Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi a svět: architektura slušného průměru

aktualizováno 
Ve srovnání s východními zeměmi je na tom česká architektura dobře, v porovnání se Západem pokulhává. Mladá generace má však velkou šanci se prosadit. To si myslí čeští odborníci.

Neobvyklý rodinný dům v Humpolci - Architekt Luděk Rýzner navrhl netradiční plechový dům. | foto: OK PLAN

Chceme-li vědět, jestli má Česko dobré architekty, musíme je srovnat se světem. Jedno z možných měřítek nabízí Osamu Okamura, šéfredaktor architektonického časopisu Era21: „Asi bude nejlepší srovnat počet staveb, které jsou zastoupeny v dosti reprezentativním Atlasu současné světové architektury, vydaném v roce 2004 nakladatelstvím Phaidon,“ říká Okamura, který spočítal, že z celkových 1052 publikovaných staveb je jich z České republiky 16.

„Pro srovnání: Slovensko má čtyři, Polsko pět a Maďarsko čtyři. Pokud však zvýšíme laťku na evropskou úroveň, situace je nelichotivá: Švýcarsko 32, sousední Rakousko 42 a malé Nizozemsko rovných 60,“ vyjmenovává publicista.

Dalším kritériem pro srovnání mohou být úspěchy v mezinárodních soutěžích. V tom si Česko nestojí příliš dobře, jak dále dokládá Okamura.

„Posledními stavbami, které byly oceněny mezinárodní architektonickou scénou, byl Hubáčkův vysílač na Ještědu, který dostal Cenu Augusta Perreta, a československý pavilon na světovém EXPO 70 v japonské Ósace, jenž získal jednu ze tří Grand Prix za architekturu,“ říká šéfredaktor a dodává: „Určitým příslibem jsou však nyní menší mezinárodní přehlídky tvorby mladých architektonických studií, kde máme slušné zastoupení.“

Poměrně dobře si Češi vedou v prestižní soutěži o cenu Miese van der Rohe, kterou uděluje Evropská unie. V uplynulých čtyřech ročnících bylo nominováno celkem třináct staveb od českých architektů, přičemž jejich počet se v jednotlivých letech postupně zvyšuje.

Poučení z Rakouska
Úroveň architektury lze posoudit také z výstav. Profesor Vladimír Šlapeta, děkan fakulty architektury brněnského VUT, který působil jako kurátor expozic o architektuře nově vstupujících zemí do Evropské unie, říká: „Nejvyšší úroveň z těchto zemí má Slovinsko, my jsme na tom lépe než Maďarsko, Slovensko a Polsko. Z baltských zemí je na tom nejlépe Estonsko,“ srovnává Šlapeta.

Souvisí to podle něj s tradicemi z minulosti, kdy Slovinsko udržovalo styky se zahraničím, zejména s Itálií a Rakouskem, stejně jako Estonsko s Finskem. „My bychom se mohli poučit třeba z příkladu Rakouska, které od padesátých let minulého století hraje ve světové architektuře významnou úlohu,“ vybízí profesor.

Do jaké míry se může Česko porovnávat s ostatním světem? „Dost bídně, ve srovnání například s Nizozemskem, Skandinávií, Německem, Španělskem, Portugalskem nebo Velkou Británií,“ soudí historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle Dana Merty z pražské architektonické Galerie Jaroslava Fragnera je ovšem mnoho zemí na stejné úrovni. „Lze hovořit o slušném průměru,“ hodnotí.

Česko: bílé místo na mapě
Jak je česká architektura obecně přijímána ve světě, v tom se názory různí. „Je vnímána jako architektura moderní, činorodá, s velkým historickým zázemím,“ míní Václav Šafář, místopředseda Rady Obce architektů.

Tento pohled je však mezi odborníky ojedinělý, jak dokládá Zdeněk Zavřel, děkan Fakulty architektury ČVUT: „V nejbližším okolí, tedy na Slovensku, v Rakousku, východní části Německa a dalších zemích bývalého komunistického bloku, je jakýs takýs zájem o to, co se v Čechách děje. V zemích vzdálenějších ho však mají jen zainteresovaní jednotlivci.“

Skeptičtí jsou i další experti. „Současná česká architektura je zcela neznámá. Je to jeden z důsledků toho, že lidé, kteří mohli současnou scénu ve světě v posledních patnácti letech propagovat, tak nečinili,“ domnívá se Osamu Okamura. „Nikdo ji téměř nezná,“ přisazuje si Zdeněk Lukeš, ale jedním dechem dodává: „Známé jsou ovšem některé stavby významných zahraničních architektů na našem území.“


