikdy nepoužíváme čistidla, která obsahují pevné částice, abychom povrch digestoře nepoškrábali.
Tip pro vás
* V nabídce specializovaných prodejen i kuchyňských studií patří k luxusním výrobkům zejména komínové digestoře. Není však nutné platit desítky tisíc. Na trhu najdete komínovou digestoř, kterou si jako stavebnici sestavíte sami. Tvořit jí totiž teleskopický komínek a "tělo" digestoře.
* V bílém provedení a nejlevnější verzi vás tento komplet přijde na 2720 korun. V černé nebo hnědé variantě zaplatíte o tři sta korun více, v nerezu 4640 nebo 5740 korun podle výkonu motoru.
 Vzdálenost mezi digestiří a sporákem by měla být 65 cm. |
