Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Černá kostka v Ostravě bude. Cena kontroverzní budovy: jedna miliarda korun

  1:00aktualizováno  1:00
Černá kostka, o které hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas nechtěl před rokem ani slyšet, včera dostala zelenou. Stavba nové budovy, na kterou Moravskoslezská vědecká knihovna čeká už dlouho, má začít příští rok a skončit v červnu 2013.

Zastupitelé souhlasili se stavbou Černé kostky i se změnou způsobu jejího financování | foto: © Kuba, Pilař architekti, 2009.

Obyvatelé Ostravy, kteří několik měsíců volali po výstavbě Moravskoslezské vědecké knihovny ve tvaru Černé kostky, neváhali připojit téměř čtyři tisíce podpisů pod petici a účastnit se happeningových akcí na podporu tohoto zajímavého projektu, mohou slavit. Černá kostka v Ostravě bude. (viz předchozí článek o petici za stavbu knihovny v Ostravě)

Ve středu tak rozhodli zastupitelé kraje na návrh radních - stejných radních, kteří loni Černou kostku striktně odmítali. S projektem knihovny ve tvaru Černé kostky zvítězil ateliér brněnských architektů Tomáše Pilaře a Ladislava Kuby už za dob minulého vedení kraje v čele s hejtmanem Evženem Tošenovským.

Černá kostka. Projekt Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě; © Kuba, Pilař architekti, 2009

Původní návrh Černé kostky byl příliš megalomanský a drahý

Podle současného hejtmana Jaroslava Palase byl ale projekt příliš megalomanský a drahý. Proto se nové vedení kraje loni rozhodlo Černou kostku nestavět a vypsat nové výběrové řízení. Nyní ale hejtman změnil názor.

"Dohodli jsme se s autory projektu na určitých změnách, které projekt zlevní," vysvětlil Palas. Ostravský památkář, vysokoškolský učitel, historik a teoretik umění a architektury Martin Strakoš, který organizoval protesty na podporu výstavby Černé kostky, je moc rád, že to tak dopadlo. Ale zatím nejásá. "Od záměru k realizaci je daleko. Bojím se navíc, aby změnami projektu neutrpěla jeho kvalita," říká.

KDO CO ZAPLATÍ

Nový finanční plán počítá s tím, že Moravskoslezský kraj vynaloží ze svého rozpočtu na stavbu 606 milionů korun a stát prostřednictvím fondu ISPROFIN uhradí 490 milionů korun. Úprava původního projektu má stát 10 milionů korun. Jeho změnu mají zajistit nynější autoři.

Úpravy v projektové dokumentaci mají zahrnovat změny materiálů některých prvků, vynechání vodní plochy a zrušení vyhlídkové plošiny. Změnu investičního záměru předloží kraj ministerstvu kultury, které o rozdělování financí z fondu ISPROFIN rozhoduje.

Kraj se rovněž rozhodl nově vyřešit výstavbu přilehlého parkovacího objektu u knihovny. Chce ho postavit formou PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru. O výstavbu parkoviště se mají ucházet soukromí investoři. Původně měl parkovací objekt stát 300 milionů korun.

Skutečně se nové knihovny dočkáme?

Člen petičního výboru Občanské iniciativy za Černou kostku v Ostravě Martin Strakoš si to přeje víc než jiní, přesto má pochybnosti. "Jsem rád, že to tak dopadlo. Teď není důvod k dalším protestům. Ale vyhráno taky ještě není. Budeme další vývoj situace pozorně sledovat...," říká.

Hejtman Palas ujišťuje, že knihovna bude. Podle něj bránila stavbě prosklené budovy ve tvaru černé kostky přemrštěná cena, a tato překážka padla. Knihovna nebude stát 1,5 miliardy korun, ale jen 1,1 miliardy včetně vybavení.

Černá kostka. Projekt Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě; © Kuba, Pilař architekti, 2009

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě bude stát jen 1,1 miliardy korun

"Museli jsme si s architekty vyjasnit pozice. Oni jsou autory vítězného návrhu, ale kraj investorem, který bude muset zaplatit stavbu knihovny i její budoucí provoz.

Dohodli jsme se na změnách, které projekt zlevní asi o 400 milionů. Stavbě by tak nemělo nic bránit," řekl hejtman Palas poté, co zastupitelé kraje souhlasili s Černou kostkou i se změnou způsobu jejího financování.

Zatímco předchozí vedení kraje počítalo s 600 miliony korun z Evropských fondů, současné vedení chce tyto peníze investovat do zdravotnictví a školství a rozdíl dokrýt z vlastních zdrojů.

Černá kostka. Projekt Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

Čtyři tisíce obyvatel Ostravy podepsaly petici za postavení kontroverzní knihovny

Přesune stát dotace pro kraj?

Kraj měl také získat pro knihovnu 490 milionů korun ze státního rozpočtu. Vyčerpat by je však musel nejpozději do konce letošního roku, což rozhodně nestihne.

"Jsme dohodnuti s ministrem kultury, že na základě naší žádosti navrhne vládě přesun peněz na knihovnu do příštích tří let," říká Palas.
Změny podle něj byly nutné, protože původní projekt byl zbytečně megalomanský.

"Autoři například počítali s patrem o rozloze 1 200 metrů čtverečních jen pro tři pracovnice. Takový luxus nechceme. Stavba patra by stála kolem 100 milionů korun a roční provoz knihovny v původním pojetí asi 80 milionů. My pronajmeme dvě patra jazykové katedře VŠB -Technické univerzity. Knihovna tak bude víc využitá a kraji se sníží provozní náklady asi o třicet milionů korun ročně," vysvětlil.

Architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař

Autoři Černé kostky: architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař

Jeden z dvojice autorů Černé kostky, architekt Ladislav Kuba potvrdil, že s krajem jednali o úpravách projektu. "Předpokládám, že na nich začneme pracovat v březnu a potrvají asi půl roku. Nějaký čas pak ještě zabere vyřízení změn ve stavebním povolení," uvedl Kuba.

Podotkl ale, že v projektu není žádné patro s luxusními kancelářemi. "Zřejmě jde o informační šum. V plánu bylo patro pro veřejnou výpůjčku knih. Pracovali by tam sice jen tři knihovníci, ale zbytek prostor by zaplnili čtenáři," řekl a dodal, že cenový rozdíl stavby samotné knihovny nebude 400, ale jen 100 milionů. Kraj totiž ušetří asi 300 milionů korun tím, že nebude stavět parkovací dům. Ten by měl zaplatit soukromý investor.







Nejčtenější

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov. „Rozhodnutím postavit si dřevostavbu jsme...  celý článek

Trojdílná kožená sedačka, křesílka a konferenční stolky jsou právě těmi...
Jak zařídit levně byt po babičce: chce to vkus a odvahu kombinovat

Díky lásce k starému originálu a citu pro kombinaci s novým se Haně podařilo vybudovat si milé bydlení, jež má velmi osobitou atmosféru. Návštěva byla...  celý článek

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř shodovaly. Ale než k tomu došlo, byt se na...  celý článek

Další z rubriky

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Kapli tvoří jen sklo a dřevo (kromě betonové podlahy).
Kaple má stěny i strop pouze ze skla a dřeva. Tady by se vdávala každá

Velkoměstům většinou dominují katedrály, mešity nebo synagogy, aby ukázaly svoji nadřazenost nad věřícími. Přesto ojediněle ustupují střídmosti. Důkazem jsou...  celý článek

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé výtvarníky, se zabývá tím, co se označuje jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.