Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se do Českého domu v New Yorku. Stál nás 760 milionů

  1:00aktualizováno  18:26
Po devíti letech strastiplné cesty plné bourání, vyjednávání a budování se uzavírá renovace Českého národního domu v New Yorku. Obnova památky vydávající svědectví o putování Čechů za štěstím stála třikrát tolik, než měla.

Osvětlená fasáda Bohemian National Hall, New York | foto: Pavel Semerák

Český národní dům (Bohemian National Hall) sloužil téměř padesáti tisícům Čechů žijícím na přelomu 19. a 20.století na Manhattanu. Měl divadlo, restauraci, školní místnosti, kuželkárnu i střelnici v suterénu.

Náklady na provoz a údržbu nemohl krajanský spolek zvládnout, a tak dům koupil v roce 2001 za symbolický jeden dolar český stát. Rekonstrukce začala v roce 2003. Měla skončit za rok, místo toho se protáhla až do roku 2008 a její cena se z původně plánovaných 245 až 285 milionů korun vyšplhala na trojnásobek.
Proč? Řada prací se prodražila. Ministerstvo zahraničí například vybralo českou firmu, která počítala, že si doveze české dělníky. Jenže to zdejší zákony nedovolují, takže se najímali místní.

"Kabát", tedy obvodový plášť, obslužné jádro, střechu a interiér třetího patra pro krajanskou neziskovou organizaci Bohemian Benevolent Literary Association (BBLA) vytvořil newyorský architekt českého původu Martin Holub. Interiér pro Ministerstvo zahraničních věcí pak tým Milan Kvíz a Atelier M1 Architekti, včetně točitého schodiště. Grafické řešení interiéru je od studia Najbrt.

Z roku 1946 pochází tato fotografie svatby manželů Kamasových ve Velkém sále.

Z roku 1946 pochází tato fotografie svatby manželů Kamasových ve Velkém sále.

Šedesátičlenný orchestr potvrdil akustiku Velkého sálu i bytelnost roztahovatelného pódia při koncertu Smetanovy Mé vlasti v roce 2009.

Šedesátičlenný orchestr potvrdil akustiku Velkého sálu i bytelnost roztahovatelného pódia při koncertu Smetanovy Mé vlasti v roce 2009.

Český národní dům

Budovu navrhl v roce 1895 newyorský architekt německého původu William C. Frohne. Dům se stal i důležitou platformou při formování československého státu během 2. světové války.

V roce 1994 byl jako ojedinělý "pozůstalý" společenských domů budovaných v 19. století pro přistěhovalecké etnické komunity města New York vyhlášen za newyorskou památku.

Od roku 2008 sídlí v jeho pěti zrenovovaných podlažích generální konzulát ČR, České centrum New York a krajanská nezisková organizace Bohemian Benevolent Literary Association. Až se za pár týdnů otevřou dveře nové restaurace, bude teprve budova kompletní.

Čeští lvi na Manhattanu

V sousedství předválečných nájemních domů na 73. ulici v Upper East Side na Manhattanu krémová barva neorenesanční fasády Českého národního domu vyniká. K obdivu monumentálních arkád prostupujících čtvrté a páté podlaží se sice člověk musí zastavit a hodně zaklonit hlavu, objeví však eleganci převýšeného jónského řádu, a pak také hlavy lvů, symbolů českých zemí. Význam budovy oznamuje kolemjdoucím obdélníkové portikum, které lehce vyčnívá do ulice. Nelze jej minout. S trojicí sdružených žulových sloupů usazených na mohutných soklech je elegantním přechodem mezi historickým exteriérem a novým, moderním interiérem.

Moderní interiér

Tón převážné části interiéru budovy udává vstupní skleněná lobby, s výrazným grafickým řešením a jasnými barvami. Přestože se moderní interiér jeví v ostrém kontrastu s noblesou a elegancí historického exteriéru, spojuje je lehkost a vzdušnost.

Sklo hraje v interiéru prim. Jeho strohost oživují výrazné texty aplikované na stěnách, které provázejí návštěvníka téměř na každém kroku, v lobby, u kina, v Českém centru, u výtahů, na baru ve třetím patře i na baru na terase. Na první pohled líbivé použití textů však nedává návštěvníkovi při prohlídce budovy moc vydechnout. Člověk je po určité chvíli přestane vnímat, a komunikace prostřednictvím grafického designu se míjí účinkem.

Propojení grafického designu a interiéru nicméně působí mladě. Architekti přistoupili odvážně také k výběru barev, když zvolili sytě žlutou, modrou, oranžovou a zelenou, které využili k oživení interiéru i k odlišení jednotlivých zón. Jasné barvy sice nepromlouvají elegancí, dovedou ale upoutat pozornost. Jako například při vstupu do lobby, kde návštěvník nepřehlédne žlutý recepční pult z corianu.

Točité schodiště jakoby se vznášející ve foyer mezi kinem (vpravo) a restaurací (za skleněnou stěnou) uvádí milovníky umění do galerie Českého centra.

Točité schodiště jakoby se vznášející ve foyer mezi kinem (vpravo) a restaurací (za skleněnou stěnou) uvádí milovníky umění do galerie Českého centra.

Schované schodiště

Skutečným šperkem je krásné, točité schodiště s jasně červenými stupni lemovanými skleněným zábradlím. Prosvícená podlaha mu dodává na dramatičnosti. "Je to statický unikát," říká Pavel Semerák, zástupce investora Ministerstva zahraničních věcí. "Schodiště totiž nemá nikde viditelnou podporu, jediným nosným prvkem jsou schodnice."