Doba neomezených možností
Rozcházejí se i názory odborníků na to, jak se daří českým architektům prosazovat se ve světě. „Na počet architektů, kteří realizují své práce ve světě, se prosazují skvěle,“ myslí si Václav Šafář. Vladimír Šlapeta je naopak skeptický: „Na mezinárodním poli se česká architektura prosazuje poměrně málo a měla by se snažit o větší otevření se světu.“

Jak vysvětluje Osamu Okamura, dnes čeští architekti nemají příliš velkou potřebu jít pracovat do světa: „Každý absolvent školy nachází uplatnění na domácím trhu práce, na rozdíl od sousedních zemí, kde panuje mezi architekty velká nezaměstnanost.“

K nelichotivé situaci přispívá i fakt, že studenti nemají podmínky na světové úrovni. Oba děkani architektonických fakult se shodují, že chybějí peníze a rozvoj má i další překážky, třeba špatný vysokoškolský zákon nebo nezájem ze strany architektů z praxe.

Díky dlouhé tradici si zdejší školy přesto udržují určitou kvalitu. Nedostatky také vyvažují široké možnosti studentů. „Mohou studovat prakticky v celém světě díky řadě mezinárodních programů,“ říká Zdeněk Zavřel. Vladimír Šlapeta to vidí stejně: „Studenti dnes mají možnosti, o jakých se nám ani nesnilo, záleží jen na jejich iniciativě.“

Mnozí studenti a čerství absolventi tak čerpají zkušenosti v prestižních světových ateliérech. „Pokud vím, jsou absolventi, kteří pracují u Normana Fostera, OMA a v dalších kancelářích,“ říká Zdeněk Zavřel.

U těch aktivních se už výsledky dostavují. „Příkladem je Pavel Nasadil, jehož kancelář FAM architekti vyhrála před několika týdny soutěž na přestavbu Areálu VUT na Údolní ulici v Brně,“ dodává Vladimír Šlapeta. Současná mladá generace má tedy šanci českou architekturu pozvednout.

 Česká architektura
Čeští experti se shodují v tom, že tuzemská architektura je poznamenána dlouhou izolací v době socialismu. „S velkými obtížemi dohání handicap posledních padesáti let,“ říká Zdeněk Zavřel, děkan Fakulty architektury ČVUT. Českým architektům zatím chybí osobitost a nápaditost. „Někdy více, jindy méně kultivovaně napodobují cizí vzory. Od roku 1989 se česká architektura vyvíjí v závislosti na trendech v západní Evropě, které sleduje s opatrným odstupem,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. Že mají čeští architekti po letech zanedbávání stavebního fondu i své profese dostatek práce, je podle Osamu Okamury, šéfredaktora časopisu Era21, dobře i špatně: „Hodně se staví, ale nestíhá se při tom přemýšlet.“ Ilustruje to srovnáním výstavby v Praze a Brně. „V Praze se staví nesrovnatelně více, Brno vychází v měřítku kvality jasně lépe,“ říká.

Autoři: ,



Nejčtenější

Byt pro mladého muže, který nemá čas na uklízení a nesnáší dekorace

Chladnější dojem ze šedé kuchyňské linky či některých šedě natřených stěn...

Dvoupokojový byt v druhém bratislavském obvodu splňuje všechny praktické požadavky pracovně vytíženého majitele a díky...

Proměna bytu po odchodu synů: majitelku inspiroval klid islandské sopky

Atypický jídelní stůl (160×200 cm) je vyrobený z lamina podle autorského návrhu...

Vztah k tomuto bytu se zrodil už ve chvílích první prohlídky, kdy rodina zvažovala jeho koupi. A to přesto, že byt...



Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Nad řekou si postavili dům, který vypadá jako loď. Povodní se nebojí

Architekt Jiří Pilka navrhl stavbu na pilotách. Záměrně použil stylové prvky,...

Vysoký dům připomíná zaoceánskou loď, a není to náhoda. Manželé Klára a Radek Křížovi milují moře i svou řeku, na...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Další z rubriky

Luxusní vilu postavili v jeskyni. Příjemný chládek je skvělým bonusem

Skálu doplňuje mramor, který nechali architekti dovézt ze sousedního ostrova...

Na řeckém ostrově Théra v souostroví Kyklady vyrostla vila Oia od studia Kapsimalis. Bílá stavba respektuje původní...

Kliky, které vypadají jako roxorový drát či Eiffelovka. Podívejte se

Klika Rocksor - inspirací byl roxorový drát do betonu

Netradiční inspirace industriální architekturou, svítící rukojeti i nezvyklé využití materiálů jako sklo či kůže… Tak...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Najdete na iDNES.cz