U paty schodiště jsou vetknuté do podlahy a po jeden a půl otáčce jsou schodnice v patře zakotveny do ocelového průvlaku, který je však od posledního stupně vzdálen víc než dva metry.

Protože je ale schodiště umístěné za rohem recepce, lze je snadnou přehlédnout. Navíc si s ním v galerii Českého centra v prvním patře občas nevědí rady. Schodiště totiž končí uprostřed galerie. "My jsme strašně rádi, že máme samostatnou galerii. Ale třeba s instalací trojrozměrných objektů je to docela problém," vysvětluje ředitelka Českého centra Pavla Niklová.

Naopak o prostor není nouze v takzvaném Velkém sále. Dvoupatrový multifunkční sál je téměř identickou kopií původního interiéru. Pod křišťálovými lustry se tančí, slaví a hraje dnes stejně jako před sto lety. Z originálního dekoru byla zachována také malovaná opona, respektive kopie vytvořená akademickým malířem Michalem Novotným. Původní sloužila jako protipožární zástěna, byla z ohnivzdorného azbestu, nemohla proto v prostoru zůstat.

Velký sál s kapacitou 300 lidí zdobí křišťálové lustry od Preciosy, rytmicky doplněné kopiemi původních litinových roset, za nimiž se ve stropu nachází vzduchotechnika.

Velký sál s kapacitou 300 lidí zdobí křišťálové lustry od Preciosy, rytmicky doplněné kopiemi původních litinových roset, za nimiž se ve stropu nachází vzduchotechnika.

Akustika na jedničku

Nejen pamětníci si renovaci Velkého sálu pochvalují. Sálem to totiž výborně zní. "Od začátku jsme akustice věnovali mimořádnou pozornost. Nechali jsme vypracovat studii, abychom dosáhli optimálních parametrů dozvuku především pro akustickou muziku," prozradil Pavel Semerák.

Za zdmi obvodu sálu je totiž schováno neuvěřitelných 36 kilometrů kabelů pro osvětlení, reproduktory, mikrofony i kamery pro dohledový systém. Ať již se hraje rock, disco, jazz nebo divadlo, účinkující si sál chválí.

Jeho kvality potvrzuje i úspěšné provedení Mé vlasti od Bedřicha Smetany, kdy šedesátičlenný orchestr otestoval akustické kvality sálu i "bytelnost" roztahovatelného pódia.

Ministerstvo zahraničních věcí se chytře rozhodlo využít také střechu budovy, kde nechalo vybudovat otevřenou terasu. Přes léto zde České centrum promítá české filmy. Zájem je tak veliký, že našinci jsou ochotni přijít i hodinu před začátkem, aby si zajistili židli. Promítání je Newyorčany asi nejvyhledávanějším programem z nabídky, kterou pro ně připravuje jak České centrum, tak BBLA.

Kulturní hemžení nezůstává bez povšimnutí. Loni zařadil populární newyorský průvodce Time Out New York České centrum mezi nejlepší mezinárodní kulturní centra v New Yorku.

Pohled do místnosti dedikované krajanskou organizací Dvorak American Heritage Association Antonínu Dvořákovi. Mramorová krbová římsa je z domu na východní 17. ulici, v níž Dvořák žil v letech 1892 až 1895.

Pohled do místnosti dedikované Antonínu Dvořákovi krajanskou organizací Dvorak American Heritage Association. Mramorová krbová římsa je z domu na východní 17. ulici, v níž Dvořák žil v letech 1892 až 1895.

Vyplatí se investice?

Budova je však využívána i pro jiné než kulturní akce, ať již v rámci činnosti konzulátu, Stálé mise České republiky při OSN nebo při komerčním pronájmu BBLA. "V Bohemian National Hall se koná v průměru 1,5 akce denně. Budova určitě není mrtvá," shrnuje prezident BBLA Baláž.

Díky chytře zvolené koncepci oddělení obslužného jádra objektu do samostatného traktu budova technicky "šlape jako hodinky". Když v roce 2001 český stát přidal do svého majetku zchátralou, ale cennou manhattanskou nemovitost (v hodnotě přibližně 35 milionů USD), netušil, do čeho se pouští. S menší ekologickou havárií, azbestem, odborovými řemeslníky a měnícími se newyorskými předpisy nakonec i tato renovace došla svého konce.

Nový kabát dává Bohemian National Hall na Manhattanu ideální prostor k prezentaci České republiky. Demonstruje moderní přístup k současnosti i důraz na uchování minulosti. Čas ukáže, jak s téměř 760 milionovou investicí dokážeme naložit.

Autoři:






Nejčtenější

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě dispoziční řešení zaměřené víc na počet...  celý článek

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun. Památkově chráněná zřícenina hradu Sheriff...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Stěny interiéru jsou obložené nerezem, mědí či mosazí.
Nejen pivo, ale i hospody umí Češi nejlépe na světě. Svět to ocenil

Dostat nejlepší designové ocenění na světě neboli se podařilo českému IO Studiu. Red Dot Communication Design Award 2017 dostalo za koncept moderního řetězce...  celý článek

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť nešlo o žádný přepych. Čeští umělci rádi...  celý článek

Další z rubriky

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní příbytek přilepil k mostu podobně jako...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.